A jak to bude dál

13.04.2020 11:44

A jak to bude dál?

Motto: Dělat předpovědi je těžké. Zvláště, když se týkají budoucnosti.

Dánský fyzik Niels Bohr

Dnes je čas na zhodnocení mé další prognozy ke dni 12.4. .

První prognozu jsem vydal 29.3. a je zde:

https://karel-blog.webnode.cz/news/cury-mury-fuk/

Hodnocení úspěšnosti první části prognozy jsem napsal 5.4. zde:

https://karel-blog.webnode.cz/news/curymuryfukal-jsem-dobre/

Dnes je čas posoudit výsledek prognozy, že 12.4. dojde k přibližnému vyrovnání počtu nově nakažených k počtu vyléčených. Výsledek je ten, že poměr nově nakažených k vyléčeným byl 12. 4. poprvé klesl pod číslo 2 a včera byl na hodnotě 1,6 . Myslím, že i toto je poměrně úspěšná předpověď.

Další hodnocení prognozy bude 15.4. , kdy budu moci zhodnotit, zda počet nakažených bude pod 10 000, tedy blízko mého odhadu 8500 .

A jak to bude dál?

Je potřeba vyřešit pandemii s  ohledem na zdravotní, sociální i ekonomickou zátěž společnosti optimálně, to znamená co nejrychleji, současně s co nejméně zatěžujícím dopadem na společnost. Toto vybalancování bilance je ten nejtěžší problém, neboť se jedná o unikátní a nový problém dosud s mnoha proměnnými a neznámými a hledání jeho řešení je mnohdy experimentální.

Cesty k potlačení pandemie koronaviru Covid – 19 jsou z podstaty viru podle mého názoru následující:

Dojde k promoření populace virem Covid – 19 na určité procento, které bude stačit k tomu, že pandemie přirozeně ustane a virus se bude objevovat ve formě místně, či časově omezených epidemií, eventuelně jednotlivých onemocnění.

Promoření populace lze dosáhnout několika způsoby. Nějaké „aktivní“ promoření virulentním typem asi nepřichází v úvahu z nejrůznějších (i etických) důvodů. V úvahu přichází pasivní promoření, nebo stejný způsob popisující přirozená imunizace společnosti. Jde o to, aby toto promoření nebylo spontánní nekontrolované, ale řízeně kontrolované. To znamená postupné řízené a kontrolované rozvolňování karantenních opatření frakcionované množstevně, regionálně, či sociálně tak, aby průběh onemocnění a následná imunizace byla co nejšetrnější jak k jednotlivcům, tak společnosti, chránila rizikové skupiny, byla pokryta zdravotní péčí a byla možnost ji regulovat v rychlosti.

Další způsoby řešení pandemie, eventuelně následných epidemií, či jednotlivých onemocnění může nastat aktivní imunizací, pokud bude připravena účinná vakcína. Zde závisí řešení na tom, zda a za jak brzy se podaří vakcínu připravit, vyrobit a populaci imunizovat.

Další řešení pandemie by bylo možné, pokud by byl připraven léčebný preparát působící přímo proti viru Covid – 19, ať jeho přímou likvidací, nebo eliminací jeho virulence.

Pokud se podaří získat lék, který bude účinný nikoli přímo proti viru, ale proti patologickým projevům nemoci Covid – 19, nevyřeší to sice problém šíření viru, ale pozitivum bude v zmírnění průběhu onemocnění.

Farmaceutické řešení pandemie je zatím, podle mne, nepříliš aktuální.

Nejpravděpodobnější řešení vidím v promoření, neboli pasivní přirozené řízené imunizaci. I to ale bude záležitost „běhu na dlouhou trať“.

Pokusím se dát příklad výpočtu alespoň pro představu, že toto nebude záležitost týdnů, či měsíců.

Je to jen ukázka a použitá čísla jsou spekulativní, vycházející z pochytaných údajů. Takže:

Česká republika má 10 milionů obyvatel.

Je záhodno dosáhnout promořenosti cca 50% (30-70%?), to je 5 milionů obyvatel.

Jako výchozí informaci je nutno zjistit stav promořenosti populace, validní poměr příznakových a bezpříznakových průběhů onemocnění a také celkové množství populace u které již onemocnění proběhlo a u níž jsou již vytvořeny protilátky v organizmu. Proto by mělo proběhnout co nejdříve vypovídající plošné statistické šetření tak, aby byl nejen stanoven obecný průměr, ale i promořenost v jednotlivých segmentech společnosti, ať podle lokalit, tak podle pohlaví, věkových a sociálních skupin atd. .

Uvádí se, že záchyt infikovaných je cca 10% a 90% (?) infekcí proběhne bezpříznakově. Proto budu brát uváděná čísla jako základ výpočtu, i když si osobně myslím, že bezpříznakových průběhů je méně.

České zdravotnictví je bezpečně schopné zvládnout 400 prokazatelně infikovaných denně. Celkem tedy může přibýt 4000 infikovaných signifikantně i latentně (průkazně i skrytě) dohromady denně.

Bude-li tedy probíhat pasivní přirozená imunizace rychlostí 4000 případů infekce denně, pak promoření 5 000 000 obyvatel bude trvat (5 000 000 : 4 000 =) 1250 dní, to je 3,4 roku, tedy zhruba 3 roky a 5 měsíců. Kdyby se začalo nyní, pasivní imunizace by tedy za uvedených podmínek skončila někdy v září roku 2023.

Znovu opakuji, že některé číselné údaje ( potřebné % promoření, poměr počtu signifikantních a latentních nákaz, mohou se objevit nové a zcela nečekané faktory) ve výpočtu jsou spekulativní, tudíž výpočet je nepřesný, spíše jen orientační. Ale domnívám se, že výsledek není zase až tak zcestný, a pokud, tak spíše optimistickým směrem.

Jak jsem se se svojí prognozou perspektivy řešení pandemie Covid – 19 trefil, či netrefil, to záleží na spoustě neznámých a proměnných. Nejen na charakteru viru, ale i na charakteru společnosti, neboť prognoza vychází z ukázněného chování společnosti nadále po celou dobu oněch tří let. A to je křehká záležitost, která se může zvrtnout v nekázeň a následnou tragedii.

O výsledku mé prognozy si budeme, možná, moci popovídat někdy v tom září 2023. Možná. Je to dlouhá doba a za tu dobu tu už někteří z nás nemusí být. A to jak přirozeně, tak i v důsledku pandemie. Můj odhad zemřelých v průběhu oněch třech a půl roku v souvislosti Coronavirem – 19 vychází na cca 12 000 osob. Jsem optimista.

Zdraví a přeje zdraví

Jirka B.

P.S. Včera jsem zahlédl (už po třetí za poslední 3 roky) přeletět nad naší střechou legendární letoun Lockheed L 10 Electra OK CTB Jana A. Bati, který se tentokrát vracel ze své antikoronavirové mise Točná – Brno – Točná. O tom asi v příštím blogu.