Řekni na výboře, že sebrali mi oře, určitě to byla špionáž

03.06.2021 10:14

Řekni na výboře, že sebrali mi oře, určitě to byla špionáž

 

Motto:

Jedu si to takhle Ukrajinou, když v tom slyším výkřik vzdálený,

jedu podle hlasu a k mému úžasu ležel tam můj dvojník skolený.

Otočím ho k sobě obličejem, poznám v něm Ivana Kuzmiče,

koleno měl celé naskrz zkrvavené, zůstal tam bez kobyl, bez biče.

Pravil ke mně hlasem zmírajícím:“Tohleto, soudruhu, dobře znáš.

Řekni na výboře, že sebrali mi oře, určitě to byla špionáž!“.

Ref.:

Ruty, šuty Ukrajina, Donbas, (Karaganda), ruty, šuty Ukrajina má.

Řekni na výboře, že sebrali mi oře, určitě to byla špionáž!

 

Pamětnici zajisté poznali parodickou píseň, kterou jsme s posměchem k neustále komunistickým režimem vytahovaným špionážním aférám zpívali kdysi v polovině minulého století. A je to tu zase.

Přes stále neobjasněný sestřel malajsijského letadla v roce 2014 nad Ukrajinou, přes pseudootravu multiagenta Skripala v Británii (diverzní skupina Kýchal, Dřímal, Skřípal, Šmudla, Prófa a spol.), až k naší kauze Vrbětice.

Myslím, že kauz už bylo dost na to, aby alespoň v některé byla, krom obvinění a vágních teorií, předložena nezvratná fakta. No, nebyla.

Nyní se naše hezká česká kauza „Vrbětice“ natáhla novou subaférkou, když si ruské ministerstvo zahraničí vyžádalo osvětlení slov místopředsedy vlády Hamáčka, že před zveřejněním vrbětického obvinění ruských diverzantů z útoku na muničák bylo nutné stáhnout z Ruska naše agenty-nelegály, které nebylo možno odvézt pod diplomatickým krytím, tak, aby nepadli do rukou ruských orgánů. A Rusové se ptají, cože to bylo za agenty-nelegály, zda to byli Rusové, či nikoli, jaké tedy byli národnosti, jakými se vykazovali pasy, cože měli v Rusku za úkoly a jakým způsobem byli z Ruska staženi.

No a Hamáček dostává kartáč, že provalil naší špionážní síť v Rusku. Nejvíce mne „pobavilo“ vyjádření jakéhosi exnáčelníka jakýchsi našich špionážních složek, který uvedl, že je přece jasné, že máme ledaskde naše agenty, tak že to obecně ve světě chodí, ale že to žádný oficiální představitel státu za žádných okolností nesmí přiznat. Zatloukat, zatloukat a i když je to jasné, tak zatloukat. Prostě nikdy jsme v Rusku žádné ilegály neměli.

To, že každý stát, který se stará o své blaho a bezpečnost, má svá tykadla ledaskde a ta tykadla sbírají informace a eventuelně konají, je zcela v pořádku. Někdy jsou ta tykadla legální, jindy ilegální. Tak už to chodí. Jen ten způsob publikace a popírání tohoto faktu pro mne ještě více znevěrohodňuje všelijaká ta „místopřísežná“ prohlášení jak politiků, tak mluvčích těch všelijakých “úřadů pro ochranu“ čehokoli, o mediích coby zájmových hlásných trub ani nemluvě.

A podívám-li se v tomto kontextu na kauzu Vrbětice s případným připuštěním toho, že výbuch byl záměrně vyvolán agenty ruských tajných služeb, musím si položit otázku, z jakého důvodu poslali muničák do luftu.

Myšlence, že by se zloduch Putin takhle o víkendu večer nudil a přemýšlel, že by se mohl padoušsky pobavit tím, že pošle Miškina vyhodit do povětří něco v Česku, tomu nevěřím. Spíše si umím představit, že tykadla Ruska zjistila, že se z Vrbětic prodávají a expedují zbraně, které jsou používány proti zájmům Ruska. A jak lépe zabránit jejich použití proti zájmům Ruska? Zlikvidovat je pěkně najednou dříve, než mohou Rusku uškodit. Zničit je shromážděné ve skladu před expedicí. To je logické, praktické a jak je vidno i jednoduché. Z pohledu Ruska by byla tato diverze velmi efektivní.

Že se tak stalo na území jiného státu a tento vlastně válečný akt byl proveden bez vyhlášení války? Tady si musíme uvědomit, že kromě války „studené“ a „horké“ tu máme i válku „hybridní“. Jako že ne a vlastně jo a naopak. A potom je potřeba zvážit, zda výroba, skladování, prodej a distribuce vojenských zbraní do oblastí válečných konfliktů není také vedení „hybridní“ války. Podle mého názoru to účast ve válce je, i když podle výše uvedené zásady se to musí zalhávat, popírat, obalovat do zavádějících termínů.

Takže můj pohled na vrbětický výbuch v této jedné z několika možných verzí  je, že je to jedna z „bitev“ hybridní války Česka proti Rusku, potažmo Ruska proti Česku, kdy se z Česka saturovaly zbraněmi síly, které bojovaly proti ruským zájmům a Rusko tuto situaci ve svém zájmu řešilo.

Argumentace, že prodej zbraní byl záležitostí soukromé firmy, jsou jen to mediální ondulování vzduchu podle zásady popírat realitu. Podstata je taková, že transakce se zbraněmi probíhaly u nás a stát je garantem právnosti a morálnosti obchodu se zbraněmi na jeho území.

A celá vrbětická aféra je jen mediální představení vytažené účelově a zkresleně v souvislosti se zcela jinými záležitostmi. A Česká republika proti svým zájmům zde hraje roli onoho pověstného mouřenína, který v zájmu mocnějších splní svůj zadaný nečistý úkol a pak bude odkopnut. Hrajeme v mezinárodní množině směšnou a čím dál směšnější roli lokajů a služek.

Kéž bychom měli takové politické spektrum, které i přes názorové rozdíly by mělo jeden společný zásadní cíl: Mít na prvním místě zájem České republiky a jeho občanů!

Zdraví a přeje zdraví

Jirka B.