Raz, dva, tři! Zkouška rozhlasu.

11.12.2016 20:11

Raz, dva, tři! Zkouška rozhlasu.

Dva dny jsem nic nepsal, dal jsem si tvůrčí pauzu a v blogosféře jsem jen s úžasem zpovzdálí sledoval ty absurdní diskuze na BBLN. Doporučuji všem, kteří tam diskutují, aby se jednou vymanili z té umanutosti tvůrčích diskutérů, dali si odstup a nezaujatě svojí angažovaností si tu diskuzi přečetli. Třetina psychopatů, třetina fanatiků a třetina otloukánků. Psychopatům a fanatikům je tato rada přečtení s odstupem zbytečná, nevyléčí je, ani je nepřiměje k přehodnocení jejich umanuté pozice, ale možná pár diskutujících se snahou o normalizování diskuze přimněje k zamyšlení a závěru, že jsou moc slušní a racionální na to, aby diskuzí dosáhli nějakého posunu názorů. Třeba si uvědomí, že budou-li se usilovat o přeměnu žumpy v čistou studánku poznání, pak se jen upatlají od fekálií, protože ti psychopaté a fanatici se své potřeby vyprázdnit se do tohoto prostoru nevzdají. To jen taková rada z venku.

Dnes jsem chtěl napsat něco obsáhlejšího, protože jsou stále jednak ti, kteří otevírají tento blog, a jednak ti, kteří čekají na informaci z RSS, že se něco nového objevilo, ale když jsem si napsal takový koncept, než jsem ho rozvedl, bylo mi nutno opravit rozbité dveře a nakonec nezůstalo při jedněch. Takže už jsem byl za dnešek dvakrát v nejmenované prodejně pro kutily Bauhaus, neb jsem poprvé vybral kování se špatnou roztečí a musel jsem ho jet vyměnit za správné. Takže pozor, jsou asi 4  druhy dveřních  mechanizmů lišících se rozměry roztečí a hloubky osy. A dříve byly dveřní zámky ještě pravé a levé, teď pro usnadnění jsou univerzály typu "Nastav si sám!" Vytáhne se západka, popř. odšroubuje šroubek, jazýček se přehodí a je to. Alespoň v představách výrobců a prodejců. Ale jak jsem zjistil, tak jednoduché to není. Zatímco šroubek vyšroubovat šel a jazýček otočit také, znovu zajistit jazýček šroubkem již nešlo.  Prostě s otočeným jazýčkem dírka na dírku nesedla. Asi výrobce přešel od značky Prema (Presná mechanika) ke značce Prima (Približná mechanika). No nakonec jsem to nějak zbastlil a dveře zavírají. Nyní se chystám na výměnu klik a dveřních krycích štítků u dalších několika dveří, tak budu muset končit.

A abyste, coby čtenáři, nebyli zklamáni banalitami, které jsem zde napsal, ještě přidám pár docela veselých historek, které jsem odposlechl.

Máme kontakt na v Čechách žijící egyptské křesťany. Nedávno se vydali na jednu demonstraci proti islamizaci, inu, mají s islamizací a militantním islámem své zkušenosti z domova, proto také žijí (a také pracují) u nás. Jsouce Egypťané, mají poněkud tmavší pleť, jeden z nich je z jihu a prý je černý, jako šůviks. Když dorazili na demonstraci, tak si v jednu chvíli uvědomili, že stojí ve skupince holohlavů. Tak aby zapadli, stáli tam a skandovali s nimi v jednom chorálu "Bílá síla, bílá síla".

Trošku mi ta historka připomněla historku z dob mé základní vojenské služby na Vysoké vojenské letecké škole v Košicích, kde se tehdy také učili létat piloti z Afriky a Asie. Mezi nimi synek jakéhosi afrického krále. Ten měl s sebou v doprovodu osobního sluhu. A s tímto sluhou vyrazil do prvomájovéhoi průvodu. A tam tento africký princ, ovívaný obrovským vějířem, kterým mával jeho sluha, skandoval heslo "Konec s vykořisťováním člověka člověkem!".

 A ještě jedna historka. Jedna známá naší dcery je trenérka a trénuje tělesně postižené sportovce, mimochodem dost úspěšné. Ve skupince sportovců došlo na nějakém soustředění k nějaké hádce, či roztržce, kdy si navzájem parasportovci nadávali a vyhrožovali. Jedna z výhrúžek zněla "Moc mne neštvi, nebo ráno nenajdeš nohy!". No, možná, že se to někomu může zdát cynické, ale pro mne je to důkazem zdravé normality.

Jirka B.