Písničky z dob, kdy jsem toho měl více před sebou, než za sebou (8.pokračování)

08.04.2021 20:28

Písničky z dob, kdy jsem toho měl více před sebou, než za sebou (8. pokračování)

I v tomto pokračování se budu zabývat cestami, kterými se k nám v dobách mého dětství, tedy v 50. a 60. letech v dobách spojených s tuhou totalitou, dostávaly písničky ze Západu. V této souvislosti jsem si vzpomněl na dvě jména. První jméno je Paul Robeson a druhé jméno je Pete Seeger.

Proč právě tato dvě jména? Jsou velmi důležitá pro pronikání určitých druhů západní hudby, tedy amerických spirituálů, gospelů, folku, country a vojenských písní k českým posluchačům a mají zásadní vliv na inspiraci a uchycení se těchto žánrů v našem prostředí.

Jak Paul Robeson, tak Pete Seeger byli američtí komunisté a u nás koncertovali na pozvání svých československých soudruhů – komunistů. Dá se tedy s nadsázkou říci, že americká hudební produkce pronikla do českých a slovenských luhů a hájů zásluhou komunisticého internacionalizmu.

Nebudu zde popisovat politickou karieru obou aktérů, nebudu zde popisovat jejich politický vývoj a represe, které proti nim uplatňoval „nejdemokratičtšjší a nejsvobodnější stát na světě“ USA, to si mohou čtenáři dohledat. Uvedu jen pár ukázek, kterak tito dva zpěváci ovlivnili naše hudební prostředí.

Paul Robeson v Československu koncertoval několikrát v rozmezí od 20. do 60. let a nepočítám-li jistou exkurzi v Novosvětské symfonii Antonína Dvořáka, byl to Robeson, kdo do československého prostředí přivezl černošské spirituály, gospely a také něco z amerických vojenských pochodů a z country. A to již v dobách první republiky.

Myslím, že pro mnohé z nás byla první americká písnička, kterou jsme znali a zpívali, vojenský pochod z dob občanské války v USA s českým textem Emila Knose píseň „Černý muž pod bičem otrokáře žil“. Originál „John Brown´s Body“ sem přivezl právě Paul Robeson ještě před II.světovou válkou. 

Další píseň, kterou všichni z dob dětství známe, je v české verzi Emila Knose country„Rodné údolí“, v originále Red River Valley, k nám přivezl také Paul Robeson. Jen málokdo si uvědomuje, že naše trempská „Cesta má přede mnou v dáli mizí, každý krok v srdci mém zabolí“ je vlastně kanadský originál později v USA zkowboyizované písně „Červená řeka“ , se kterou debutovala v roce 1964 sedmnáctiletá Helena Vondráčková. 

Za spirituály a gospely bych mohl zařadit v Robesonově podání píseň „Jericho“. Myslím, že tuto píseň jsem měl dokonce v roce 1970 nějak zamontovanou v maturitních otázkách z angličtiny.

A podslední ukázka bude Robesonova píseň z muzikálu „Loď komediantů“ (Show Boat) Jerome Kerna, kterou si z padesátých let pamatuji, jako pro mne Robesonovu první „Mississippi, Ol´ Man River“. 

Druhou postavou dnešního povídání je folkový písničkář Pete Seeger, taktéž komunista. Jeho životopis a další informace o něm lze dohledat na internetu. Tomu umožnili jeho českoslovenští soudruzi v Československu koncertní šňůru 8 koncertů v prvním jarním týdnu roku 1964 v rámci jeho celosvětového turné. Přivezl do Československa nejen mnoho folkových písní, ale i dvanáctistrunnou kytaru a pětistrunné benžo.

Ovlivnil českou hudební scénu inspirací nejen instrumentální, ale i repertoárovou, hlavně folkem. Jistě si mnozí z mé generace vzpomenou, kterak někde ve vlaku (já), nebo u táboráku zaníceně zpíval protiválečnou „Řekni, kde ty kytky jsou“, v Seegrově originále „ Where Have All the Flowers Gone“ 

U nás další píseň zpíval, coby takovou chlapskou, Waldemar Matuška. U Pete Seegra to byla píseň naděje a boje. „Kladivo“ (If I Had a Hammer) 

I další píseň je píseň naděje a boje. Je zajímavé, že pro Pete Seegra to byla píseň naděje a boje proti tomu jeho režimu a u nás to byla pro nás píseň naděje a boje proti tomu našemu režimu. Takže „Jednou budem dál“ (We Shall Over Come) 

Další známou industriální baladou je píseň, kterou jsem poprvé slyšel někdy v roce 1965 nebo 1966 na nějakém vandru v Kralupech nad Vltavou (což je sice úplně zbytečná vzpomínka, ale bylo to tak) a už tenkrát se mi moc líbila. Takže v podání Pete Seegra „House of the Rising Sun“ (Dům u vycházejícího slunce) 

Jak Paul Robeson, tak Pete Seeger, oba přesvědčení komunisté, oba shodou okolností a za přispění totalitního režimu Strany a Vlády tehdejšího Československa se „by side“ zasloužili o vstup a o rozvoj určitých směrů americké hudby u nás. Myslím, že oba mají neuvěřitelné zásluhy o to, že americké lidové songy, ať spirituály, gospely, balady, folk, či country music od šedesátých let s přesahem dodnes zaujímají výrazný segment na naší hudební scéně.

A na závěr od Pete Seegera a jeho skupiny Weavers také obecně známý a mně obzvláště milý rozlúčkový country valčíček „Irene, Good Night“. 

Takže dobrou noc nejen Ireno, ale všichni lidé dobré vůle.

Zdraví a přeje zdraví

Jirka B.

P.S. A na úplný závěr vysvětlení, jak zmíněný Antonín Dvořák propašoval do české klasiky americký spirituál. V Novosvětské symfonii se objevuje téma „Vozíčku, ke mně leť“, tedy amerického spirituálu „Swing Low, Sweet Cheriot“. A tak, jako A.Dvořák propašoval do Novosvětské spirituál, tak N.Armstrong propašoval na Měsíc magneťák a první melodie, která zazněla po prvních krocích člověka na Měsíci byla Novosvětská. Tak si ten spirituál „Swing Low, Sweet Cheriot“ v podání P.Robesona na opravdu fest závěr dnešního povídání pustíme.