Mají knihy větší hodnotu kulturní, nebo kalorickou?

03.12.2016 10:43

Mají knihy větší hodnotu kulturní, nebo kalorickou?

Za přes čtyřicet let práce stomatologa, z toho přes dvacet let jako osoby samostatně výdělečně činné, jsem nashromáždil velké množství knih, skript, časopisů, katalogů, prospektů a dokumentů, které se k mé činnosti vázaly. Nyní jsem rok v důchodu a zabývám se provozováním ekologické energetiky. V podstatě to znamená, že ze sbírky všelijakých písemností vyrábím papírové brikety, kterými topím v krbových kamnech.

Musím konstatovat, že je to velice užitečná činnost, kdy z překážejícího, nyní již zbytečného odpadu vyrábím velmi levně palivo, kdy mrtvým papírům vracím druhý život coby zdroji tepelné energie a následně třetí život v podobě kvalitního hnojiva z papírového popela.

Jeden by neřekl, kolik papírů člověk za svoji kariéru nashromáždí a kolik jich bylo zcela zbytečných. Důkazem zbytečnosti je to, kolik nyní likviduji obálek, mnohdy doporučených, které jsem nikdy neotevřel a ani mně, ani odesilateli, natož někomu jinému to nikdy nevadilo.

Mnoho papírů už jsem zbriketoval, mnoho briket uskladnil a mnoho spálil, přesto mně ještě haldy papíru zbývají. Ale jednou tyto dokumenty zpracuji všechny a kromě běžného papírového odpadu začnu likvidovat tímto způsobem i soukromé knihy, které se mi během života nashromáždily v knihovnách. A pak se dostanu k řešení otázky z úvodu : „Mají knihy větší hodnotu kulturní, nebo kalorickou?“.

Už slyším ony odsudky o tom, jaký jsem barbar, už slyším narážky na Koniáše, nebo totalitní režimy. Nic si z toho nedělám. Knihy pro mne nejsou žádný fetiš.

Knihy dělím na ty, které mají nějakou hodnotu, buď odbornou, uměleckou, nebo historickou, nebo osobně citovou a tyto chráním a na knihy bez hodnoty. A troufám si tvrdit, že drtivá většina knih, zvláště těch, které vycházejí v masovém měřítku v posledním čtvrt století, mají kulturní hodnotu zanedbatelnou. Pokud někdy probírám knihovny a vidím knihy, které jsem, mnohdy v dobré vůli, obdržel k nejrůznějším příležitostem, nebo když procházím knihkupectví a vidím tam tu inflaci úplně zbytečných knih, je mi líto stromů. A nejen stromů, ale i práce a vkladů energie a materiálů zbytečně spotřebovaných na výrobu a distribuci knih a také ekologickou zátěž s tím spojenou.

Řekl bych, že drtivá většina vydávaných knih patří do skupiny zbytečných. Knih prospěšných, hodných zachování a ochrany, je menšina a z nich většina už byla napsaných a vydaných.

Ano, budu briketovat a pálit knihy. Budu jim tím konečně dávat smysl jejich existence, budu je užitečně a ekologičtěji likvidovat, když už byly vyrobeny.

Samozřejmě, že by bylo smysluplnější vynechat tu zbytečnou fázi výroby papíru, tisku, vázání a distribuce knih a energeticky rovnou pálit dřevní hmotu. Ale stále je přetlak těch, kteří si myslí, že mají schopnost uchvátit a naplnit čtenáře svojí jedinečnou tvorbou. Nestačí jim publikace například na internetu, či disku, nebo flešce. Chtějí mít hmatatelný důkaz své výjimečnosti, takový ten „krásný na omak, co tak příjemně voní“, jak dojatě říkají. Proto stále vycházejí zbytečné knihy. Tak musím napravovat následky ediční činnosti tsunami takovýchto spisovatelů.

Dávám knihám jejich smysl. Vyrábím z nich papírové brikety.

Jirka B.