Co furt psát ?

31.07.2017 17:17

Co furt psát?

Vždyť je to stále to samé. Mám opakovat, že opět nějaký islamista někoho přeřízl motorovou pilou, ubodal, nebo zastřelil? Vždyť je to den, co den stejné. Tak to shrnu:

Server The Religion of Peace zveřejnil seznam údajných obětí islámského teroru za posledních 30 dní. Během této doby prý došlo ke 157 útokům ve 25 zemích světa, kterým padlo za oběť 1154 lidí a dalších 936 bylo zraněno. Tečka.

Pomalu si zvykáme a už ani nevnímáme, že teror klepe i na naše dveře a my mu je otvíráme.

A čím v dnešním „Pelé mele“ pokračovat? Nevidím jako dobré, že Trump dále sankcionuje Rusko a že Rusko v reakci na sankce vypoví skoro 800 amerických diplomatů.

Vy starší jistě pamatujete na komunistický slogan „ V míru žít, soutěžit, vítězit!“, nebo tak nějak. Tenkrát to bylo lidem pro smích,co bych dnes za to dal !? Opravdu nechci, aby došlo na slova senátora Kubery, že to nemůže skončit jinak, než válkou. A skončí-li to válkou, pak to skončí definitivně.

Co z domova? U nás jsou takové běžné politikářské hrátky. Ne politické. Politika se u nás nedělá, u nás se politikaří. Snad to volby provětrají a třeba se začne dělat opravdu politika s vizí do budoucna.

Potěšilo mne v této sovislosti, že v průzkumu firmy Sanep jsou Realisté v naději, že je preference přivedou na podzim do sněmovny. Zatím mají mírně pod 5% rozhodnutých voličů a z vybírajícími skoro 8.

Babiš se v sobotu ženil na „Čapáku“. Asi 20 aut jeho odpůrců se snažilo průběh svatby rušit průjezdy kolony aut s talmpači. Pokud šlo auta identifikovat podle modelů na fotkách, byly to několikamilionové vozy. Žádné fabie či stodvacítky. Takže opět nějaká společenská (j)elita. Osobně Babiše nevolím, ale takovíto „protestanti“ jsou mi ještě protivnější.

Venku je vedro na padnutí, ale mně se podařilo vyčistit bazén a držím ho docela průzračný. Jsou to muka, protože jsem nastydlý, kašlu a u nosu mám nudli, jako indián šálu.

Přesto pilně sklízím plody své práce, krásná a chutná rajčata, ne ty vodnaté akvaponické vycmrndliny bez chuti a bez zápachu, cukýny, patizony, nakládačky, salát, mangold a okurky hadovky. Je to opravdová zelenina, ne ty atrapy z ...– marketů.

A když sklidím, musím i zpracovat. Takže jíme saláty, vymýšlím všelijaká zeleninová jídla a zavařuji.

To pinožení mi připomnělo historku jedné mé bývalé kolegyně, která měla chalupu někde na Vysočině vedle příbuzných skladatele B.Martinů. Někdy v sedmdesátých letech je navštěvovala vdova po skladateli, která se zájmem pozorovala přes plot paní doktorku a pana inženýra, kterak se ryjí v zemi, aby vypěstovali na zahrádce nějaké brambory. Byla při tom velmi zamyšlená a večer se ptala svých příbuzných, co to sousedé dělají. Příbuzní ji vysvětlili, že paní doktorka a pan inženýr okopávají brambory. Když se ptala proč, odbyli ji odpovědí, že je to jejich hobby. Stará americká dáma pokývala, ale bylo vidět, že jí cosi v hlavě neštymuje. A večer se s problémem vyrovnala slovy: „Hobby? Lékařka a inženýr? Kdyby růže! Ale brambory?“.

V současnosti mám přebytek nabídky nad poptávkou v komoditách okurky nakládačky, patizon a cukýna. Tak jsem se vrátil k zavařování. Nakládačky na kyselé okurky sekám, jako Baťa cvičky, z cukíny strouhám a steriluji zelí a z patizonů, rajských , paprik a cibule připravuji a konzervuji takový univerzální lečový základ.

No, po pádu komunizmu jsem myslel, že takovéto domácí zavařování je obsolentní. Ale po čtvrt století se mi zajídá jak ta náhražková strava, kterou nás krní markety, tak i ten společenský neřád, který u nás a v okolním světě panuje. Tak mi nezbývá, než vzít věci do vlastních rukou a postarat se svým podílem o sebe a o rodinu osobně.

Holt, až se zima zeptá, co jsem dělal v létě a na podzim, budu moci odpovědět, že v létě jsem zemědělčil a na podzim volil.

Jirka B.