Voloďa a vlk

20.11.2022 11:50

Voloďa a vlk

Starší ročníky si jistě pamatují, že v dobách našeho dětství, stejně jako později našeho mládí i jisté části dospělosti naše vazalská vláda velmi aktivně naplňovala hesla „Se Sovětskýn Svazem na věčné časy a nikdy jinak!“, „Sovětský Svaz je míru hráz!“, či „Sovětský Svaz náš učitel a vzor!“. Prostě byla to stejně falešná a hloupá propaganda lokajů a služek, jako je nynější zaslepená a nekritická adorace současných mainstreemových lokajů a služek, poklonkujících nekriticky všemu západnímu, specielně americkému. Mně tím připomínají portorikánské imigranty sborově pějící chorál „Nejlepší auto je amerika, dolary dá ti jen Amerika“ v muzikálu West side story.

V oné prosovětské manipulaci veřejností v těch 50., 60., 70., a 80. letech byla propaganda zaměřena specielně na děti. A tak místo Ježíška vozil dárky Děda Mráz, kterého nyní vystřídal Santa Claus, oficiálně se dárky nepředávali pod vánočním stromečkem, ale pod jolkou, což nyní je nahrazováno punčochou a krbem. A také tak, jako jsou naše vnoučata oblbována Zoubkovou vílou a Strýčkem Skrblíkem, my jsme k pohádkám Boženy Němcové a K.J. Erbena poslouchali nádavkem pohádky národů Sovětského Svazu.

Hustili to do nás tak, že si některé pamatuji do dnes. No, konečně, některé z nich byly docela naší mentalitě blízké a celkem mravoučné. Například pohádka Voloďa a vlk.

To bylo tak: Pasáček ovcí z vesnice ve stepi Voloďa pásl vesničanům ovce. Posbíral je na jaře po staveních, vyhnal je do stepi a tam je do podzimu pásl.

Je pochopitelné, že se začal časem nudit a sociálně strádat a přemýšlel o tom, jak si jednotvárný život s ovcemi na pastvinách zpříjemnit. Dumal, dumal, až přišel na dramatické řešení, jak vyvolat mumraj, manipulovat dav a ještě se stát hrdinou.

Jednoho dne, kdy pásl blízko vesnice, začal najednou hlasitě k vesnici volat: „Vlk, vlk, pomozte dobří lidé!“ Po chvíli lidé volání o pomoc uslyšeli, sebrali se, ozbrojili se klacky a vyrazili na pomoc. Když dorazili za kopec, kde Voloďa pásl ovce, žádného vlka vesničané neviděli. Ptali se, kde je vlk, ale Voloďa je uklidnil, že vlka sám statečně zahnal. Vesničané ho obdivovali, měli ho za hrdinu a poděkovali mu. Voloďovi se celá ta událost líbila.

Za pár dní se opět začal nzdit, tak celé představení zopakoval. Jen místo :“VLK, vlk!“ volal „“Vlci, vlci!“. Seběhli se vesničané na pomoc, ale vlci nikde nebyli. Vesničané Voloďovi opět poděkovali a oslavovali ho. Voloďovi se to líbilo ještě více, než poprvé a tento fígl zopakoval s odstupem dní ještě nekolikrát.

To začalo být vesničanům divné, že vlci stále útočí a Voloďa je statečně zahání, aniž by je kdo jiný spatřil. A tak postupně vesničané zdravou úvahou přišli na to, že Voloďa je balamutí a že není žádný statečný a obětavý hrdina, ale prolhaný megalomanský podvodník. A tak se stalo, že nakonec jednoho dne se ke stádu ovcí přihnala smečka vlků a přesto, že Voloďa volal o pomoc, nikdo už mu na pomoc nepřišel, protože Voloďovi už nikdo z rozumných neveřil. Vlci stádo ovcí potrhali a několik ovcí zardousili.

Když se Voloďa dobelhal do vesnice, rozezlení vesničané ho už ani nevyslechli a když zjistili, že jim Voloďa svojí hloupostí a namyšleností zničil živobytí a ještě je při tom zesměšňoval, zbili Voloďu holemi a on jen tak tak zachránil život tím, že utekl daleko od své vesnice.

Poučení z toho plyne, že lhát a balamutit pro svůj falešný prospěch se nemá, stejně tak si zahrávat s důvěrou a trpělivostí davu. V tom ta pohádka národů Sovětského Svazu má hlubokou pravdu. Jen teď nevím, zda to byla pohádka ruská, nebo ukrajinská. Tenkrát nám to bylo jedno,v rámci SSSR nám bačovali jak Rusové, tak Ukrajinci ruku v ruce a pro nás to byla jedna banda. Ale teď je to prý jinak. Takže pokud vás zajiímá původ té pohádky, tak si původ té pohádky o „Voloďovi a vlku“ odvoďte sami.

Je tedy ruská, nebo ukrajinská?

Zdraví a přeje zdraví

Jirka B.