Válku s islámem máme ve své historii skoro každý

23.02.2016 18:05

Válku s islámem máme ve své historii skoro každý. Jen o tom většinou nevíme.

Můj prapředek Bohuslav Buzický z Buzic byl členem pijanské společnosti Petra Voka na zámku v Bechyni. V pokutní knize, kde  tito pijáci zaznamenávali své hrdinské sentence, přiznal se tento můj prapra...strýček, že „vrh jsem přes přívoru“. A když tak počátkem sedmdesátých let 16.století zvracel v předklonu přes jakési břevno, běhal okolo a smál se mu prepubertální jinoch, kterému říkali Honzík Zrinských.

Honzík Zrinský byl synovec Petra Voka, syn jeho sestry Evy z Rožmberka a sirotek po svém otci chorvatském šlechtici Mikuláši Zrinském, vojevůdci, který se proslavil v boji proti expanzivním osmanským vojskům sultána Sulejmana.

Mikuláš Zrinský, statečný bojovník proti islámu a ochránce křesťanské Evropy, vstoupil do historie  hlavně svojí chrabrou obranou Sigétu, kde s dvěma tisíci chorvatských bojovníků vyprovokoval Sulejmanova vojska k obléhání a tím zdržoval dva měsíce statisícovou Sulejmanovu armádu tak, že nemohla rychlým pochodem ohrozit Vídeň.

Nakonec byl Sigét 8. září 1566 dobyt. V neudržitelné situaci Mikuláš Zrinský soustředil zbylé obránce k útoku, otevřel brány a vyrazil v čele svých bojovníků proti turecké armádě do beznadějného boje. Zároveň podminoval v pevnosti prachárnu, jejíž výbuch zabil velké množství islámských dobyvatelů.Všichni obránci byli pobiti, Mikuláš zajat a popraven.

Sulejman se tohoto vítězství ale nedočkal, zemřel tři dny před tím v táboře pod Sigétem na úplavici. Smrt Sulejmanova a velké ztráty u Sigetu donutily osmanské vojsko přerušit tažení na Vídeň a vrátit se do Istanbulu.

Oběť Mikuláše Zrinského a jeho bojovníků byla tak legendární, že se stala v silně zromantizované podobě námětem jednoho z obrazů Muchovy Slovanské epopeje. Mistr Mucha si na obraze přibájil legendu o tom, že Zrinského manželka s ostatními ženami samy zapálily prachárnu, aby tak pomohly svým mužům a zachránily svoji čest před popleněním muslimskými vojáky. Pravda to ale nebyla.

Eva z Rožmberka provdaná Zrinská se synem opustila pevnost Siget dlouho před tím. Později se jako vdova vrátila do Českého Krumlova a pak nějaký čas žila v Bechyni u bratra Voka. Tam vyrůstal i malý Honzík Zrinský. Když se matka vdala do Itálie, zůstal u strýce a ten ho vychovával. Později, když se Jan Zrinský stal českým šlechticem,  převedl mu Vok rožmberský majetek a nakonec po smrti Vokově byl Jan Zrinský posledním Rožmberkem. Zemřel bezdětný v únoru 1612. Jeho smrtí zanikl rod Rožmberků.

Tento text píši jako připomenutí, že boj expanzivního islámu proti křesťanské Evropě není nic nového a že byl podstatnou náplní sedmi set let druhého tisíciletí. A i na našem území, jak můžeme slyšet ve slovenských a moravských lidových písních a legendách. Poslední krvavé boje s islámem sváděli naši pradědové v Bosně a Hercegovině v 80. letech 19.století, kdy „za císaře pána a jeho rodinu museli jsme vybojovat Hercegovinu“. Nic na tom nemění to, že mnozí z nás si to dnes neuvědomují, nebo to nevědí.

Válku s islámem máme ve své historii tak či tak skoro každý z nás. Je třeba to vědět a být připraven.

Jirka B.