Už horký léto odvál dým, aneb "Pelé mele" tentokrát podzimní

30.09.2020 07:15

Už horký léto odvál dým, aneb „Pelé mele“ tentokrát podzimní

Je pošmourno a nebe jakoby se snažilo dohnat srážkový deficit posledních let. Na jednu stranu jsem rád, na druhou stranu bych potřeboval lepší počasí, neb s nadcházejícím podzimem je potřeba uklidit zahradu a okolo domu a ještě mne čeká taková ta brouččí práce , tedy vycpávání mezer vzniklých seschnutím krčkového zdiva naší přístavby. Na rozdíl od broučků nebudu temovat praskliny mechem, ale nacupovanou geotextílií a takovým speciálním pomazem.Ale do deště se mi nechce.

Když už jsem zmínil zahradu, jednu pozitivní zprávu. Několik let jsem trápen výskytem hryzců. Poddolovávají trávník i záhony, sežrali nám část úrody zeleniny. Žijí v symbioze s krtky a chovají se zpupně. Dnes ale padla kosa na kámen. Ráno jsem z ničehož nic zaslechl děsivý výkřik mé manželky, jejíž pohled zakotvil na obrovském hlodavci, ležícím úhledně na rohožce. Naše nová malá kočička se přišla pochlubit. Již jsem zde avizoval, že s námi začalo bydlet kotě, které se k nám přidalo asi před měsícem při procházce se psem. Poprvé jsme mu utekli, podruhé se toto dítě ulice pevně rozhodlo, že s námi bude bydlet. A tak bydlí. Jako správný uličník si přineslo určitou ráznost a uličnické manýry. Je nesmírně žravé, divoké, neustále někde číhá, či loví. Již záhy jako dvouměsíční přineslo myš. Dnes ve třech měsících přineslo hryzce, jen o málo menšího, než je ono samo. Myslím, že s ním nebudeme mít lehký život, ale vše mu odpustím, když bude nadále likvidovat hryzce.

Také začala topná sezona a já již pár dní přitápím krbovými kamny. Je to hlavně z důvodů ekologických, abych Zeměkouli ušetřil fosilní paliva, takže topím dřevem a papírovými briketami. Je zajímavé, že zatím již pár sezon vystačím s celosezonním palivem z vlastních zdrojů, to je s odřezky ze stavebního dříví ze stavby, se starými plaňkami z vyměňovaného plotu, s pořezanými větvemi ze stromů na pozemku a s klestím, které si přivezu občas z lesa, když tam jsme se psem na procházce. Část paliva jsou papírové brikety, které vyrábím z papíru, který se dostane do naší domácnosti v rámci běžného života. Jsou to jednak nejrůznější obaly, reklamní tiskoviny a odpadní papír z manželčina podnikání, tedy provozu projekčního a architektonického atelieru a podobně.

Samozřejmě, že tím Zeměkouli nespasím, ale jistě ušetřím pár kubíků zemního plynu, čímž alespoň trochu uchráním ovzduší od dalšího zatěžování CO2 jeho uvolněním z podzemí, jednak zpracuji použitelný papír na místě a ušetřím tak životní prostředí od další manipulace a likvidace tohoto odpadu kdesi. No a kromě ekologických důvodů jsou zde i důvody ekonomické, ne, že by nás ta několikaprocentní úspora za topení vytrhla, ale stále věřím, že šetrnost je pozitivní vlastnost.

Předevčírem byl svátek sv. Václava. Nevím, jak proběhla tradiční Svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi, nevím, zda bylo procesí a zda byl opět porušován zákon o pohřebnictví, kdy je čábrováno po ulicích města s kosterními ostatky českého knížete. U mne vzpomínka na sv. Václava vyvolává vždy vzpomínku na Starou Boleslav a Stará Boleslav vzpomínku na mou americkou příbuznou. To bylo tak: Před cca pětadvaceti lety jedna moje americká „neteř“, již čtvrtá generace po mém prastrýci, který odešel do USA v roce 1892, jezdila do Česka na letní kurzy češtiny. A my se zde o ni starali. Jedno horké odpoledne jsme vyrazili do Lhoty u Staré Boleslavi na koupání. Byly objížďky a zácpy a my tam jeli v příšerném vedru asi tři hodiny. Když jsme přijeli k jezeru, přišla děsivá bouřka. Všichni prchali z koupaliště, akorát my prchali na koupaliště. A pak jsme tam stáli, když jsme tam konečně dorazili, sami jediní po prsa ve vodě, lilo, vítr ohýbal stromy k zemi, okolo práskaly blesky a má americká příbuzná rozpačitě s notnou dávkou nutné americké pozitivity nepřesvědčivě americky mumlala: „Its bjůtifl, its bjůtifl“. Jo a kde je ta evokace Staré Boleslavi? Když jsme jeli zpět, snažil jsem se jí vysvětlit, myslím, že marně, že název města je paradox, když město Boleslav je rodu ženského, ačkoli Boleslav byl chlap. Ona už na tento nonsens jistě zapomněla, ale mně vrtá hlavou dosud. Proč je Boleslav ta a ne ten Starý Boleslav!?

A v poslední části dnešního „Pelé mele“ přidám jednu aktualitu z naší ulice. Po jedné straně naší ulice vybudovala obec chodník. Záslužný čin hlavně pro bezpečí dětí tudy chodících do školy. Naše ulice je skopec jedním směrem (dokopec je druhým směrem) a profil chodníku je přizpůsoben jednotlivým vchodům a vjezdům na pozemky. Vznikla tak jak příčně, tak podélně, velice plastická stavba. Myslím, že v zimě zde budeme moci pořádat obecní přebory ve skikrosu a v jízdě na boulích. Já už se asi účastnit nebudu. Ale stánek s občerstvením přes plot bych si otevřít uprostřed svahu mohl, ne!?

A to je dnešní „Pelé mele“ celé.

Zdraví a přeje zdraví

Jirka B.

www.youtube.com/watch?v=VkAgUfB2iIs