Uražená ješitnost
Uražená ješitnost
No, dostali jsme v Afghanistánu na prdel od bojovníků v pantoflích, kteří většinou útočili zbraněmi svých soupeřů, ať Sovětů, či vojsk USA a zbytku NATO, které buď vyšmelili, dostali darem od svých „nepřátel“, nebo ukořistili nepřátelům.
Neměli jsme tam co dělat. V Afghanistánu se nikdy nebojovalo za Prahu, jak se nás snažili uchlácholit naši politici. Vždy se tam válčilo v zájmu velmocí, ať to byl Sovětský Svaz, či USA a my dělali poskoky. Sovětům ideologické a ekonomické, Američanům navíc kanonenfutrem. Bohužel, naši mrtví tam zahynuli zbytečně, stejně, jako ranění a někdo by za to měl nést zodpovědnost. Ať politici, tak vojáci. Buď byli hloupí, nebo hráli o osobní prestiž vlísáním se páníčkovi, když nebyli schopni do takové akce nevstupovat, či z ní odstoupit.
Jen hloupý může uvěřit, že zájmem byla ochrana České republiky, když naši vojáci pomáhají okupovat Afghanistán a zatím naše hranice byly a jsou prostupné pro migranty, jejichž motivace je většinově v lepším případě ekonomická, v horším nepřátelsky misijní.
Jsem rád, že můj názor byl konzistentní a to, že nemáme v Afghanistánu co dělat a že hrajeme nedůstojnou roli vazalů, jsem psal v několika článcích v průběhu mnoha let zpět.
Prostě jsme v Afghanistánu neměli co dělat a proto tam nejsme. Měli bychom se s tím srovnat a přijmout to jako fakt. Přesto neustále cítím z mnoha směrů jakousi uraženou trucovitou ješitnost, kdy mnozí z politiků, či novinářů neustále čurají proti větru a snaží se vytvářet atmosféru, jako kdyby dění v Afghanistanu mohli nějakým způsobem kočírovat. Výkřiky o tom, že s Talibanem nebudou za žádných okolností jednat, jsou hloupou ukázkou politiky, která není schopna vstřebat reálnou situaci. Nikdo po nich nechce, aby politiku Talibů schvalovali a chválili, ale politik by měl být schopen jednat s každým, tedy i s tím, se kterým nesouhlasí. Je lepší jednat argumenty, než jednat zbraněmi, obzvláště, když už s ozbrojeným jednáním v Afghanistánu své zkušenosti a nikoli dobré, máme. A také by si měli naši politici uvědomit fakt, zda zrovna s námi bude mít Taliban zájem jednat.
Zrovna tak novináři by měli informovat jednak rychle a jednak objektivně, nikoli vytvářet a priori určitou virtuální realitu děsivého zmaru, násilí, teroru. Je směšné, když novináři píší o silném ozbrojeném odporu proti Talibanu v Pandšžírském údolí, kde bude bojovat Ahmad Masud do posledního muže, zatím, co Masud po jednání s Talibánem již uzavřel dohodu o vzájemném neútočení a přijal politickou roli v ústředních orgánech Talibanem sjednocovaného Afghanistanu.
Stejné je to při líčení teroru, který v Afghanistanu zavládl. I u nás se po válce účtovalo s kolaboranty ať opravdovými, či domělými, po našem právu se popravovali Čurdové a Moravcové a jiní byli ubíjeni zfanatizovaným davem. V Afghanistánu je to podle práva šaria a mnohdy také rozvášněným davem. Tak už to při převratech bývá. Někde noblesněji, jinde drsněji.
Myslím, že bychom spíše měli řešit svoje "afghanské" problémy, v první řadě s afghanskými „tlumočníky“, v druhé s migranty s Afghanistanu.
Myslím, že bylo správné vyvézt „naše afghanské spolupracovníky“ z pasti lvové, ale nemyslím si, že bychom je tu měli mít hromadně „na byt a stravu“ na věčné časy. Nechť si po záchraně holých životů své živobytí hledají v přátelských islámských zemích. Stejně, jako bych byl rád, kdyby naši politici a ozbrojené síly bránili naši republiku před možnou masivní migrační vlnou. Připadá mi směšné, nebo spíše hrozné, vyvolávat mediálně soucit a pocit zodpovědnosti za afghánského migranta, který uvázl v Kabulu, když si tam jel z Česka pro nevěstu. On sám má v ČR trvalý pobyt na základě toho, že tu byl jakousi ženou adoptován za adoptivního syna. Obávám se, že kdyby se mu podařilo vrátit ke své adoptivní matce a myslím, že ta adopce by stála za prověření, obávám se, že v rámci sjednocování rodiny by sem chtěl dostat vlastní matku, vlastního otce, jejich rodiny, strýce a tety, matku a otce nevěsty, jejich rodiny, jejich tety a strýce a jejich rodiny atd.,atd., atd. A to nemluvím o tom, že určitě nějaká afghanská migrační vlna je a že k nám patrně také dorazí.
Ať si kdo chce říká, co říká, já si myslím, že Afghanistan patří Afghancům a Čechy Čechům, zjednodušeně řečeno. Každý budoval, buduje a má mít šanci budovat svoji zemi k obrazu svému a má mít právo rozhodovat, komu otevře dveře a komu ne. A dveře bych otevíral těm, kdo bude konstruktivně prospívat mé zemi a zašpéroval bych ji před těmi, kteří chtějí kořistit jak ekonomicky, tak společensky.
Myslím, že jak politici, tak novináři by se měli smířit s realitou a začít se chovat přiměřeně. Politici by měli dělat politiku prospěšnou své zemi a lidu, nikoli poplatnou páníčkům od jinud, novináři by měli rychle, obsažně a pravdivě informovat a nikoli inputovat do hlav lidí své poplatné virtuální názory.
Myslím, že tak, jako já, uvažuje většina občanů České republiky. A pokud to tak je, měli by lidé dát své názory najevo. A nejen ve volbách.
Zdraví a přeje zdraví
Jirka B.
Diskusní téma: Uražená ješitnost
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.