Umřela nesmrtelná Popelka

10.06.2021 09:14

Umřela nesmrtelná Popelka

Včera 9.6.2021 zemřela ve věku 68 let herečka Libuše Šafránková.

Libuše Šafránková byla vyjímečná postava hereckého ansámblu. Vynikala jak hereckými schopnostmi, tak vzhledem a i určitým příjemným a milým charisma. Je spojena s mnoha rolemi jak ve filmu, tak na divadle. Bylo by nošením dříví do lesa připomínat Barunku, Popelku, Malou mořskou vílu, či později třeba manželky ve Svatební cestě do Jiljí, ve filmu Vrchní prchni, Báječná léta pod psa, či Obecná škola. V divadle si jí pamatuji v roli Niny v Čechovově Racku v Divadle za branou a dále z rolí v Činoherním klubu, tedy v Činoheráku hlavně z rolí z poloviny 70.let, kdy jsem shlédl prakticky většinu repertoáru pražských divadel.

Manželka o mně říká, že jsem takový český Forrest Gump, který se přimotá k ledasčemu. A tak se mi také z odstupu nachomýtlo „přimotat“ se k navazování partnerských a manželských vztahů mezi Libuškou Šafránkovou a Josefem Abrhámem. Tak místo lkaní vzpomenu tohoto.

Někdy okolo roku 1974 jsem byl na představení Činoherního klubu, nevím s určitostí, zda to byl Zlatý kočár, ale spíše Čechovův Strýček Váňa a všiml jsem si, že vždy, když se na scéně projevila Libuše Šafránková, tak divák sedící za mnou výrazně reagoval potleskem, či pochvalným mručením. Musím říci, že to bylo až nápadné. Po chvíli jsem se otočil a onen divák v plénu byl Josef Abrhám. Chodil na Libuščina představení a trochu jí dělal klaku.

Při jedné z dalších mých návštěv Činoherního klubu, když se hrál Goldoniho Poprask na Laguně, všiml jsem si, že Libuška Šafránková při scéně, která se odehrávala na pavlači, či v okně domu po levé straně jeviště, se dívala a gestikulovala výrazně směrem, jako by hrála pro mne. Chvíli jsem byl potěšen hereččiným zájmem o mou osobu, leč v tom se ozvaly již z minula známé obdivné projevy a potlesk ze sedadla za mnou. Otočil jsem se a za mnou opět seděl v hledišti Josef Abrhám a tímto způsobem verbálně i nonverbálně vedli s Libuší Šafránkovou vzájemnou „komunikaci“ z jeviště do hlediště a naopak. To jsem začal tušit, že ti dva asi spolu něco mají.

No a za nějaký čas jsem byl v Činoheráku na O´Caseyho Penzionu pro svobodné pány, ten den v alteraci Vízner, Menzel a na sedadle opět za mnou seděl Josef Abrhám, tentokrát s Libuškou Šafránkovou po boku. No a pak se vzali za manžele.

Takže jsem byl takovým průběžným pozorovatelem začátků jejich vzájemných vztahů. Můžete věřit, můžete nevěřit, ale tak nějak to bylo.

Čas běžel a Libuše Šafránková už není mezi námi. Ale myslím, že nejen jako Popelka, ale i v dalších rolích bude díky filmu i pro pár dalších generací nesmrtelná.

Čtenáře zdraví a přeje zdraví

Jirka B.