test test test
Také berete prášky na tlak?
...aneb když nabídka vytváří poptávku.
Tuším, že je to rok zpět, sešli jsme se kamarádky a kamarádi z adolescence po takřka půl století na chatě v Orlických horách, kam jsme se jezdívali sejít, užít a zapomenout v době totáče a naší postpuberty. Seděli jsme sešlí a užívali a zapomínali stejně tak, jako tenkrát. Najednou však jeden z nás sáhl do kapsy, vytáhl kulatou krabičku s jakýmsi derivátem prestaria a pravil, že si musí vzít prášek na tlak. A do čela se plácl druhý, třetí a všichni další a všichni jsme začali shánět, otvírat krabičky a zobat hypotenziva nejrůznějších druhů a kvalit. Já Cynt 0,3, Zorem 10 mg, Prestarium Neo-Kombi a Betaloc SR 100 mg. A pak pár dalších pilulí na další neduhy.
Za mých mladých časů byl normální tlak horní na úrovni věku a dolní ne vyšší, než 90. Pak bylo nutno mít tlak alespoň 140 na 80, teď do vás cpou prášky, abyste měl 120 na 70. A pokud se již motáte v popráškové hypotenzi, upraví vám zdravotníci tlak nějakým práškem na zvýšení tlaku. Holt je hodně farmaceutických výrobců, tak je potřeba zajistit i dostatek farmaceutických odběratelů. A tak se pacienti uměle vyrobí změnou normy. Bussines must go !
Proč o tom píšu? Je to takový příklad oslí můstek k přechodu na problematiku nejrůznějších dobroserských organizací, ať vládních či nevládních, prý obecně prospěšných. Tam je to stejné. Je to skvělý byznys, dobře placený šolich, kde se nepřeřete, zodpovědnost žádná a přesto, že třeba pracujete v neziskové organizaci, váš osobní zisk je značný. Jen mít konexe, nápad a drzé čelo.
A tak se jako houby po dešti množí všelijaké "humanitární" organizace, která se "starají" tu o lesby, tu běžence, tu o gepardí mláďata, tu týrané děti, tu malé Etiopy. Samozřejmě, že za dobré peníze z našich daní. A je to lukrativní počínání. Tuhle jakási organizace vezla balenou vodu na Ukrajinu a jak jsem spočítal, jedna kamsi ke Kyjevu dovezená1,5 litrová lahev obyčejné vody vyšla na 1800 Kč.
Ročně jsou takovéto dobroserské neziskovky dotovány, jak kdosi spočítal, z našich daní částkou okolo půl miliardy Kč.
Kdo by se tedy na takovéto lukrativní džoby nepřisál, že? Naše vysoké školství chrlí tisíce a tisíce neupotřebitelných estetiků umění, literárních komparativců a odborníků na řemeslnou terminologii 18.století, tak proč jim nedat šanci živit se "péčí" o ilegální migranty, oběti domácího násilí, či začleňováním nepřizpůsobivých vyloučenců.
Nic proti péči o uprchlíky před válkou, nic proti péči o týrané, nic proti propagaci kořenových čističek odpadních vod. Ale v přiměřeném množství, s přiměřenou odborností a s přiměřenými náklady.
Přebytek poskytovatelů dobroserské lukrativní "péče" oproti potřebě těchto služeb ovšem ústí v umělé vytváření problémů, které by vlastně bez této disproporce ani nevznikly. A tak se z běžného výchovného pohlavku udělá dobroserská organizace život ohrožující týrání dítěte, z každého ekonomického migranta válečného uprchlíka, gepardí mládě má přednost ve svých nárocích před dítětem z děcáku a voda se bude vozit na Ukrajinu, neboť je to efektnější a finančně mnohem pro dobrosery výhodnější, než jít do strašidelného stacionáře pro lidi s Alzheimerem a tam se starat o zajištění pitného režimu tam umírajících našich seniorů.
Není-li po takovéto pro poskytovatele lukrativní péči poptávka, tak se neomezeně vyrobí. Tak jako s těmi léky na tlak. A co je norma, to určuje samozvaný poskytovatel. Občas si uvědomuji, jakému se vystavuji nebezpečí, když si na procházce se svojí dvou a čtvrtletou vnučkou vnučku, když už nemůže sama ťapat, posadím si ji za krk "na koně". Po generace to bylo a je normální, ale copak já vím, zda některý z perverzních dobroserů nepotřebuje kauzu, na které by se finančně zabezpečil? Udá mne, že se dotýkám krkem vnuččiných intimních partií, mimochodem, možná jste již na bilbordech takovéto výzvy k udávání zaznamenali , lační advokáti se toho chytí, já půjdu do basy, vnučku odeberou rodině a dobroser si založí živnost třeba s názvem "Blaho dětí" (norsky je to něco jako Berneveren) a dokud neumře, bude na nás za naše peníze parazitovat. To samé hrozí komukoli z nás. Nebyl by to ojedinělý případ, podíváme-li se okolo, jsou takových obskurních institucí a jejich obskurních kauz stovky, ba tisíce.
Myslím, že je potřeba si takových věcí všímat a bojovat s nimi. Škodí. A kapr si rybník sám nevypustí. Od toho, aby jim někdo zvedl stavidla a udělal jejich výlov, jsme tu my a je to v našem zájmu.
Jirka B.