Šib šilmo

04.11.2015 16:03

Šib šilmo, aneb hi-fi * o malých příčinách s velkými následky 

Vídeň, konec první dekády 20.století.

Ludwig se skřípěním brzd zastavil svůj luxusní bicykl, opřel ho o zeď budovy vídeňské chlapecké ubytovny a zapískal na prsty vzhůru k oknům herberku na Stumpergasse 29/2 . Okno pokoje číslo 17 v druhém patře se otevřelo a za ním se objevila dobrácká tvář Gusla, takto studenta vídeňské konzervatoře v oboru skladby a dirigování.

„Gustl, je čas na sokolování!“ zavolal Ludwig vzhůru do okna. „Už běžím, jen ještě vzbudím Dolfiho.“, odpověděl Gustík, zavřel okno a zmizel.

„Z toho Ady mám radost!“ pomyslel si ironicky Ludwig, synek bohatých židovských podnikatelů, který trávil čas ve Vídni docházkou na léčebné kůry u Sigmunda Freuda, u kterého mu zaplatili multimilionářští rodiče léčbu jeho homosexuality, kvůli které již spáchali sebevraždu dva starší Ludwigovi bratři.

Tři chlapci se znali již pár let z Lince, kde se scházeli na bidýlku místní opery na wagnerovských představeních. Ludwig a Dolfi byli dokonce spolužáci, velicí kamarádi nejprve, později už s chladnějšími vztahy, jejichž příčinou byly jakési nejasné milostné záležitosti. Dokonce se šuškalo, že si bohatý Ludwig chudého, avšak o to více ctižádostivého Adolfa vydržoval, ale pak ho zradil a zapudil.

Ludwig a August měli kořeny v Čechách, proto nebylo divu, že navštěvovali cvičení Sokolské župy Vídeňské a svého rakouského kamaráda Adolfa, tak trochu zahálčivého floutka, brávali většinou s sebou.

Vídeňská sokolovna byla plná. Sokolové pod vedením bratra náčelníka se chystali nacvičovat shyb schylmo. Nejdříve se přitáhnout rukama s podhmatem rameny nad hrazdu a pak přitáhnout k hrazdě nohy, jakoby se zavřel zavírací nožík. Shyb schylmo.

Po vysvětlení cviku a jeho předvedení bratrem náčelníkem vystupovali jednotliví sokolové z řady a v pozoru ohlašovali svůj cvik: „Shyb schylmo!“. Poté naskočili na hrazdu a s větším, či menším úspěchem cvik provedli.

Přišla řada na Gustla, vystoupil z řady, ohlásil shyb schylmo a velmi dobře cvik předvedl. Stejně tak i Ludwig.

Nyní byl na řadě Dolfi.  „Šib šilmo!“, vykřikl, vyskočil na hrazdu, pokusil se marně přitáhnout a pak se bezmocně zřítil na žíněnku.

„Šib šilmo ?“, posměšně zahučel slet sokolíků a propukl v huronský smích.

„No tak, bratři!“ napomenul je bratr náčelník,“ Bratře sokole, noch ajnmál, shyb schylmo!“.

„Šib šilmo!“ ohlásil nezvladatelnou českou tělocvičnou terminologií bratr sokol Dolfi, chvíli se houpal na hrazdě, ale ramena nad ni nedostal, natož aby zvedl nohy k obličeji.

A tak to šlo až do konce cvičení. Adolf si užil posměchu od všech, kromě Gustla. Nejvíce ho bolel od Ludwiga. „Ludwig je zrádce a křivák. Nezaslouží můj kamarádšoft. Měl jsem se ho zbavit už tenkrát v Linci! Ale všeho do času. Přijde den!“, pomyslel si Adolf  se zaťatou pěstí.

Tři mládenci šli cestou od sokolovny k chlapeckému jungeherbergu. Dobrák Gustl se snažil Dolfiho přesvědčit, že se vlastně nic nestalo. Ludwig vysvětloval Adovi, že si za svoji slabost může  svojí laxností sám, že musí sám o úspěch bojovat. Řekl doslova „Adolfe, život je boj a ty si své místo na slunci musíš sám vybojovat. Je to tvůj život a tvůj boj!“

Před budovou ubytovny se chlapci rozešli. Gustl s Adou vešli dovnitř. Na poslední chvíli na ně Ludwig zavolal, že odjíždí  do Čech, do Kladna, mutti Poldi ho tam posílá na praxi do její huti a pak jede studovat do Berlína.

„Je to svině, tenhle Ludwig, ale v tomhle má pravdu. Musím vzít svůj život do svých rukou. Navzdory všem. Je to můj život a můj boj!“. Adolf se najednou potutelně usmál. „ Ja , ja. To je docela úderný obrat, tenhle Můj boj. Nezní to opravdu špatně .  Můj boj - Mein Kampf! …  Mein Kampf ! “.

Na pokoji číslo 17  chlapecké ubytovny na vídeňské Stumpergasse 29/2 si Adolf vyndal zcela čistý sešit, naslinil špičku inkoustové tužky a do štítku na přední straně tuhých desek vepsal krasopisně  "Adolf Hitler" a do druhého řádku "Main Kampf" .

 

P.S.

Ludwig W. (1889 – 1951) – člen jedné z nejbohatších židovských podnikatelských rodin po matce s českými kořeny, později anglický filosof světového formátu, jeden z rozluštitelů šifrování Enigma, sovětský špion

August K. (1888 – 1956) – hudební skladatel,dirigent a kapelník pocházející z rodiny rakouských Čechů, později úředník a literární autor. Neochvějný celoživotní přítel Adolfa H.

Adolf H. (1889 – 1945) – německý kancléř a vůdce německé Třetí říše

 

*  Hi-fi = 1/ history fiction

                2/ history fidelity

Diskusní téma: Šib šilmo

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek