Rumunsko bude, jen co se mi podaří vložit fotky, zatím opět pele mele

14.09.2016 19:09

Rumunsko bude, snažím se vložit fotky, zatím marně, obrátil jsem se však na experta, tak snad se zadaří.

Zatím jen pár poznámek.

Opět se v něčem angažuje mladý Stropnický., co se stal otloukánkem a fackovacím panákem, tu z hospody, tu z tramvaje lidem vyhazovaný. Viděl jsem před chvílí jeho fotku, nedivím se. Pokud je jeho habitus a jednání póza, tak je svého "štěstí" strůjce, pokud je to psychicko-somatická deviace, měl by s tím něco dělat. A to nemyslím svolávat demonstrace dobroserů na téma "Neubližujte exotickému mně".

Ale když jsem viděl  teatrální škleb jeho otce na zbytnělé tryzně za Věru Čáslavskou, je jasné, že přísloví o jablku a stromu platí.

K Věrě Čáslavské a jejímu normalizačnímu šikanování. Podle všeho, byla šikanována tím, že nestála na piedestalu a ve světlech reflektorů. Jinak studovala, dělala svoji práci trenerky doma a v zahraničí, jezdila po světě, využívala konexí, měla se rozhodně lépe a měla více příležitostí, než běžný občan normalizační ČSSR.  Psát tedy o V.Čáslavské jako o uklizečce z donucení, je nepravda. Mimochodem i já byl v době normalizace, stavebním a polygrafickým dělníkem, vykladačem vagónů, nočním hlídačem, tramvajákem a topičem. Ne z donucení, ale jako přivídělek při studiu. Takže vím, že býti třeba topičem bylo velmi lukrativní zaměstnání s minimem práce, spoustou volného času a slušnou mzdou. Ostatně, k lepšímu pohledu na život a dílo Věry Čáslavské doporučuji k přečtení toto [https://jdem.cz/cdnsb3] . Výpověď mi , vzhledem k tomu, že je složena převážně z dokumentů, připadá  dosti vypovídající a validní.

A teď k americkým prezidentským volbám. Je to dost nechutná komedie, která ukazuje na jistou kulturní úroveň americké společnosti a nad tím by se měli zamyslet hlavně ti, u kterých přetrvává zamrzlý pubertální pohled na USA, ne nepodobný  portorikánskému "nejlepší zem je amérika, nejlepší auto má amérika". (Teď mne napadá: Mají USA ještě nějakého ryze amerického výrobce automobilů?)  Co mne zaujalo, je to, jak její strážci zacházeli s kolabující a zkolabovanou Clintonovou. To nebyla úcta a soucit se starou a nemocnou ženou a potřeba ji pomoci, to byla snaha tu "dakotu vylítanou" uklidit briskně z dohledu voličů, a tak ji jako kládu chytli za ruce a nohy a šup s ní hupem do minivanu. To není žena požívající úctu svého štábu, to je nastrčená loutka, se kterou je třeba hrát divadlo v zájmu těch za kulisami. Bylo by mi ji líto, kdyby ovšem svoji roli nehrála dobrovolně a ráda.

Takže to je asi dnes vše a doufám, že pokračování opusu "Rumunsko" brzy zavěsím.

Jirka B.

.