Putin je dost živ a dostatečně zdráv na to, aby plnil svá předsevzetí

30.09.2022 19:53

Putin je dost živ a dostatečně zdráv na to, aby plnil svá předsevzetí

Mezinárodní politika, zvláště konfrontační, je věc natolik riziková a hraje se v ní o tolik, že by k ní mělo být přistupováno opatrně, odborně a seriózně.

Kdyby si ti, co jako důvod současné ukrajinsko- ruské krize uváděli Putinovo psychické, či somatické onemocnění, bagatelizovali, či démonizovali jeho osobnost, a priori ignorovali, či zatracovali jeho názory, argumenty a pohledy na problém, karikovali ho, zesměšňovali a ostrakozovali, zbavovali ho fantazijně funkcí a vlivu, či ho permanentně pohřbívali, brali celou záležitost reálně, možná, že by žádná válka nebyla. A začala-li by, mohla už být ukončena nějakou smírnou dohodou a nemusela být válečná katastrofa s mnoha mrtvými, raněnými a s obrovskými materiálními škodami.

Ti, kteří nedbali dlouhodobé konstrukce a prohlubování krize, která netrvala ani dny, ani týdny, či měsíce, ale skoro deset let, ti, kteří tuto krizi neřešili a přerod krize ve válku zdůvodňovali a zamlouvali tím, že zešílevší Putin 24.21.2022 se nad ránem probudil a nemaje ten den na práci jiný zločin, vtrhl na Ukrajinu, neboť jeho šílený mozek nic jiného zhůvěřilejšího nenapadlo, teď sklízejí plody své neschopnosti posuzovat situaci reálně. A my, bohužel, s nimi.

Putin byl a je živ a dostatečně zdráv a silný, aby plnil svá předsevzetí. Jasně formuloval své obavy i způsob, jak bude situaci řešit. A na rozdíl od mnohých jiných politiků planě nefabuluje a neblafuje, ale reálně koná. A tak je svět tam, kde je.

Putin v podstatě dosáhl toho, co chtěl a má-li nějaké resty ve svých předsevzetích, osobně se domnívám, že je brzy vyřeší. A dosáhl možná více, než původně chtěl. Ukrajina je zdevastovaná, k Rusku Putin připojil dokonce větší území a více populace, než původně zamýšlel, Evropa je v nezastavitelném propadu, který z ní udělá bezvýznamný poloostrov na západ od Ruska, Rusko samotné se od Evropy odvrací, ztrácí o vzájemně výhodnou koexistenci zájem a směřuje do Asie, která je inkubátorem nových ekonomických, politických a sociálních center.

Dá se situace ještě nějak zvrátit? Podle mého nedá. Myslím, že Evropa izolovaná od Ruska příliš šancí na znovuzískání vedoucí role světového společenství nemá, zvláště bude-li nadále pokračovat současný stav vztahů. Spoléhat na USA jako spolehlivého partnera je asi naivní, neboť Spojeným státům jde a vždy šlo prvořadě jen o vlastní prospěch. A na nějaký americký sentiment po Evropě coby kontinentu kořenů otců poutníků a otců zakladatelů nemůžeme vzhledem k současnému etnickému a kulturnímu složení americké společnosti spoléhat. USA půjde tam, kde budou cítit zisk. A to depresivní Evropa nebude. Prostě jsme se odsoudili krátkozrakostí a servilitou evropských politiků k osudu zemí třetího světa.

Druhá možnost vyústění nastalé situace je další eskalace války až za hranici války nukleární. Ale pak nemá šance ani Ukrajina, ani Rusko, ani Evropa a ani USA.To by byl konec existence lidské civilizace.

Evropa má jedinou šanci, ne šanci na okamžitou prosperitu, ale na zahájení dlouhodobé cesty k postupné normalizace situace. Zahájit jednání, zastavit boje, dojednat status quo, eventualně ho upravit do dodržovatelného a respektovaného stavu a začít pomalu obnovovat, či nově navazovat oboustranně výhodné politické, ekonomické a sociální vazby v trojúhelníku Ukrajina – Rusko – Evropa.

Světoví a zvláště evropští politici selhali v řešení krize, která tu deset let rostla před jejich očima. Jsem zvědavý, zda se najde nová garnitura politiků, kteří budou mít alespoň snahu z toho současného evropského marasmu vybřednout. Nemyslím si, že by to šlo rychle a beze ztrát. Jde tu však prvořadě o přežití a to za co nejmenšího úpění.

Každá cesta, byť je sebedelší a sebeobtížnější, začíná prvním krokem.

Zdraví a přeje zdraví

Jirka B.