PRC !
P R C !
Tuhle jsme likvidovali vánoční stromeček. Když jsme vyprostili kmínek jedličky z letos prvně použitého stojanu a žena uklízela tu šikovnou věcičku do krabice, zeptala se mne: „Co je to prc?“.
No trochu mne ta otázka zarazila. Máme přece jen svůj věk, životní zkušenosti, nějakou manželskou historii, dvě dospělé děti a pár vnoučat. A najednou se mne žena tak bezelstně ptá, cože je to „PRC“ ?! A tak jsem jí to vysvětlil!
„No přece People Republic of China, Čínská lidová republika !“. A začal jsem brát kolem ležící věci a ukazovat nápisy „Made in PRC“ na vánočních světýlkách, na transformátorech, na bateriích, na hračkách mechanických i plyšových, na lécích a zdravotnických prostředcích, které mi byly nedávno předepsány v nemocnici, na mobilních telefonech ( můj ne, já mám aligátora pro senily), na televizoru, na počítačích, na nádobí a vůbec všude. Kdybych chtěl zastoupené vyPRCané čínské zboží identifikovat jmenovitě, byl by to nekonečný seznam. Kdyby náhle všechno čínské zboží kouzlem zmizelo, seděli bychom polonazí v polozařízených bytech a kancelářích, počítali na kuličkových počítadlech, informace získávali z knih Matěje Krameria a opět se učili psát papírové dopisy, tedy pokud by ten papír nebyl čínský. Jo a taky by zmizely ty hory čínských kontejnerů, které se jako důkaz obchodní bilance hromadí na kontejnerových terminálech.
A do toho přijdou ty zprávy, jak takovou úroveň vlastně PRC dosáhla proto, že nás špehuje a krade naše skvělé nápady.
Myslím si, že nás PRC špehuje a že je to v pořádku. Ostatně není jediná, kdo nás špehuje. Špehuje nás kdekdo, neprojde třeba jediné kliknutí na počítači, které by nesledovaly a nezpracovávaly tajné služby nejrůznějších zemí. Co nás zajímá, s kým se stýkáme, co nakupujeme, kde máme peníze, kde se pohybujeme, koho volíme, jak na nás profitovat, čím nás eventuelně vydírat, co nám vnutit ke koupi, kolik a kde a s kým jsme včera vypili a v kterém parku jsme cestou domů močili? Vědí všechno i s kamerovým záznamem..
Blázen nebo hlupák nezískává informace! A my se pokrytecky pohoršujeme, že to dělá PRC. My bychom se měli pohoršovat, že naše kompetentní orgány nesbírají informace u konkurence a že konkurenci nebrání na nás informace sbírat. To by bylo normální.
Nedá se nic dělat, než si přiznat, že PRC je světová velmoc, nikoli jen ta chudá země šikmookých pojídačů rýže v plátěných lacláčích a s kedskami na křivicí zdeformovaných nohách, ťank, ťank, ťank, co tak maximálně umí hrát ping-pong a ještě při tom drží blbě pálky. Možná taková PRC kdysi byla, ale zatím, co my přešlapijeme plus mínus na místě, PRC se od šedesátých let Maovy kulturní revoluce posunula do pozice světové ekonomické a technologické velmoci. Rozhodně PRC od nás nevyšpionovala, jak přistát na odvrácené straně měsíce a nachat tam vyklíčit čínskou bavlnu, jak se nám snaží namluvit všelijaké bezpečnostní organizace.
A také mi nikdo nenamluví, že je to vykořisťováním, zotročováním bezlidskoprávných prostých lidí. Zrovna nedávno jsem mohl na PRC televizní obrazovce sledovat souběžně běžící tři tenisové turnaje světové úrovně v PRC na špičkových stadionech v moderních provinčních městech (mimochodem jednotlivě s počtem obyvatel vyšším , než celá ČR), kde haly byly plné dobře oblečených a rozhodně ne chudých a strádajících diváků.
Já si myslím, že bychom měli přestat s neustálým bojem proti parakomunistickému režimu PRC, přestat s a priori kritikou všeho PRC a začít sami jakousi kulturní revoluci, aby naše společnost se začala hýbat kupředu. Zatím jen po vzoru bezvýznamné myši, která řve, jen kritizujeme a poučujeme jiné, aniž bychom vzali na vědomí, že oni sílí, zatímco naše společnost sama bředne do bezvýznamnosti.
Možná, že starší ještě pamatují onu dehonestující písničku:
„My jsme děti lidové Číny, ťang, ťang, ťang
my vyrostli jsme z bambusu a hlíny,ťang, ťang, ťang
Tatíček Mao naučil nás ping pong, ťang, ťang, ťang
vezmeme pálky, půjdeme na Hong Kong,ťang, ťang, ťang
Čína je naše, Evropa bude, ťang, ťang, ťang
a za dva roky bude Čína všude, ťang, ťang, ťang.“
A už je to tady.
A teď zmáčknu klávesu klávesnice „Made in PRC“ a zavěsím článek.
Jirka B.
Diskusní téma: PRC !
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.