Po schodoch
Po schodoch
Počty nově prokázaných infekcí stoupají srovnatelně s čteností tohoto webu a obé dosahuje hodnot přes 300 denně. Nevím, proč zrovna v poslední době stoupá čtenost mých článků, ale vím, proč stoupá počet nových přenosů viru Covid – 19.
Za prvé zřejmě vznikají nové a nové mutace viru a u některých mutací je schopnost uchycení se viru a proniknutí do jádra buněk napadeného vyšší. Dalo by se podle obecných vzorců virologie a epidemiologie doufat, že vyselektované infekčnější klony budou méně tvrdší, podle zásady, že kapr si rybník nevypustí. Možná, že to tak asi je, ale zároveň mi některá čísla naznačují, že opět začíná, byť zatím ne tak výrazně, stoupat smrtnost. Nedosahuje zdaleka oněch 11 mrtvých mrtvých průměrně denně jako to u nás bylo v šesté tisícovce v druhém dubnovém týdnu, nebo 64 mrtvých na 1000 prokázaných infekcí v osmé tisícovce na přelomu dubna a května, ale rozhodně to není oněch idilických 0,4 mrtvých v průměru denně z dvanácté tisícovky z přelomu června a července, nebo z devatenácté tisícovky z hodnotou 0,3 z druhého týdne srpna, či pouhzí 3 mrtví z 18. tisícovky na začátku srpna. Za poslední tři tisícovky(20.,21., a 22.), tedy od poloviny srpna opět začíná smrtnost stoupat v průměru na 2 mrtvé denně a cca 7 mrtvých na tisíc prokázaných nákaz. Je potřeba vzít v úvahu, že těžké zdravotní újmy a smrt na Covid – 19 mají dvou až třítýdenní prodlení proti datu infekce, takže i trendy lze sledovat s určitým zpožděním vůči kumulativním číslům.
Oficiální orgány veřejnost ujišťují, že kumulativní čísla nic neříkají, že důležité jsou trendy. Myslím si, že kumulativní čísla také o mnohém vypovídají a trendy hovoří o zhoršování situace.
Takže hlasy o tom, že zatím je to dobré, jsou asi tak stejně utěšující, jako pocit pána, který padá z padesátého patra mrakodrapu a když míjí patro dvacáté, také konstatuje, že zatím je to dobré.
Je škoda, že oficiální přístup k celospolečenskému řešení kovidové epizody se přesunul z odborného na politické.
Kromě oficiálních postojů, které spíše řeší či neřeší situaci z hlediska celospolečenského, jsou také důležité postoje individuální. A myslím, že veřejnost značně polevila v ostražitosti a žije si po způsobu tanečníků na palubě Titaniku. Když se loď potápí, tak rozumný člověk netančí, ale jde pumpovat k pumpám. Když je u nás epidemie v rámci světové pandemie, tak rozumný člověk dělá vše pro umenšení rizika. Nehauzíruje po světě, po známých, po hospodách, či po fesťácích. Omezuje kontakty, dodržuje distanc, zintenzivňuje hygienu. Neotlapkává se s každým na potkání, nechrchlá a nekýchá do luftu, nepije jedním brčkem z jednoho kýble.
Ukazuje se , že nejrizikovější jsou párty, kde se v uzavřeném prostoru pije, řve, haraší, stejně riziková jsou místa, kde se intenzivně dýchá, hromadně zpívá, či deklamuje. Pěvecká sešlí, církevní obřady, sportovní události. Největší ložiska infekce s největším počtem nakažených kontaktů jsou u nás notoricky známá klubová párty v Praze a soustředění pěveckého sboru v v malém městě na severu Moravy. Více zde
Karantenní omezení není o ztrátě osobní svobody. Tak si to mohou vykládat sociálně nevyspělí. Je to o zodpovědnosti každého z nás vůči sobě, vůči blízkým a vůči celé společnosti. Nebo také o sobeckosti a bezohlednosti.
Člověk je tvor stádní, i když současná doba se snaží nás přesvědčit o opaku. Jedinec bez společnosti není ničím. A myslet si, že svoboda je právo naplňovat si bezohledně své potřeby na úkor ostatních, vyvádět jako utržený ze řetězu navzdory celospolečenskému zájmu, je projev sociopatický a odsouzeníhodný. Jsou takoví lidé a, bohužel, jich není málo. Ale to by neměl být pro ty zodpovědné důvod na rezignaci.
https://www.youtube.com/watch?v=G8RjcPuj4lg
Zdraví a přeje zdraví
Jirka B.
Diskusní téma: Po schodoch
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.