Oni ti komunisti nemohli být tak hrozní, suroví, totalitní (reakce na článek na BB).

08.11.2016 18:36

Oni ti komunisti nemohli být tak hrozní, suroví, totalitní (reakce na článek na BB).

„90 milionů obětí na lidských životech“ se jmenuje článek pana M.Trizuljaka autora požívajícího postavení jistého morálního etalonu na BigBlogeru LN. Popisuje tam hrůzovládu komunistů v několika etapách.

Ale kde je pravda?

M.Trizuljak,  který zde vystupuje jako odpůrce zrůdného totalitního režimu, zároveň velmi často vzpomíná svého otce jako čestného člověka hluboce křesťansky založeného člověka - umělce.

Pak ale nemohl být komunistický režim tak krutovládný, když otci p.Trizuljaka , který musel zákonitě být svojí osobností, takovou, jak ji popisuje M.Trizuljak, mentálně i morálně v konfliktu s totalitním režimem, udělil v letech, kdy byl pevně u moci a kdy byly kriminály ještě plné politických protikomunistických vězňů, tedy v roce 1959, nejvyšší státní vyznamenání Státní cenu Klementa Gottwalda za umění, tedy konkrétně za sochání Rudoarmějců a k tomu přidal finanční odměnu ve výši, řekněme, průměrného platu za rok a půl.

A otec pana M.Trizuljaka, čestný člověk, tu cenu a peněžní odměnu přijal.

Přece kdyby ten režim byl tak zločinný, obdarovával by takovými cenami své nečestné nohsledy a nikoli své už z podstaty nepřátele, tudíž již z podstaty by čestný člověk  na takovou cenu nemohl být vůbec navržen. A kdyby  se laureátem nějakým nedopatřením stal, pak by mu přesvědčení nedovolilo takovou cenu, která by byla nota bene nazvaná po vrahovi s krví na rukách, přijmout.

Také by  přece čestný člověk nedělal stafáž zločinnému režimu v podobě činovníka  prorežimního uměleckého svazu. A tím otec pana M.Trizuljaka v určitém období komunistické vlády byl.

A také si myslím, že pokud by byl komunistický režim byl tak krutovládný, pak by čestný křesťan nepodepsal podporu  jednomu ze zásadních politických dokumentů, jakým byla tzv. Anticharta. A tu otec pana Trizuljaka, podle slov svého syna bezesporu čestný člověk, podepsal.

Ostatně i pan M. Trizuljak, coby mladý a za komunistického režimu vystudovaný umělec, projevoval svoji vděčnost komunistickému režimu účastí na nejrůznějších výstavách pořádaných k oslavě  komunstické strany.

Tudíž, pokud je pravda vše to, co píše o svém otci, ev. o sobě pan M.Trizuljak a zkonfrontujeme-li to se vztahem obou ke komunistickému režimu, pak nemůže komunistická ideologie být ideologií, která má , podle jeho nynějších slov,  na rukách krev 90 milionů obětí, protože pak by zákonitě semlela i autora i jeho otce.

Nerozumím tomu. Já si myslím a co jsem rozum nabral jsem si myslel, že komunizmus je krutá a slepá ulička historie lidstva. Totalitní režim, který své odpůrce bezohledně a nelidsky šikanoval. Režim, který se držel u moci terorem a  stafáží svých pochlebovačů, kterým se za jejich oslavné skandování odvděčoval prebendami v podobě metálů a funkcí. A to si myslím dosud. Kdo chtěl s vlky býti, musel s nimi výti. Ovšem výše uvedené tuto totalitu popírá. I slušný člověk morální a zásadový křesťan mohl s režimem být v symbioze, dobře vycházet a ve spolupráci s komunistickým režimem prosperovat.

Tak jak to vlastně bylo?

Ať to bylo, jak to bylo, nějak nerozumím, proč má nyní potřebu pan M.Trizuljak tak ostře bojovat a vymezovat se kopáním do mrtvoly režimu, který byl tak štědrý k jeho otci, jeho rodině i k němu. Jeví se mi to jako oxymoron.To je přece proti logice, ne! A nejen proti logice.

Jirka B.