O čem bude dnešní "Pelé mele"? O tom, jak se to ve světě mele.
O čem bude dnešní „Pelé mele“? O tom, jak se to ve světě mele.
Začneme dnešní „Pelé mele“ o koronavirových turbulencích u nás. Situace se mění každým okamžikem, i když už ne na té kritické úrovni. Rozhodně ale není čas troubit konec rizika.
Domníval jsem se, že by kovidová epizoda mohla být pro lidstvo globálně a pro Česko lokálně příležitostí přehodnotit mnohé ekonomické, politické a sociální lapsy, které nám visí za krkem, jako olověné koule.
Asi ale není až tak většinově zájem, místo, aby se nechala ekonomika vychladnout z uměle vytočeného přehřátí a zařadila uměřené otáčky, znovu se zachraňují zbytečná odvětví, zbytečné podniky, zbytečné systémy. Dále je výroba pro výrobu a spotřeba pro spotřebu, spotřeba pro výrobu a výroba pro spotřebu, jen aby se uměle a zbytečně vyrábělo a spotřebovávalo pro plnění čísel a ukazatelů a „bohatnulo“ bez ohledu na smysluplnost. Dál se budou vyrábět na světě zbytečné kraviny, svět budou křižovat kontejnery zbytečností, plýtvat surovinami a energií na úkor přírody, budoucnosti, jen pro konzum, mající demonstrovat úroveň.
Myslel jsem, že koronakrize donutí politické síly se spojit a vytvářet smysluplnou vizi pro společnost. Přesto dále nad politikou vítězí politikaření.
Myslel jsem, že lidé dostanou rozum a stanou se střídmějšími a skromnějšími. Ale jen co se poodevřela vrátka konzumu, už je davy rozrazily dokořán a znovu se vrhají do orgií konzumizmu.
Tak holt uvidíme příště, pokud nám dá matka Příroda další šanci.
V této souvislosti mne napadla otázka, s jakou armádou chce vytáhnout řeporyjský starosta a vojevůdce Novotný na Rusko, když se dnešní muži, kteří spadají pod brannou povinnost, hroutí při představě, že by nemohli na ledovou kávu s příběhem do kavárny k teplému číšníkovi také s příběhem, byvše před tím pečlivě střiženi v barbershopu pochopitelně taktéž s příběhem a karanténou pár týdnů uzavřené hranice považovali za omezení horší, než Husákova totalita.
V palamentru bral, což je další téma dnešního „Pelé mele“, poslanec Kalousek poslanci Volnému plakát s nápisem „All lives matter“. Proč? Copak nemají všechny životy jakousi cenu? Copak nemá cenu život osmileté černošské holčičky, kterou zastřelili černí „bojovníci“ za rasovou spravedlnost, když začali střílet na auto, kterým chtěla její matka projet zátarasem, kterým údajní bojovníci proti rasismu, v podstatě gangsteři a výtržníci, blokovali ulici, aby jí dovezla k příbuzným? Jsem rád, že na mnohých místech USA už se občané zformovali k sebeobraně a se zbraněmi v rukách brání svůj majetek a majetek svých sousedů. A dost úspěšně, mimochodem. Demokracie, která se nebrání anarchii, či nástupu militantní totality,je odsouzena k zániku, si uvědomme.
Z EU přišlo doporučení, že bychom se měli učit dějiny Cikánů a jejich řeč. S prvním vřele v dnešním „Pelé mele“ souhlasím, s druhým s výhradami.
Cikánské etnikum je více než půl tisíciletí součástí evropského prostoru a života. Pokud budeme znát jejich historii a seznámíme se s jejich kulturou, čímž nemyslím „písněmi a kroji“, ale myslím šířeji s jejich historií a jejich způsobem existence, bude to jen dobře. Málokdo zná náplň a strukturu této společnosti, jejich zvyky, morální a etické zásady, vycházející z fylogeneze tohoto etnika. Je dobré poznat je samé a jejich historii. Ovšem domnívám se, že toto poznání spíše utvrdí v názoru o nekompatibilitě nejen mezi jednotlivými skupinami cikánského etnika navzájem, ale hlavně o nekompatibilitě mezi tímto etnikem a majoritní společností.Tady žádné doporučení, či směrnice EU nic neřeší a nepomůže ani čas, kterého už uběhlo více, než šest století.
A co se týká doporučení pro majoritu učit se rómštinu, pak samozřejmě proč by se někdo nemohl ze zájmu rómsky učit. Je to přece stejné a stejně život zpestřující, jako když i skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále. Ale povinná výuka romštiny mi připadá přece jenom poněkud umělá.
Na závěr dnešního „Pelé mele“ bych doporučoval, abychom si my, kteří nejsme až tak zachváceni tím celosvětovým blázněním, zachovali chladnou hlavu a zdravý rozum, semkli se, opřeli se o sebe v kruhové obraně zády a stali se ostrůvkem pozitivní deviace normálnosti a nadějí našeho šílícího poblázněného světa.
Zdraví a přeje zdraví
Jirka B.
Diskusní téma: O čem bude dnešní "Pelé mele"? O tom, jak se to ve světě mele.
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.