Nepřítel ante portas
Nepřítel ante portas
„Tak pánové, nepřítel se blíží, už ho máme takřka před branami.“ pravil městský hejtman Kozel. „Tak jsem zavřel městské brány a povolal měšťany ku branné povinnosti. A teď bychom se měli poradit, co dál!“, pokračoval hejtman k panu purkmistrovi a konšelům.
„Dobře jsi udělal, hejtmane Kozle, dobře jsi udělal. A teď, páni konšelé, co dál!?“, pochválil hejtmana purkmistr Hlava.
„ No, já bych rozdal chlapům zbraně, šel na hradby i s mužstvem a bránil je.“ logicky odpověděl hejtman Kozel.
„ No, to je přece jasné!“ zahučel hlouček konšelů.
„Ale pánové, pánové, tak jasné to není. To není jenom tak, rozdat zbraně chlapům. Vždyť musí být pořádek. Nejdříve musíme chlapy a zbraně evidovat, přidělit osobní a evidenční čísla a pěkně dokladovat!“ pravil konšel Jehlička.
„ No, svatá pravda, pořádek musí být!“ zahučelo z hloučku konšelů.
„ No, já bych šel ozbrojit chlapy a šel s nimi na hradby.“ domáhal se hejtman Kozel.
„No tak jděte, Kozle.“ pravil purkmistr Hlava,„ Moment, ještě támhle konšel Opruza něco chce.“ .
„ No, já jen, že ta evidence není. Něco se ztratí, někdo bude požadovat bolestné a co my víme! Byl tam vůbec?“.
„ No, svatou pravdu díš, Prouzo““ přitakal purkmistr Hlava.
„A ty brány jsou také zavřené předčasně. Ještě nebylo klekání. A v městských glejtech je, že brány jsou zavřené od klekání do kuropění. A přes městské glejty povoz nejede!“,vykřikl konšel Kalous. „Moje žena chce do Brodu na trh, mají tam prý levný brokát. A teď aby se handrkovala u brány!“, dodal.
“V Brodě mají levný brokát? To tam tu mojí pošlu také. Brány nezavírat!“ přidal se konšel Rakous.
„Brány jsou zavřené!“ upozornil hejtman Kozel.
„ To né, to né. O tom se musí hlasovat!“, volali konšelé.
„Tak navrhuji, abychom hlasovali. Ale, pánové, situace je vážná! Navrhuji proto kompromis. Zavře se hlavní brána a ty vedlejší se nechají otevřené. Kdo je pro? Většina pro. Děkuji, věděl jsem, že dobrá vůle zvítězí. Pánové, kdo má zápis a musíme zvolit ověřovatele. Pošlete písaře, ať otevřou vedlejší brány.“ prosadil svůj úřad purkmistr.
„Pánové, já musím jít na hradby. Nepřítel se blíží.“ usiloval se Kozel.
„Jen žádnou paniku, třeba to vezmou na Hradec a nás vynechají. To tak, aby šli chlapi na hradby. Koho bych měl večer v krčmě?“ pronesl svou konšel krčmář Soudek.
„ Tak, pánové, večer se sejdem všichni u Soudka a budeme zapíjet vítězství.“ zvolal purkmistr Hlava optimisticky.
„Tak, pánové, rozdejte už konečně chlapům zbraně a já s nimi vyrazím na hradby.“ volal marně hejtman Kozel.
„Ale, Kozle, jen žádnou paniku, Pán Bůh nás ochrání, zpívej, no třeba tu Blíž k Tobě, Bože, blíž!“ poplácal Kozla smířlivě po rameni konšel Vidlák a pokoušel se chytnout tón.
Buch, buch, buch, ozvaly se rány na dveře.
„Nevstupovat, jednáme!“, pohoršeně zvolal purkmistr Hlava.
Dveře se rozletěly a v nich horda ozbrojenců.
„Šajze! Maul halten, hende hoch! Ales gute, šénr tépich, das ist majn, das ist dajn, šau, Fritz, šau!“.
Městský hejtman Kozel vytasil meč a vrhl se vpřed.
Konšel Vidlák mu podrazil nohu a servilně zvolal k útočníkům: „ Ich bin nýmand, ich bin nur kunstler! Frojčaft, frojčaft, frojčaft!“. To byla jeho poslední slova.
Tak nějak to může dopadnout, zatáhne-li se do rozhodovaní v krizi cochcárna a politika,vydávaná za obhajobu svobody a demokracie.
Vím o čem mluvím. V počátku 90.let jsem měl v centrálním úřadě připravit střednědobý plán prevence šíření viru HIV. Vždy v pátek byla gremiální porada, které se účastnila spousta poradníků. A všichni měli k předložemému připomínky už z principu, protože když už na té poradě byli, tak něco říci měli potřebu, protože se cítili být všichni chytří, jak rádio. A navíc neměli za nic žádnou zodpovědnost.Takže každý týden vše hotové rozmetali a začínalo se od znova. Týdny, měsíce, pak mne ta zbytečná a bezvýsledná práce přestala svojí nenaplnitelností bavit a odešel jsem. Asi po roce jsem slyšel rozhovor o práci toho centrálního úřadu. Stále tam připravovali střednědobý plán prevence šíření viru HIV.
Nechme ty, kteří byli vybráni a pověřeni, a kteří nesou svoji kůži na trh a dělají, co považují za potřebné, aby to dělali, pokud to přináší výsledky a evidentně to nekrachuje. Nechme jim jejich práci dokončit v klidu a bez jalových „konzultací“.
A pak je buď zvěčněme do mramoru, nebo je postavme před soud.
Není čas na politické handrkování. Kecy nemají cenu. A v tomto případě i zabíjejí.
Zdraví a přeje zdraví
Jirka B.
Diskusní téma: Nepřítel ante portas
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.