Některým z nás chybí disciplína, jak praseti drbání

14.03.2020 17:59

Některým z nás chybí disciplína, jak praseti drbání

Současný stav nouze v důsledku pandemie je krizový stav, kdy ti rozumní, když teče do lodi, ukončí tanec a jdou pumpovat vodu z podpalubí. Ale jsou i tací, kteří situace využijí a sežerou rychle poslední chlebíčky z končícího rautu a jdou vybílit kajuty těch, kteří makají u čerpadel.

Nedávno jsem psal v blogu o bombardování Prahy o tom, že mému tátovi, než našel po vybombatdování podnájmu náhradní ubytování, kdosi ukradl všechny jeho zachráněné věci vynesené na chodník. Tenkrát protektorátní orgány popravily jednoho pachatele rabování, který kořistil z utrpení druhých. Myslím, že toho "odbojáře" popravily oprávněně.

I v dnešní situaci, kdy mnozí, ať příslušníci státního aparátu, tak civilové, pumpují, najdou se tací, co z kritické situace kořistí. A to jak materiálně, tak „(ne)morálně“.

Ať jsou to ti, kteří prodávají potřebné pomůcky, či jiné nezbytné zboží za přemrštěné ceny, tak ti, kteří skupují přemrštěné množství téhož, aniž by byl pro syslení patřičný důvod.

Za nemorální kořistění považuji nárokování neopodstatněných výhod, zbytečné přetěžování zaintersovaných institucí, vyvolávání paniky, využívání krizové situace a zcela předpokládatelných zádrhelů k dehonestaci či sabotáži práce řídících a výkonných orgánů pro ať už pro své zviditelnění, nebo z důvodu politických animozit.

Myslím si, že krizový aparát a výkonné složky plní své úkoly dobře. Ostatně, zatím to potvrzují i výsledky jejich práce. A to i přes to, že před řešení krize koronavirové pandemie byly postaveny náhle a úkoly byly a jsou tematicky poměrně originální a dosud v praxi nerutinní a neověřené.

Proto považuji za odsouzeníhodné ať skupinové, tak individuální výpady proti práci kompetentních orgánů. Vyhledávání problematických nepodstatností, mnohdy uměle konstruovaných, zveličování a medializace jednotlivých předpokládatelných zádrhelových marginálií, zlehčování situace, sabotáž vyhlášených opatření, kořistění ze situace je čin, za který se ve válečné situaci staví ke zdi. To, že mnozí škodí, a to většinou záměrně, s vědomím relativní beztrestnosti, je jen ukázka toho, že svobody a demokracie je pro ně škoda.

Dost značná část naší populace již neabsolvovala základní vojenskou službu. Proto pro tuto skupinu jistá informace. O rozkazu se nediskutuje, rozkaz se plní!

I v naší společnosti, zvláště za krizové situace, platí určitá řídící hierarchie. A ta je daná zákony naší země a vychází z výsledků demokratických voleb. A to je nutné respektovat.

Není „ Na jedné straně panstvo a na druhé my.“. Jsme všichni na jedné lodi, jeden je kapitán, další je důstojnictvo, další jsou posádka a my jsme většinou pasažéři. A teče-li do lodi, podle hierarchie velí kapitán, plnění rozkazů řídí důstojnictvo, zajišťuje posádka a my pasažeři se jimi řídíme. S disciplínou a bez odmlouvání. Na diskuze bude čas, jestli se nám podaří s lodí doplout do klidného přístavu.

Jirka B.