Medicína klasická a alternativní

Medicína klasická a alternativní

Nějakou dobu jsem nepsal. Ne, že by nebyla témata, těch by bylo habaděj, ale není čas. Ač v důchodu, létám jako psí játra, a když zrovna nejsem v kalupu, venku je krásně, tak je mi líto marnit čas u počítače. Ale napsal jsem pod článkem o alternativní a klasické medicíně od pana Karla Drábka na BBLN, že k tomu něco napíšu, a také jsem slíbil Miroslavu Frankovi, že ulevím jeho abstinenčním obtížím, které mu způsobila absence mých článků zde. Karence mých článků byla pro Miroslava Franka zřejmě tak závažná, že, aby navázal kontakt a připomněl se, tak mi emailem poslal odkaz na jakýsi plytký a agresivně primitivní výlev jakéhosi protiruského hysteroida na webu s ušlechtilým názvem Svobodné fórum. Tak tedy píši, aby si mohl i Miroslav Frank přečíst něco normálního.

Takže něco ke vztahu klasické a alternativní medicíny. Nemyslím si, že by klasická a alternativní medicína stály proti sobě v opozici. Spíše stojí v jakési časové posloupnosti za sebou, nebo i paralelně vedle sebe.

Jak klasická, tak paralelní medicína mají svůj význam. Tedy v případě, že jsou provozovány odborně, poctivě a kvalitně, nikoli s podlými úmysly nějakými šizunky.

A zde bych věřil tomu, že jisté kvalitativní  záruky jsou větší na straně klasické medicíny, zatímco ona alternativní medicína dává více prostoru pro podvodníky.

Myslím, že vzájemný vztah  klasické a alternativní medicíny je ten, že současná klasická medicína vzešla tisíceletým šlechtěním z medicíny alternativní.

Z ranhojičů, katů, rasů, zubůtrhačů a ostatní „zadní sběře“ vzešli odborníci oborů chirurgických, z bylinkářů, zaříkávačů a čarodějnic  se vyprofilovaly obory interní, z rituálů šamanů, kněžích a vymýtačů ďábla vzaly sobě základ obory psychiatrie a psychologie, potažmo zdravotní výchovy, hygieny, sociálního lékařství a organizace zdravotnictví. A věštci zřejmě stáli jako předstupeň rentgenologie, magnetické rezonance, počítačové tomografie a podobně.

Osobně jednoznačně dávám přednost klasické medicíně. Je založena na  prověřeném vědeckém poznání a určitých standardech. Ovšem i sám jsem s úspěchem používal některé alternativní postupy. Třeba jsem s účinně používal propolis, či jsem dosti úspěšně u vlastních dětí a psa zaříkával počínající zánět středního ucha. Opakovaně to zaříkávání pomáhalo. Na sobě jsem vyzkoušel tradičně osvědčenou likvidaci bradavic zaříkáváním. Bradavici, která odolávala chemickým i mechanickým eliminacím a vždy neoblomně recidivovala na třetím článku mého levého prsteníku, jsem definitivně a nevratně zlikvidoval během několika dnů zaříkáváním, které spočívalo v pravidelném oslovování bradavice výhrůžkou slovy:“Mrcho, půjdeš na rentgén!“ Na věky zmizela pár dnů před objednacím termínem k zákroku. Ta zaklínací formule není můj vynález, je to citace z učebnice dermatovenerologie, kde bylo ještě uvedeno, že toto zaříkávání poměrně spolehlivě působí i po telefonu.

Alternativně jsem „vyléčil“ i náhlý úbytek zraku na jednom oku u své vlastní manželky. Coby mladí manželé, manželka, která skrze krátkozrakost nosila trvale brýle, odešla do temné ložnice a tam se sehnula nad postýlkou naší tehdy malé  a fňukající dcery. Když se vrátila zpět, s hrůzou zjistila, že velmi špatně vidí na jedno oko. Chopil jsem se příležitosti, stanovil diagnózu a problém promptně vyřešil.

Druhý den jsem v práci oslovil několik kolegů lékařů s popisem případu a požádal je zkusmo o diagnózu a návrh řešení. Většinou uváděli nitrooční krvácení, či mozkovou příhodu a indikovali urgentní a složitou léčbu na specializovaném pracovišti. Samozřejmě, že nebylo potřeba. Situaci jsem vyřešil hned po onom incidemtu. Šel jsem k postýlce, pohmatem nalezl vypadlé sklíčko z brýlí a nasadil ho zpět. Efekt byl okamžitý , manželka opět viděla jako rys.

Někteří lidé zaujímají k alternativní medicíně extrémní postoje. Někteří jí bezvýhradně věří, jiní jí bezvýhradně nevěří. Obojí je chybné. Extrémní alternativec může doplatit na takové přeceňování i životem, extremní popírač se může blamáží ztrapnit.

Kdysi na BBLN jeden autor zesměšňoval středověkou populaci, když ve článku „Čemu lidé věří“ s despektem popisoval  historickou výrobu masti proti bolestem zubů dlouhodobým a pomalým k smrti dušením krtků, vařením jejich mrtvol a použitím vyextrahovaného krtčího tuku  napuštěného do rukavic jako masti proti výše popsaným obtížím. A při tom je to docela praktický návod, kterak vyrobit a  aplikovat  v domácích podmínkách kortikoidovou mast, která obsahuje přírodně získané stressové hormony, které tlumí zánět a bolest.

Výše uvedený případ je příkladem jisté ledabylé vulgarizace odborného problému, když se takového tématu zmocní tendenčně přemotivovaná laická veřejnost.

Takže závěrem. Klasická medicína má u mne navrch, ale za určitých okolností jsem přístupný i metodám medicíny alternativní, kterou nezavrhuji jako v jistých případech použitelnou právě onu  alternativu.

Jirka B.