Máňa ze Žižkova s jmenovala Klímová. Že nevíte, která?

22.07.2020 09:07

Máňa ze Žižkova se jmenovala Klímová. Že nevíte, která?

No přece ta, co krysařila a zčuchla se s fízly, teď dostane ránu do těla!

Vidíte, že ji znáte. Tedy alespoň, pokud jste z určité generační vrstvy. Připomeneme si ji:

Máňa ze Žižkova, alias Píseň zapadáku.

Je jí už baj voko sto let. A jmenovala se Klímová.

Tedy?! No, ono to tak docela není. To je česká verze, co jí přivezl novinář, komunista a tramp Géza Včelička ze svých cest a trochu počeštil.

Máňa Klímová nebyla z Prahy, ale z Moskvy, její příběh se neodehrál na Žižkově, ale v Oděse, neměla kožený kabát, ale koženou bundu, nejmenovala se Máňa Klímová, ale Marusja Klimová, v originále Маруся Климова a vůbec to bylo všechno trochu jinak.

Je to sto let starý příběh o tom, jak se tajná operace Čeky (sovětské tajné policie), od smrti jejíhož zakladatele Felixe Dzeržinského uplynulo před dvěma dny 94

 let, stala legendární písní a legendou vůbec.

Před sto lety bylo v sovětském Rusku krátce po občanské válce a situace byla velice nepřehledná. Ústřední moc neměla situaci ještě pevně pod kontrolou. Zvláště na periferii země se soustřeďovaly různé ozbrojené skupiny, které silou získávaly politickou, či ekonomickou moc. Centrální orgány usilovaly o nastolení své vlády a k tomu využívaly nejen armádu, ale i policii, ať veřejnou, či tajnou. Do boje proti organizovanému zločinu nasazovaly specielní úderné oddíly, mnohdy bez uniforem, které v podstatě likvidovaly protivníky na ulicích, bez řádného soudu, prostě „bum a nechat ležet“. Byl to boj kdo s koho, kdy jednou zůstal ležet gagnster, jednou policajt.

Náš příběh se odehrává v přístavním městě Oděse v dobách tzv. NEPu, v přechodné době sovětského hospodaření, které umožňovalo soukromé podnikání, což vedlo k vytvoření určité bohaté vrstvy tzv. nepmanů. Hospodářský rozmach NEPu v Oděse vytvořil podmínky pro rozkvět přístavního města, ale i kriminální činnosti v podstatě gangsterských band, které žily z loupeží, únosů, pašování, prodeje drog, vydírání, prostituce, hazardních her. V Oděse, která byla, co se zločinu týká, takovým předchůdcem amerického Chicaga, působilo v té době okolo třiceti gangsterských band různé síly, velikosti a důležitosti. Hlavou zločineckého podsvětí v Oděse byl jakýsi vor - gangster s přezdívkou Brilliant (Diamant).

Jak místní bezpečnostní orgány, tak orgány moskevské, se snažily opakovaně nastolit v Oděse pořádek a potlačit organizovaný zločin, ale s malým úspěchem. Místní orgány byly mnohdy zkorumpované a také infiltrované zločinci, expediční oddíly z Moskvy byly snadno rozpoznatelné jednak podle přízvuku a také to byl jasný cizorodý prvek, i když přicházely bez uniforem a způsobem potlačování zločinu byla regulerní pouliční válka bez zákonů a pravidel.

Někdy v roce 1920 moskevské ústředí Čeky posléze připravilo rafinovanou tajnou operaci, kdy do Oděsy vyslalo oddíl MUR – Moskevského pátracího a vyšetřovacího ústředí s úkolem infiltrovat a zničit zločinecké podsvětí Oděsy. Aby oddíl v počtu okolo 80 členů, všichni ve věku do 25 let, byl přijat oděsským kriminálním společenstvím, přišli s krycí legendou, že jsou předvojem Černé armády anarchokomunistického povstalce proti sovětskému režimu „baťky“ Nestora Machna a mají připravit v Oděse podmínky pro povstání proti moci sovětů.

V oddíle byla i 23letá žena, vystupující pod pseudonymem Murka, vydávající se za partnerku samotného Nestotra Machna. Murka (femininum od slova Mourek) znamená něco jako Kočička, což byla přezdívka partnerek kriminálníků. Nikdo z podsvětí netušil, že Murkina Murka je vlastně přezdívka odvozená od příslušnosti k MUR.

Murka se postupně stala objektem milostného zájmu hlavy oděsského podsvětí Brillianta a šikovnou manipulací s ním jednak ovlivňovala poměry v podsvětí a zároveň mapovala perzonální vztahy podsvětí. Nakonec ona rozhodovala a galerka se jí bála a respektovala ji.

Když oddíl MUR získal dostatek informací, pozatýkal většinu příslušníků oděsského podsvětí a rozbil ho. Jak říkalo zlodějské přísloví „Baba v bandě, zloděj v prdeli“.

Bylo jasné, že někdo podsvětí zradil a zbylí gangsteři hledali zrádce. V jedné nóbl restauraci narazili na slavící Murku oblečenou v kožené bundě Čeky a s dvoučinným dústojnickým revolverem Nagant za opaskem. Při následné přestřelce byla Murka zastřelena.

Celá tato policejní operace se stala námětem písně "Murka", kterou napsal oděsský básník Jakov Jadov (Davidov) a hudbu přidal skladatel Oskar Strok. Píseň měla několik variant a přes dvě stě veršů. V nich byla celá operace popsána z několika pohledů a do textu byly zašifrovány různé mnohdy utajené, či veřejně nesrozumitelné informace.

Tato píseň byla velmi populární a stala se hymnou „doliny“ (kriminálního podsvětí). Později ve třicátých letech byla postupně zatlačena do ilegality asi právě pro to, že těm, kteří rozuměli náznakům a šifrám, toho mnoho prozrazovala. Je zajímavé, že dokumenty, které se týkaly této akce MUR a Čeky, nebyly dosud odtajněny a zpřístupněny a byly částečně skartovány.

A ještě šťastný konec na konec. Murka, vlastním jménem Marusja Prokofjevna Klimová nebyla zastřelena v přestřelce v oděsské restauraci, ale přežila.

Podezřelé už bylo to, že Murka neměla nikde hrob. Později se pátralo po její identitě a její opravdové roli v celé akci. Vytipováno bylo několik žen od banditek, přes revolucionářky až po agentky Čeky, ale žádná jistota. Dokonce se spekulovalo, že zastřelenou v restauraci byla nastrčená oběť, nebo opravdová partnerka Nestora Machna.

Po Murce se slehla zem, zmizela, vypařila se. Teprve v posledních letech při skartaci jakéhosi nesouvisejícího spisu byly objeveny dokumenty, že Murka je reálná postava, že o pár let později byla „Murka“ Marusja Klimová, narozena 1897 povýšena do hodnosti záložního kapitána a v roce 1952 odešla od bezpečnostních složek do důchodu.

Možná to tak bylo, možná také ne. Jisté je, že legenda jménem Murka – Marusja Prokofjevna Klimová je stále živá.

Poslechněte si její příběh v originále:

 

Marusja Prokofjevna Klimová – Murka

 

Zdraví a přeje zdraví

Jirka B.