Konec sezony

09.10.2016 20:11

Konec sezony

Včerejšek se nesl v duchu konce sezony. Myslím tím turnaje na závěr sezony 2016 v našem golfovém klubu, nikoli sezony některých politických stran a politiků v důsledku včerejších voleb.

Ve včerejším golfovém turnaji na závěr sezony jsem vybojoval třetí pohár mé více než dvacetileté kariéry. Před zhruba 10 lety a vloni to byly poháry za vítězství, letos pěkné 3. místo. Všechny poháry jsem získal coby člen družstva při závěrečných turnajích sezony.

Závěr sezóny se u nás hraje systémem Texas scramble, tedy všichni hráči týmu hrají z místa předcházejícího nejlepšího míče. Tedy předpokladem úspěchu je dobře namixované družstvo těch, kteří jsou v golfu dobří a těch, kteří jsou golfu oddaní, zkušený kapitán, týmový duch a štěstí.

Já byl letos ten oddaný, který navzdory prasklému menisku v pravém koleni přispěl účastí, vysokým hendikepem a několika málo užitečnými ranami. Je fakt, že na konci mi už zcela nefungovala pravice (tedy pravé koleno), ale se zaťatými zuby jsem absolvoval turnaj do konce. Možná to pro mne byl nejen poslední turnaj sezóny, ale i celé golfové kariéry. Uvidím.

Jak je vidět, měl ten golfový turnaj určitou paralelu se včerejšími volbami.K vítězství ve volbách je také potřeba těch, co politiku umějí, těch, co jsou své politice oddaní, zkušený politický kapitán, týmový duch a štěstí.

Vyhrálo hnutí ANO. Ne, že by to byl šálek mého čaje, mám proti nim více výhrad, než souhlasu, ale musím uznat, že politiku umějí, jsou jí oddaní, Babiš je na rozbředlém politickém poli výrazně prominující osobnost, hnutí má týmový duch i štěstí. Oslovili  populaci slovy, kterým lidé rozumějí a asi i chtějí slyšet. A tak vyhráli. A to dost výrazně. Dříve brali hlasy pravici, teď válcují levici. Mají těch hlasů nejvíce, budou vládnout, taková je holt demokracie.

Možná, že někde budou vznikat bizarní koalice napříč spektrem za účelem antiANO. V tomto případě by si měli ne tak úspěšní politici uvědomit, že zapomenout na nekompatibilní programy a vytvářet koalice typu „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“ je zrada na voličích a vymstí se později. Kdo vyhraje, měl by vládnout a buď se osvědčit a nebo znemožnit výsledkem svého počínání, ne intriky a politikařením druhých.

Další vítězové voleb jsou starostové a nezávislí. Myslím, že ti vděčí svému výsledku za to, že jsou voličům blízko. Třetím vítězem je Okamura. Ten reflektoval antiimigrační nálady v Česku a profitoval z nich. Očekával jsem, že se krystalizačním centrem těch, kterým vadí kolonizace Evropy Spojenými státy a protektorizace  Česka Německem, včetně imigrace, se stane Úsvit, nebo Apači. Tyto dva politické subjekty se patrně zdiskreditovali vzájemným přetlačováním a poněkud nešťastným PR, takže volebním sítem propadli na hlubokou nevolenost. Měli by se nad svým počínáním zamyslet.

Zajímavé je, že spokojeni mohou být i lidovci, skoro jako vždycky.

ODS sice předvádí povolební radost, že je opět pravicovým hegemonem, ale je na tom stejně, jako moje pravé koleno. Je to čím dál tím horší a bez radikálního řezu se úspěch nedostaví.

Co mne na volbách nejvíce potěšilo, byl propad TOP 09. Tady se ukázalo, že faktická mizerná podpora ve společnosti neodpovídá jejich nabubřelé mediální podpoře, která vytváří obraz síly a povolanosti.. Prostě lidé už mají dost pseudointelektuálního žvanění samozvaných arbitrů „pravdy a lásky“ a samozvaných cerberů „demokracie“. Lhát a nenávidět a uznávat jen vlastní pravdu a jen lásku k sobě samému, byť se při tom zaštiťovat omíláním pravdoláskových manter a usurpování si moci bez ohledu na většinový názor s tím, že „demokracie, to jsme my“, už voliči neakceptují.

Ztrátu zaznamenaly i ČSSD a KSČM. Jejich voliči si už asi všimli, že  tradiční levicová klišé salonních levičáků je nenakrmí a tak asi odešli hledat naději k Babišovi, který jim ji nabízí razantněji a srozumitelněji.

A koho jsem volil já? Nevolil jsem odpadkový koš. K volbám jsem šel. Volil jsem ty, od kterých jsem očekával zastání mých názorů.

Nevolil jsem ani vystěhovalecký pas. Jsem tady doma a mám zodpovědnost. A že „nejlepší zem je Amérika !“, tomu může věřit už jen úplný prosťáček.

Jirka B.