Kdy začíná život člověka?

26.06.2017 15:23

Kdy začíná život člověka?

Je takový fousatý vtip, jak se dohadují tři kapacity, kdy že začíná život člověka. Vědec se zamyslí a říká: „Život člověka začíná proniknutím spermie do vajíčka a spojením jejich jader!“. Filosof mu oponuje: „Život začíná tehdy, když si jedinec uvědomuje sám sebe v interakci s okolním prostředím!“. A životní praktik triumfuje : „Život začíná, když manželka vezme děti a psa a odjedou na dovolenou!“.

Jsem teď pár dní  v situaci toho životního praktika, jen s tím, že manželku na dovolenou vzali mladí a psy mi tady nechali. Takže si užívám života krmením a venčením psů, sklizní drobného bobulovitého ovoce a výrobou marmelád a šťáv z něj, zaléváním a sekáním zahrady, péčí o bazén a sebe. V žebříčku poskytované péče si uděluji bramborovou medaili, psi, zahrada a bazén jsou na tom s udržováním lépe. Ale je to fajn a také už to mé poustevnictví brzy skončí.

A při té práci mne napadají věci. Například při zalévání záhonů jsem si vzpomněl na jakéhosi šéfa nějaké společnosti, která prodává vodu v jednom z českých krajů. Ten v mediích tvrdil, že vody je dost, že žádné šetření pitnou či využívání odpadní vody není potřeba. Že stačí zahrádkářům na zalévání sud pod okap a program Dešťovka je dokonce nebezpečný.  Holt mu jde o prachy, tak mlží, protože kdyby se jeho řeč měla brát vážně, tak by z toho musel vyjít jako blbec.

Já mám dva sudy pod okapem a svých necelých 50 m2 záhonů zaliji touto zásobou za tři dny. Takže podle „odborníka“ na vodu by zahrádkář mít na zahrádce buď neskutečnou baterii sudů, nebo by muselo pravidelně každé 3 dny napršet do sudů pod okapem těch 400 litrů, což je, má-li chatka v zahrádkářské kolonii povoleno 16 m2, potřeba, aby každý den pravidelně frakcionovaně napršelo cca 3 mm srážek denně. Ne nějaký přívalový liják a pak čtrnáct dní nic.  A i tak ty 3 mm srážek denně přesahuje reálný průměr srážek.

Prostě jímání dešťovky a recyklace „šedé“ a „hnědé“ vody tomu pánovi kazí kšefty a proto je ochoten ze sebe dělat vola a nás oblbovat.

No a proti tomu v Českém rozhlase v rámci Týdne vody, což je asi nějaká agitka o vodě, ukázali prstem na ty, kdo vodou plýtvají. Že prý jsou to majitelé bazénů, v nichž že prý mají Češi „napuštěno“ 16 milionů kubíků prý pitné vody.

No, nevím, jak přišli na tu pitnou vodu. Voda v mnoha bazénech možná byla napuštěna jako pitná, ale voda tam z větší části zůstává trvale, jen s průběžnou postupnou částečnou obměnou a k tomu mnoho majitelů bazénů nepoužívá pitnou vodu, ale vodu z vodotečí, ze studní, či vodu recyklovanou. Já například k napouštění bazénu nepoužil pitnou vodu z veřejného vodovodu více, než dva roky. A tu, kterou jsem před tím použil, jsem si řádně zaplatil.

Kromě toho, bazénová voda je vlastně takovým vodním rezervoárem trvale zadržujícím vodu v území, který je užitečný například tím, že zvlhčuje mikroklima, je eventuelní požární nádrží a také se voda z bazénů nikam neodvratně neztrácí, ale buď se odpařuje do vzduch v běžném vodním koloběhu, nebo se většinou opět v přirozeném vodním koloběhu vsakuje do země při odpouštění bazénu a působí jako závlaha.Takže já bazény vidím převážně jak sociálně, tak ekologicky pozitivně.

Kde třeba vidím větší plýtvání pitnou vodou, je běžná domácnost. Opláchnou se ruce, opláchne se ovoce, či zelenina a pitná voda, jen lehce znečištěná, odteče do odpadu.

Jelikož pěstujeme doma na terase v kontejnerech rajčata, baklažány, koření a květiny, je potřeba je zalévat. Proto zachycuji takto lehce znečištěnou vodu do nádoby ve dřezu, slévám ji na terase do zásobníku a takto již jednou použitou vodou tam rostliny zalévám . Denně je to 10, 20 litrů a na toto množství mi stačí opravdu jen ta znovu použitá voda. Za rok je to pár kubíků zbytečně nevyplýtvané a ušetřené vody.

Dříve se říkalo, že správný sedlák, když jde z hospody a chce se mu močit, donese moč na vlastní pole a až tam se vyčůrá. Zalil a pohnojil.

Každý z nás denně vyprodukuje v průměru 2 litry moči. To, že se vyčůráme do mísy, „zahodíme“ v množství obyvatel České republiky denně 20 milionů litrů cenné tekutiny, nejen vody, ale i látek v ní obsažených. A to není vše. Pokud po každém močení spláchneme a to je někdy 5x, někdy 10x denně, přidáme k čtvrt litru moči tři litry pitné vody. A to je denně v celku za Českou republiku, vezmu-li průměr 7,5 močení denně, dalších 225 milionů litrů pitné vody, to je 225 000 m3.  Za rok takto promrháme přibližně 100 000 000 000 litrů spláchlé tekutiny doslova  „v hajzlu“. To je 100 milionů kubíků. Co je proti tomu nějakých 16 milionů kubíků vody v bazénech.

Kdysi byl posmíván dánský princ se svým ekologickým příspěvkem „Močte při sprchování.“. Svým způsobem ten návrh byl funkční. Jde jen o to, kolikrát denně potřebujete močit a kolikrát denně se sprchujete. Tady je nějaká skřípající disproporce onoho návrhu. Mám jinou výzvu. Řiďte se selským rozumem a močte, pokud to jde, na kompost.

To je z dnešního „Pelé mele“ o vodě asi vše.

Jirka B.