Je správné blahořečit hříšníkům, kteří prozřeli?

10.10.2019 08:50

Je správné blahořečit hříšníkům, kteří prozřeli?

Vždy mne udivuje, kolik obdivu u mnohých lidí sklízí prozřelí hříšníci. Kolik lidí adoruje někoho, kdo pochybil a později, byť i pod tlakem okolností, přece jen prohlédl.

Člověk, který si vlastní leností a zbabělostí nechal zdevastovat chrup a dohnán bolestmi navštívil zubaře, je považován za hrdinu a adorován.

Alkoholik, který svým počínáním zdevastoval sebe i rodinu, je marasmem dohnán k léčbě a abstinenci a je považován za hrdinu a adorován.

Osoba, která vírem vášní a blbým výběrem partnera dobrovolně vstoupila do nefunkčního vztahu, když z něj odejde, je považována za hrdinu a adorována.

Jedinec, který z hlouposti, naivity, či z prospěchu nastoloval komunismus a z důvodu prozření, z donucení, z prospěchu se vydává za antikomunistu, je považován za hrdinu a adorován.

Samozřejmě, člověk se může dopustit omylu a začít hledat cestu z omylu ven. Ale to není žádný obdivuhodný proces, to je cesta od poklesku k normálu. Nemyslím si, že by tato cesta zasluhovala obdiv. Spíše konstatování „No, konečně, to to trvalo! A teď se usiluj o nápravu toho, co jsi napáchal“.

Pokud někdo zaslouží obdiv, pak ten, kdo si nenechal zkazit zuby, nechlastal, do vztahu vstupoval s rozmyslem a neposluhoval zcestným ideím. Takové bychom měli velebit.

Jirka B.