Jak to tedy bylo s těmi pionýry - malovanými dětmi

05.12.2019 21:38

Jak to tedy bylo s těmi pionýry -  malovanými dětmi 

V minulém blogu jsem psal o tom, jak byla píseň „Pionýři, pionýři, malované děti“ ukradena a zneužívána komunistickým režimem.Uváděl jsem v něm na pravou míru i některá fakta o historii této vojenské písně. A i mé omyly opravující informace byly ovšem v tom poněkud obsoletním blogu plné omylů. Takže:

Bližším studiem jsem zjistil, že tuto píseň kradl a ideologicky zneužíval kdekdo. Tuto píseň stvořil lid. Pak ji vojáci ukradli civilistům, poté masarykovský demokratický režim habsburské monarchii, poté lidovědemokratický režim tomu masarykovskodemokratickému a nakonec si ji definitivně přivlastnil mládežnický předvoj Komunistické strany Československa. A tak jako píseň mladých komunistických předvojů je interpretována, vnímána a zpívána dodnes.

No a co jsem zjistil já:  Původně se jedná o lidovou píseň patrně někdy z osmnáctého století. Čas a původ vzniku  je zjistitelný obtížně, neboť píseň měla několik verzí jak textových, tak hudebních. Karel Jaromír Erben uvádí v roce 1864 těch verzí 13. Co všechny ty verze písně spojuje, je poněkud lascivní erotický podtext. Posuďte jednu z nich:

Nad Dunajem, pod Dunajem

Nad Dunajem, pod Dunajem, na zelenej louce

hrály jsou tam tři panenky, hrály tam o věnce.

Jedna byla Kateřinka a druhá Madlenka,

třetí tu já nejmenuju – byla má panenka.

Já jsem ji vzal za ručičku, vzal jsem ji za obě:

Pojeď, holka, pojeď se mnou, poplavem po vodě.

„A já nechci, nepojedu, ty jsi šelma zrádce:

pošlapals mně marijánku v tej naší zahrádce.“

Ta marjánka, rozmarýnka modrým kvítkem kvete:

připravils mě o věneček, co mi máma řekne!

Já ho nemám, ty ho nemáš, nemáme ho oba:

půjdem-li ho sobě koupit, kdo pak nám ho prodá?“

Takže tak nějak popisuje ta lidová píseň rozšířnou lidovou zábavu, kterou sex v dobách před obdobím politické, genderové a jiné korektnosti a před dobou sexuálního harašení, ještě v době mé mladosti krátce po sametové revoluci býval.

No a v té ukázce je možno zjistit dokonce jména dvou účastnic té „hry o věnce“. První byla Kateřinka a druhá Madlenka. Třetí děvče z důvodu zachování intimního tajemství lidový autor pochopitelně nejmenuje.

V jiné verzi se ale můžeme dozvědět něco více o těch prvních dvou děvčatech ze tří, co „hrály o věneček“. Mimochodem, co všechno se dá představit o průběhu a obsahu hry „o věneček“?! Překvapivě zjišťujeme z jiné verze, že Kateřinka byla Rakušanka a Madlenka Moravanka.

Když jsem plynul po Dunaji k zelenému háji,

viděl jsem tam tři panenky, o věnečky hrály.

Jedna byla Rakušanka, ta druhá Moravka;

třetí jmenovati nechci – byla má panenka atd.

V této verzi se , kromě národnostního rozlišení, už také objevuje motiv říční plavby. Co je ale zajímavější, je zde též hodnocen i morální profil dvou aktérek příběhu, nevím, zda to hodnocení je pojímáno všeobecně etnicky, či jen individuálně.

Lepší je ta Rakušanka, než moravské děvče:

Rakušanka dá hubičku, a Moravka nechce.

Vzhledem k tomu, že téze o větší povolnosti Rakušanky se vyskytuje ve většině verzí, předpokládám, že určité sklony k promiskuitě Rakušanek vyplývají ze skupinové zkušenosti multietnického obyvatelstva Habsburské říše, je tedy hodnocení pojímáno spíše etnicky.

V souvislosti s původním textem, kde se vyskytují Rakušanka s Moravankou, bych rád upozornil na současně používaný text, který navazuje historicky na rozpad Rakouska-Uherska a na vznik samostatného Československa. Nově vzniklý stát sice převzal tuto píseň vzniklou v dobách habsburského temna, ale přizpůsobil ji novým podmínkách mladého demokratického Československa. Rakušanku nahradil Moravankou a Moravanku českým děvčetem. Tím definitivně zúčtoval s rakousko-uherským třistaletým jhem. Je ovšem zajímavé, že touto změnou dosud cudná Moravanka přebírá onu rakouskou promiskuitu a cudnou je prezentována Češka.

Lepší je ta Moravanka, nežli české děvče,

Moravanka dá hubičku, české děvče nechce.

Tuto verzi nakonec přebírá i komunistický režim v písni Pionýrské organizace Československého svazu mládeže.

A nyní se vydáme po linii verze, kterou byla původně lidová civilní píseň militarizována. Ale to až v příštím pokračování.

Jirka B.