Napsal absolutní linguisticky ignorant.
Jak si na tom stojíme?
Jak si na tom stojíme ?
Koronavirová pandemie nám, kromě ústrků, přináší také nějaká pozitiva. Například konkrétně nám nelétají přes hlavu letadla přistávající v létě na Ruzyni a je to příjemné.. Nebudu raději psát „na letišti Vaklafa Hejvla“, zase už pomalu začínají platit ta stará známá vyjmenovaná slova po „z“: „Drzý jazyk , brzy Ruzyň“.
Dalším pozitivem je, že si mohu pohrávat se statistickými čísly. Dnes jsem se například podíval na to, jak si na tom stojíme se zdravotním stavem a kvalitou zdravotní péče v porovnání se světem. Na pomoc jsem si vzal údaje o pandemii koronaviru Covid – 19 uvedené ke dni 13.5. na portálu „ Worldmeters.info“ a zaměřil jsem se na poměr celkově uvedených nákaz ku celkovému počtu úmrtí v souvislosti s pandemií Covid – 19 v jednotlivých státech Evropy, zemí G 8 a některých dalších zajímavých zemích.
Pokud by měla být metodika sběru a publikace dat pro všechny země stejná a publikované údaje by byly validní, pak by porovnání těchto údajů mohlo přinést zajímavá zjištění o celkovém zdravotním stavu a o stavu zdravotní péče ve sledovaných zemích.
Zdravotní stav jedince, potažmo populace, je souběh několika faktorů: stavu genetického vkladu, životního stylu, životního prostředí a poskytované zdravotní péče. Proto nelze přímo odvozovat kvalitu jednotlivých kriterií, ale je potřeba je brát jako komplex, který je samozřejmě ovlivňován každým z faktorů.
Stejně tak nemusí být uvedené počty případů infekce a počty úmrtí navázaných na infekci ve všech případech nezkreslené ať záměrně, či nestejnou metodikou sběru dat, ale berme podklady za validní, i když s jistou rezervou.
Poměr úmrtí k celkovému počtu onemocnění, který je uveden u každého státu je podílem celkového počtu nemocných počtem zemřelých ( to znamená, že výsledek ukazuje, na kolik nemocných připadá jeden zemřelý). V seznamu jsou uvedeny země Evropy, mimoevropské země G 8 (údajně nejvyspělejší státy světa) a některé další zajímavé země.
1 zemřelý na nakažených:
180 – Island
175 – Bělorusko
110 – Rusko
101 – Malta
82 – Lichtenštejnsko
64 – Taiwan
54 – Slovensko
50 – Lotyšsko
47 – Srbsko
42 – Jižní Korea
38 – Lucembursko
37 – Ukrajina
36 – Černá Hora, Norsko, Turecko
29 – Česko, Estonsko
28 – Albánie, Litva, Moldávie
26 – Rakousko
24 - Chorvatsko, Monako, Portugalsko, Japonsko
22 – Finsko, Německo
21 – Bulharsko
20 – Dánsko, Polsko
18 – Bosna a Hercegovina, Řecko, Severní Makedonie, Čína
17 – USA
16 – Andora, Irsko, Rumunsko, San Marino, Švýcarsko
15 – Indonezie
14 – Slovinsko, Kanada, Brazilie
10 - Španělsko, Mexiko
8 – Maďarsko, Nizozemí, Švédsko
7 – Francie, Itálie, Velká Británie
6 - Belgie
V podstatě by měl tento žebříček vypovídat jednak o kvalitě odolnosti jedinců ( genetické výbavě, životnímu stylu a životnímu prostředí) v té které zemi a o kvalitě zdravotní péče v těch kterých zemích. Žebříček sestavený na základě poměru počtu zemřelých k počtu nakažených je překvapující. Jistě může dojít ke zkreslení dodáním chybných dat, ale toto zkreslení by nemělo být tak velké a mělo by být u některých zemí i odhadnutelné. I přes to se ukazuje, že například největší ekonomičtí „giganti“ z G 8 v souboji s Covid – 19 pohořeli, že některé země své výsledky počínání v době pandemie značně nadhodnocují a jiné jsou nedoceněné.Osobně mne velmi překvapil výborný výsledek Slovenska, které je na evropské špičce.
Pokud se České republiky týká, myslím, že výsledky jsou velmi dobré, lepší, než mnohých států, které na nás pohlížejí poněkud svrchu a nemáme se za co stydět. Asi to není s naší kondicí a zdravotní péčí tak bědné, jak to občas prezentujeme.
Byl bych rád, kdyby se čtenáři nad výsledky zamysleli a napsali do diskuze některé své názory, či hypotézy k uvedeným výsledkům.
Zdraví a přeje zdraví
Jirka B.