Jak jsem ztratil brejle ( a zase je našel)
Jak jsem ztratil brejle (a zase je našel)
Mnoho lidí se v karanténě nudí, mnoho má ponorkovou nemoc. Mne to nějak míjí. Nějak nemám čas se nudit. Třeba včera:
Ráno jsme posnídali pomazánku, co jsem vyrobil den před tím a živý jogurt, také včera vyrobený a čaj s rybízovou šťávou, co jsem ji vyrobil a zavařil, ale už vloni v létě.
Pak jsme vzali roušky a psa a jeli jsme se ženou na procházku tady za obec k Černému mlýnu. Černý mlýn je objekt v údolí Mokřanského potoka a původní usedlost, která už neexistuje a je nahrazena novostavbou, byl poměrně známý objekt, kde se rekreoval a mlýn opečovával herec Eduard Cupák. Více lze nalézt na internetu. Od mlýna jsme šli do údolí Mokřanského potoka. Potok se vine hlubokým zalesněným údolím takovou nivní krajinou s občasnými náznaky divokého luhu. Zvláště teď po vichřicích a polomech to tam vypadá jako v pralese. Z fleku by se tam mohly točit pohádky, nebo historické filmy z dob dávno minulých. Krása. Na asi hodinové procházce jsme potkali jednoho cyklistu a jednu Červenou Karkulku s vlkem.
Když jsme se vrátili domů, zapálil jsem v krbu a pečoval o oheň. Mezi tím jsem rekonstruoval dvě staré dubové desky z hospodských stolů, ze kterých chci vyrobit dvě lavice do venkovního sezení.
Když jsem měl toto hotovo, napsal jsem včerejší blog. Ale než jsem ho stačil zavěsit, volala na mne žena, že se u sousedů něco zvrtlo. Hořel kompost od vysypaného žhavého popela, od kompostu chytly plastové palety, kterými byl ohrazen, od palet zahradní kůlna s naštípaným dřevem, od kůlny plastové okapní svody a od nich přes plot jedna strana naší patnáctimetrové jedle a začal doutnat i náš kompost. Fajrák tak 4x4 metry a deset metrů výšky. Soused do toho kropil takovým plastovým čurátkem z vodovodu, celkem marně. Žena volala hasiče, tam už to měli nahlášené a já vyrazil do požárního útoku. Sice jsem měl zapnuté čerpadlo v bazénu, ale nechtěl jsem se zdržovat instalací hadice, tak jsem klasicky popadl kýbl a běhal mezi bazénem a požářištěm a házel vodu do ohně. Kupodivu poměrně úspěšně. Když se přidala žena, pak jsme požár takřka uhasili, takže když přijeli hasiči, tak už jen dohašovali, hlavně tu hořící jedli a dřevo v kůlně. Byli zodpovědní, přijeli zkontrolovat požářiště ještě večer.
Já při požárním útoku ztratil brýle, ale pak jsem je zase našel v jedné nepoužívané kapse montérek.
Pak jsem konečně zavěsil včerejší blog.
No, odpoledne po obědě jsem trochu zchrupnul a poté plel záhony a sázel sazečku. Je jí tolik, že budeme nějakou dobu asi živi jen z cibule.
Pak jsem sledoval novinky o koronaviru a zachraňoval lidstvo válením se u televize.
Takže mně karanténa moc nevadí a když se podívám okolo, vidím tolik potřebné práce, že se asi nudit nebudu mít čas. A to ani když budou zavřené hranice a ani letos se nedostanu na dovolenou k moři na Bojanu v Černé Hoře, kam už jsem měl přes Rumunsko a Srbsko naplánovanou cestu vloni a kterou jsem také nestihl. Tak snad někdy příště.
Zdraví a přeje zdraví
Jirka B.
Svojí včerejší prognozou vývoje jsem dal v šanc svoji pověst prognostika. Ale věřím si.
Diskusní téma: Jak jsem ztratil brejle ( a zase je našel)
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.