Jak EU proměnila náš domov na slepičárnu
Jak EU proměnila náš domov na slepičárnu
„Ahoj, ty můj kohoutku,“ pravila má žena a položila na stůl dvě tajemné krabičky. Oslovení a mystérium okamžiku mne poněkud zarazilo.
„Co se děje, ženo má? “ otázal jsem se poněkud zmateně.
„ Říkej mi kuřátko!“ vyzvala mne žena a pustila plným proudem vodu do dřezu. Bylo to opatření proti odposlechu bruselským Velkým Bratrem, neboť mi chtěla sdělit sladké protiunijní tajemství.
„Koupila jsem u Čonga dvě žárovky klasik čtyřicítky !“ zašeptala tajemně přidušeně, jako by mi sdělovala, že se jí podařilo výhodně koupit třeba kalašnikov, červenou rtuť, či kradeného Rembrandta. (Pro ty, kteří by mne chtěli nařknout z urážlivé rasové nesnášenlivosti, náš vietnamský maloobchodník se opravdu jmenuje Čong, psáni Tsiong.)
Zavřela vodu proti odposlechu a nahlas a zřetelně pravila : “ Koupila jsem dva tepelné zdroje 40 Wattů s paticí E 27, konvektory určené pro chov zvířectva, akvarijních ryb a ohřev skleníků a to po 19 Kč za kus, import do EU , které, ač vypadají a fungují úplně stejně tak, jako klasická čtyřicetiwattová žárovka, nejsou vůbec určeny pro svícení v žádném svítidle, jak je tu poukázáno na piktogramech. Buď tak hodný, kohoutku a vylez zašroubovat ta kamna do lustru. Ty moderní desetkrát dražší světelné zdroje, které nabíhaly tak dlouho, než se rozsvítily nepříjemným odstínem světla a jejichž životnost byla tak tragicky krátká, už, zaplať Pán Bůh, dosloužily. Tak je nahradíme těmi tepelnými zdroji s tím vedlejším, Bohu žel, světelným efektem.“.
Vylezl jsem na lustr, vyšrouboval jsem halogeny, zašrouboval tepelné zdroje, otočil vypínačem a po obýváku se, kromě nezřetelného tepla, rozlilo i to příjemné starosvětské odpadní světlo.
Nechápu, proč EU zakázalo výrobu a prodej klasických žárovek. Prý z ekologických důvodů. Nevím, jaká je ekologická bilance wolframové klasiky vs. halogeny, ledky a bůh ví, co ještě. Zajímalo by mne, ví-li to vůbec někdo. Nejen v okamžitém efektu, ale v konečném součtu ekologického zatížení při výrobě, provozu a likvidaci.
Myslím, že ekologičtější by bylo,fakticky i obrazně řečeno, nesvítit zbytečně, kteréžto omezení jsem ze strany EU nezaznamenal, ba naopak. A zrovna tak by bylo ekologičtější třeba omezit onen příšerný konzum, proti kterému EU také rozhodně nebrojí.
Vím ale, že klasické žárovky mi byly nejen cenou, ale i efektem daleko příjemnější. Škoda, že už nejsou a já musím, alespoň formálně, místo svícení topit.A tak doma předstíráme, že topíme konvektorem domácí drůbeži a světlo je jen nechtěným vedlejším jevem. To vše konvektorem dovezeným a provozovaným se souhlasem EU.
Jakže se jmenovalo to pomatené město? Aha, Kocourkov!
Jak že se jmenuje to pomatené soustátí? Aha, EU!
Jirka B.
Diskusní téma: Jak EU proměnila náš domov na slepičárnu
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.