Iluze a skutečnost, aneb Byl jsi, Džóny, Američan a to něco znamená

08.07.2016 13:43

Iluze a skutečnost, aneb Byl jsi, Džóny, Američan a to něco znamená

Jsem generace, která od dětství čelila výchově socialistického člověka vírou v Ameriku.

Holt pro nás jsi byl, Džony, Američan a to něco znamená. Něco jako Superman, který hnal nejdříve Japonce od (Guadal)kanalu a pozděj Vietnamce od Saigonu a provázel Tě stín Sochy Svobody. Při Hymně amerických námořníků jsme stávali v pozoru s rukou na srdci, jak jsme to vídali u amerických sportovců a věřili jsme, že tu svobodu uhájí americký námořník jednou i u nás, když jí hájí od paláců Montezumových až k pahorkům u Tripoli. A věděli jsme, že to Džony Američan dokáže, protože „palmy se kývají, z krčem zní opilé hlasy, nad hlavou vlaje vlajka z pruhů a hvězd, v slunci se blýskají hlavně a tankové pásy. Holt Guantanáno, hejá, Guantanámo.

Ameriku jsme znali jen sporadicky z filmů a   přesmýknutím článků z Rudého Práva a její obraz v našich srdcích a myslích byl veskrze pozitivní.

Pak přišel rok 1989. Hollywood dále chrlil „americké dobrodružné a americké romatické a americké akční“, kde Američané hrdinsky zachraňují Zemi, ale zároveň se otevřela celá plejáda informací v širokém portfoliu názorů. A najednou se ten obraz Džonyho Američana začal trochu loupat. Když se nad tím jeden zamyslel, tak hrdinný Džony, kromě Grenady, kamkoli vrazil, tam dostal na frak. A vlez kde kam, údajně, aby zachraňova svět, ale po pravdě tam, kde Amerika potřebovala cosi získat pro své bene. From the Halls of Montezuma, to the Shares of Tripoli.

Takže jsem z toho bezmezného obdivu  věkem a časem a porovnávním dost vyčpěl a srovnávám do hlavy pod tlakem valené iluze s prostými fakty. Bezmezným obdivovatelem Ameriky mohl zůstat snad jen někdo s myšlením na úrovni portorické puberťačky. Znáte přece: „Nejlepší auto je amerika, dolary dá ti jen Amerika,..“.

A jak to reálné srovnání dopadá? Porovnejte sami!

 

Iluze (sestavená coby kompilát inspirovaný hollywoodskými akčními propagandistickými filmy):

Deset supertajných špičkově vycvičených a vybavených amerických mariňáků je vysláno na svět zachraňující misi do Iránu. Po jejich vysazení na hladinu z ponorky na raketový pohon je jejich neviditelný výsadkový člun napaden třemi stovkami iránských vojáků. Američané je palbou ze supervýkoných neutrinových kapesních raketometů zlikvidují a pokračují v misi. Stejně to dopadne s třítisícovou iránskou posilou. Teprve třicetitisícové přesile, které velí ďábelský ruský poradce Makarov, Američané  podlehnou.Jsou zajati, zbiti a mučeni v hnusné podzemní kobce. Neprozradí ani slovo, připraví útěk, zabijí Rusa Makarova, prchnou z věznice, když před  tím postřílí stovky Iránců a vyslaný Černý jestřáb je na smluveném místě vyzvedne a v západu slunce a pod třepetající se vlajkou s hvězdami a pruhy přistanou všichni šťastně na americké letadlové lodi.

 

Skutečnost (sestavená dle agenturních zpráv):

Deset amerických vojáků námořní pěchoty, devět mužů a jedna žena, jejichž výcvik spočíval ve zvládnutí pochodu „seno – sláma“ a nácviku čištění si zubů, sedí na dvou člunech v Perském zálivu a počítají proplouvající lodě. Při tom se marně vrtají v motoru, který vypověděl službu. Proud je pomalu odnáší do iránských pobřežních vod. Proti nim vyplouvá iránský hlídkový člun. Američtí vojáci se sice třesou strachy, padají s rukama nad hlavou na kolena, ale bezelstně volají „Dobrý den, pánové, nevíte náhodou, kde je na kompase sever?“. Iránci Američany zajímají a odvážejí je na břeh do kanceláře velitelství. Američané se hystericky třesou, pláčou, slibují, že už to vícekrát neudělají.“ Pane, pusťte nás, my už to víc neuděláme. My jsme tu zabloudili a rozbil se nám motor u člunu. Křáp jeden starý, plechový. Vždyť my ani nevíme, kde jsme. Pane, pusťte nás, už stejně máte naše laptopy, tak Vám řekneme hesla, tenhle má heslo „Babička“, tenhle „Mickey Mouse“, tenhle „Just in Bieber“ a támhleten má heslo „Heslo“. Vždyť už jsme Vám stejně všechno řekli, kdo jsme, odkud jsme, co jsme tu dělali, kolik lodí a kde na nás čeká, a všechno, co jste chtěli .Pane, fakt nás pusťte, dám Vám žvejku. Tumáte, v tom balíčku jsou ještě tři. I počítače jsme Vám už dali  i hesla k počítačům a tam to máte všechno napsaný. Jo, ještě bych si mohl vzít trochu toho kuřátka?  Je moc dobré. Děkuji, pane. Pane, prosím, pusťte nás, my už to víckrát neuděláme.“.

„Tak se sbalte a my vás předáme vaší straně. Váš pan ministr domlouvá  s naším panem ministrem vaše propuštění. Vy asi opravdu nejste žádní Rambové a fakt jste asi zabloudili. A sever je na kompasu tam, co ukazuje ta ručička. Ale pro příště vězte, že zajatý voják má přiznat jen jméno a hodnost a ne vyžvanit všechno, co ví i neví. A pamatujte si, že chlapi nebrečí. Natož voják před protivníkem. Pardon, madam, já si nevšiml, že vy nejste chlap. Tak si utřete nudle a už jděte!“.

 

Tolik pro srovnání podsouvaných iluzí a drsných skutečností.

Jo, byl jsi, Džony, Američan ... ?!

Jirka B.

P.S. A k tomu ta střelba v Dallasu. Není nějak moc mrtvých, které zastřelili policisté? Není nějak moc mrtvých policistů? Není nějak moc mrtvých studentů ve školách, homosexuálů, návštěvníků kin při hromadných střelbách  podivných zabijáků do davu? Není divné, že kandidátka na prezidenta USA je vyšetřována FBI , označena za porušitelku práva a pak ponechána bez soudu?  Není divné, že se obrněné transportéry USA bezohledně projíždějí po Evropě a eskalují napětí? Není divné, že USA se chová, jako rozhazovačný nebezpečný hochštapler, který chce všem organizovat život a při tom je dlužný, kam se podívá? Není to vůbec nějaká divná kultura? Fakt tu chcete takovouto americkou kulturu jen proto, že USA je přece náš vzor a mnozí budou raději krachovat s takovýmto Američanem, než by připustili, že je to cesta do pekel? Že se nedokážou oprostit od toho portorikánského "Nejlepší auto je amérika !"?