Energetická bezpečnost a maturita

08.05.2018 20:54

Energetická bezpečnost a maturita

Zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška uvádí, že by si občané vzhledem k okolnostem měli vytvořit doma zásoby vody, jídla, léků a finanční hotovosti minimálně na měsíc dopředu pro případ energetického kolapsu společnosti. Zásoby by usnadnily přežití při zhroucení systému z nejrůznějších příčin. Myslím, že to není špatná rada, důvodů pro kolaps společnosti je přehršel a závislost občanů na fungování společnosti je maximální. Hodně lidí si tuto odkázanost vůbec neuvědomuje, zcela ztratili pud sebezáchovy.

Vždyť například bez mobilu, vody tekoucí z kohoutku, burgra z rychlého občerstvení,  prášku na nervy a kreditní karty se podstatná část společnosti vůbec neobejde. A najednou „tu máš,čerte, kropáč!“. Zamyslete se nad tím.

Já jsem si v tomto případě vzpomněl na energetický kolaps, který mne postihl v souvislosti s mojí maturitou. A jelikož je zrovna čas maturit, recykluji sem 48 let starou vzpomínku, kterou jsem kdysi před sedmi lety napsal pro BBLN.

 

Jak jsem maturoval aneb omlouvám se kajícně. Jane Ámosi, promiň!

 

Školství se reformuje, co pamatuji.Nyní ho mají spasit státní maturity.Právě začaly. Evokovalo to ve mně vzpomínky, jak jsem před jedenačtyřiceti lety maturoval sám.

Ale odmaturoval jsem regulérně? Už je to dlouho, promlčecí lhůta již jistě uplynula, takže odmaturoval.

Maturoval jsem v roce 1970. Již rok uplynul od vydání „Poučení z krizového vývoje…“, což byl dokument, který měl zúčtovat s pokusem o předem odsouzenou k neúspěchu reformu socializmu a ukázat, kudy a jak vykročit na „cestu pravou“. Už rok tedy probíhala normalizace, leč nešlo vše tak rychle, jak by si soudruzi přáli. A tak jsme byli snad poslední (možná jediný?) ročník, který nemusel maturovat z ruštiny a mohl si vybrat z jiných světových jazyků a myslím, že bylo lze maturovat ze společenských věd, tedy z psychologie, filosofie a sociologie, kterýmžto předmětům se podařilo vloudit do našich učebních plánů.

Sám jsem si vybral písemnou zkoušku z češtiny a matematiky a na ústní jsem přibral angličtinu a biologii. Čeština a matematika snad byla povinná, angličtinu jsem si vybral jako bojkot ruštiny na protest proti okupaci v srpnu 68, ačkoli jsem rusky uměl lépe, než anglicky a biologii jsem si vybral vzhledem k plánované cestě k přijímačkám na medicínu.

Někdy v dubnu byly písemky. Z češtiny se tušilo nějaké téma o Komenském.Opravdu přišlo a bylo ideologicky kompenzováno tématem o Leninovi. Zvolil jsem úvahu o nějakém Komenského citátu. Zvolili si ji takřka všici, politická atmosféra ještě Leninovi nesvědčila. Písemka proběhla v klidu, jen mne rušily dotazy spolužáka, který seděl za mnou. Vrátil se z dlouhodobého pobytu na Kubě a s námi si dodělával školu. Snad proto mne překvapoval svými dotazy, zda marjak je česky námořník a zda manuální a fyzická práce jedno jsou. Kupodivu psal také o Komenském.

Na písemnou práci z matematiky se naše třída specielně připravovala. Ne, že bychom se učili, ale vymysleli jsme fígl. Opatřili jsme si walkie-talkie vysílačky, jednoho zkušeného matematika  a byt naproti přes ulici s okny proti oknům školních záchodů. Plán byl jednoduchý. Po zadání úlohy odnese vybraný radista pod záminkou nucení příklady na záchod a připravenými vysílačkami předá zprávu. Matematik zprávu přijme, příklady vypočítá a ve stanovený čas zahájí zpětnou relaci, ve které odešle vypočítané příklady zpět na školní WC, kde je přijme již zde čekající radista č.2. Ten příklady vyvěsí na záchodě , kam si je budou chodit opisovat potřební.

Ovšem tak, jako v socializmu obvykle, vše velké skončí na něčem malém.Nebyly k sehnání do vysílaček potřebné tužkové baterie. Dodnes si vzpomínám, jak jsme s kamarádem odpoledne před dnem písemek stařičkou Tatrou 57 kabriolet objížděli Prahu, leč tužkové baterie nikde nebyly. Cestou nám v protivětru v Jeremenkově ulici ještě ke všemu uletěla plátěná střecha, když jsme v kopci závodili s dýchavičným autobusem MHD. Tragedie.

Náš úspěch v písemce z matematiky byl ohrožen a třídou zavládla pesimistická nálada. Na štěstí studenti z vedlejší třídy řešili stejný problém a vyřešili ho energeticky nezávisle. V podstatě byl princip stejný, jen místo matematika přes ulici a radiokomunikace, byli matematici propašováni rovnou do školy na záchod. Tam seděli na mísách v jednotlivých kabinkách označených čísly příkladů, které spočítali a dále rozepisovali pro potřeby mladších maturujících kolegů. I já jsem jejich služeb využil. Bohužel, najatí odborníci vypočítávali příklady jen obecně, takže jsem stačil udělat nějaké chyby ve výpočtu po dosazení konkrétních čísel, takže písemku jsem měl za tři.

O dva měsíce později jsem maturoval ústně. Z matematiky jsem si vylosoval nejlehčí otázku č.1 “ Rovnice o jedné neznámé s parametrem a Rovnice kružnice“. Rovnice kružnice je x2 +y2= r2. Co to je a k čemu to je, nevím dnes a nevěděl jsem to ani tenkrát, ale její znění jsem znal a to stačilo. Co je to rovnice o jedné neznámé s parametrem jsem tenkrát na rozdíl ode dneška věděl. Vytáhl jsem matematiku celkově na dvojku. Čeština a biologie byla bez problému za jedna. Maturita z angličtiny byla připravené divadlo. Angličtinářka nám v zoufalství nad naší ignorancí vypracovala doslova všech dvacet témat a uprosila nás, abychom se je laskavě naučili deklamovat zpaměti. Půl roku jsme nacvičovali monolog hlavního tématu a dialog otázek a odpovědí.

 Těsně před losem otázky se mne angličtinářka zeptala, kterou otázku umím. Řekl jsem jí, že Shakespeara. Zbledla a odtušila, že to mnoho není. Zalovil jsem v losovacím pytlíku. Vytáhl jsem si Shakespeara, ta jinak přeslušná starší dáma jen konstatovala, že „mám z prdele kliku“ a půl představení jsem zvládl na výbornou. V druhé polovině jsem již trochu klopýtal, nepředpokládal jsem, že po excelentním začátku mne bude pyšná profesorka předvádět komisi i v obratnosti odpovídat na její sice domluvené, leč mnou již ignorované otázky. Takže celkově za dvě. Nejvíce mne ovšem zaskočila naše angličtinářka po zkoušce na chodbě, kdy mi vyčetla, že jsem „ty předpřítomné časy posral“. Do té doby jsem netušil, že jsem nějaké předpřítomné časy použil, ba dokonce, že nějaké předpřítomné časy existují.

Odmaturoval jsem. Odmaturovali nakonec všichni. Pravda, ne vše bylo zcela transparentní a poctivé. Je už to ale dávno, Bůh ví, jestli je to vůbec pravda. A konec konců, jistě je to již promlčené.

Jane Ámosi Komenský, promiň!

Přeji všem letošním maturantům úspěch při zkoušce dospělosti a šťastné vyšlápnutí do života.

 

Tolik recyklovaná vzpomínka. A ještě jedna pikanterie v souvislosti s názvem toho příběhu. Pamětníci , kteří si pamatují společenské vztahy na BBLN si si jistě vzpomenou, že jsem tam nepatřil pro některé k nejoblíbenějším. Hejna, La-mi, Zuzka, Toms. A posledně jmenovaný mne po zavěšení tohoto blogu udal admince, že jsem vulgární a oplzlý. Chudák již špatně viděl a zmítán negativními emocemi přečetl název blogu a udal mne admince, že jsem publikoval blog s názvem“Jak jsem masturboval“. Na co při čtení myslel, opravdu nevím.

Jirka B.