Džembolaja

01.08.2020 14:40

Džembolaja

V dnešním „Pelé mele“ bych chtěl upozornit naivní optimisty, že s vodou rozhodně nejsme za vodou, jak to vypadalo a jak prezentovali některé zdroje. Červen sice na chvíli pomohl, ale už je zase sucho. Pln opzimizmu jsem před pár dny změřil vodu ve studni a místo očekávaných 85 – 90 centimetrů jen stěží 60. A keře a stromy na zahradě zavadají. Takže to proklamované dostatečné zemědělské vlhko už zase neplatí. Ještě, že mám možnost čistit šedou vodu v kořenové čističce a jímat jí do rezervoárů, tudíž mohu řešit nedostatek srážek a podzemních vod zálivkou.

No a když už jsme u toho životního prostředí, chtěl bych upozornit na problém mikroplastů. V podstatě přehlédnutelné až neviditelné kousky umělých hmot zamořují přírodu na dobu, která může být z hlediska člověka nekonečná. Tyto milimetrové, mikrometrové, nanometrové, pikometrové částečky se dostávají do ovzduší, vody a potravního řetězce a tudy do živočišných organizmů, včetně člověka. Víte někdo, jaké to má následky pro organizmus? Já ne. Myslím, že by se problém mikroplastů měl brát na zřetel, nějakým způsobem zkoumat a případně řešit, protože to nemusí být bezproblémový sajrajt. Možná, že je to důležitější, než nějaká komparativní linguistika, či práce tisíců politologů, či genderových sociologů, kterými nás konjunkturálně zaplavují obskurní vysoké školy, zatím, co by mělo být více hygieniků, chemiků, opravdových ekologů, urbanistů a krajinářů, biologů apod. Nás nespasí sedmdesát dva impotentních pohlaví, ale společnost, která bude fungovat v souladu s Přírodou. A přirozené přírodní instinkty jsme již ztratili, tak bychom se je měli opět učit.

V předešlém odstavci jsem položil čtenářům otázku. Přesto, že denní individuelní návštěvnost je přes 200 denně, předpokládám, že otázka zůstane nezodpovězena. Fak nechápu, proč pod mými blogy je diskuze prakticky nulová. Myslím, že je to na škodu, a to hlavně na škodu čtenářů. Nechápu to nepřiznané anonymní (byť každodenní) pokukování. Diskuze je daleko prospěšnější a užitečnější, než mentorování.

A konečně se v dnešním „Pelé mele“ dostávám k něčemu pozitivnějšímu. K té džembolaji z nadpisu. Možná si vzpomínáte na písničku s příběhem „Pappa col pomodore“. Dnes to bude také o písničce s příběhem.

Jistě už čtenáři pochopili, že nejsem nekritickým obdivovatelem USA. Už to rozhodně není bašta svobody a demokracie, ba ani prosperity. Snad naposledy za Reagana. Rozhodně to není ten pověstný „melting pot“ - tavicí tyglík přetavující z imigrantů různých ras a národů slitinu občanů USA.

Přesto jsem takový jeden „melting pot“ našel. Luisianský kotlík, který spojuje vklad evropský, hlavně románský a hispánský - kreolský, vklad potomků afrických otroků, vklad Indiánů i vklad Kajunů, francouzských vyhnanců z Kanady, kteří prohráli v polovině 18. století v britsko-francouzské válce na Novém kontinentě a museli opustit svá území na východním pobřeží poblíž americko-kanadské hranice. Je to pokrm z jednoho kotlíku zvaný „jambolaya“. A včera jsem ho uvařil k večeři. Jak?

V hlubší pánvi osmažíte na oleji kousky kuřecího masa a ostřejší klobásy, já neměl čorízo, tak jsem dal salám Rio Ebro, Orestované maso a uzeninu jsem vyndal, na olej vložil zeleninový trojboj ve složení celer, cibule, zelená paprika, přidal jsem iniciativně ještě kapii a cukýnu, dále česnek a nemaje „kajunské koření“ ochutil jsem ostřejším grilovacím kořením a thajskou omáčkou, místo krevet jsem na pánev lupnul obsah malé konzervy tuňáka a restoval do měkka. Pak jsem přidal pokrájená rajčata, osolil, nasypal do pánve opláchnutou rýži v přiměřeném poměru, poté zalil nemaje vývar vodou, přichutil vegetou a dusil cca 20 minut, dokud rýže nezměkla. V pánvi na mne čekala pestrobarevná směs kašovité konzistence a báječné chuti.

A teď k té písni. Ta píseň je stejně stará, jako jsem já. Napsala jí  legenda americké country Hank Williams, který byl inspirován rozhovorem o laskominách, který vedli hudebníci cestou autobusem na šňůře koncertů. A tak napsal písničku o tom, jak pluje na člunu luisianskými močály (podtext písně zní On the Bayou) na setkání s přítelkyní a těší se na dobré jídlo a pití a na dobré živobytí.

Chcete-li si písničku poslechnout, klikněte na fotku mísy džemboláji a inspirujte se:

Jambolaya

Přeji vám dobrý poslech a dobrou chuť.

Zdraví a přeje zdraví

Jirka B.