Dominik Jesu á Maria
Dominik Jesu á Maria a Štěnovická Madona První část
Dnes je 8. listopadu, 399.výročí bitvy na Bílé Hoře, bitvy, která udržela země Koruny české v rámci Habsburské říše, ukotvila je k římskokatolickému ritu a dle mého názoru dala možnost zachovat si českou národní a státní identitu. Tato bitva byla také poslední bitvou první („české“) fáze Třicetileté války, která sužovala Evropu dalších osmadvacet let.
Nechci se zabývat historickými souvislostmi, nechci komentovat lamentování nad výsledkem a dopadem bitvy, nechci vyvracet mýty a iluze s bitvou spojené. Chtěl bych jen vzpomenout významu, který měl malý obrázek a jeho nositel na to, že k bitvě vůbec došlo, a jak tento obrázek a jeho nositel ovlivnil průběh a výsledek bitvy, potažmo jak ovlivnil dějiny nejen českého národa a státu, ale i Habsburské říše a a Evropy vůbec.
Tím malým obrázkem je tzv. Štěnovická Madona a tím jejím nositelem byl karmelitánský mnich Dominik Jesu á Maria.
Dominik byl vyznavačem kultu Panny Marie Vítězné. Na počátku Třicetileté války byl poslán z Říma s posvěceným mečem jako duchovní pomoc válčícím katolíkům. Byl přidělen k Ligistickému vojsku, kde se stal postupně přítelem a později i zpovědníkem jeho velitele Maxmiliána I. Bavorského.
Válčení v té době nebylo záležitostí pravidelného vojska tak, jak ho známe z pozdějších dob. Válčící strany si pro příležitost války najímaly sbory profesionálních vojáků, které byly provozovány vojenskými podnikateli.Takže vojenské pluky byly vlastně jejich výrobním prostředkem. A to prostředkem velmi drahým a křehkým. Od toho se také odvíjela i tehdejší vojenská taktika a strategie. Ani vojenští podnikatelé, ani vojenští žoldneři se nijak nehnali do bitev, kde by mohlo dojít k újmě na zdraví, životech a materiálu. Vojska se pohybovala volně krajinou, kde sháněli obživu rekvírováním, vzájemně se držela v šachu v bezpečné vzdálenosti a jen zřídka docházelo k menším, či větším šarvátkám. K velkým bitvám docházelo jen zřídka a to jen v nejnutnějších případech. A tak i vojsko stavovské a vojsko císařské a ligistické průběžně bloumaly krajinou Horních Rakous, Moravy a Čech sice v kontaktu, ale nejlépe mimo dostřel. A tak se stalo, že ligistické vojsko někdy v polovině října, přesně v neděli 10., roku 1620 dorazilo do městečka Štěnovice u Plzně, které krátce před tím vydrancovalo a posléze opustilo stavovské vojsko Mansfeldovo.
Ve vyrabované kapli štěnovické tvrze nalezl armádní duchovní Dominik malý gotický obraz znázorňující adoraci narození Krista Klanění pastýřů. Byl ikonoklastickými kalvinistickými protestantskými vojáky poškozen a zhanoben. Jak Josef, tak Panna Maria i pastýři měli vypíchané oči. Dominik, který byl vyznavačem kultu Panny Marie Vítězné, vzal obraz pod svoji ochranu a dál se o něj na válečném tažení staral. Dominik byl mystik, měl různá vidění a byl v duchovním kontaktu s Pannou Marií. Potupu jejího obrazu bral velmi osobně a velmi těžce. S osudem obrazu Panny Marie seznamoval i vojáky a vzbuzoval v nich soucit k Bohorodičce a nenávist k jejim prznitelům.
Stavovské i katolické vojsko pokračovalo v tažení po západních, severních a středních Čechách, obě vojska sháněla rekvírovala zásoby na zimu a hledala zimní kvartýr. Stavovské vojsko mířilo do Prahy, kde chtělo zimovat. Císařští a ligističtí jim byli v patách. 7.11.1620 večer dorazilo stavovské vojsko ku Praze a zastavilo se na vyvýšenině Bílá Hora prakticky na dohled od Pražského hradu. Vzápětí se pod Bílou Horou zastavila i vojska katolická. Nastala noc před bitvou.
Ráno velitelé katolického vojska svolali válečnou radu, kde chtěli zhodnotit situaci a zaujmout plán dalšího postupu. Do bitvy se jim moc nechtělo, byl konec válečné sezony, čas na přezimování a i postavení vojsk jim nedávalo příliš šancí na úspěch. Váhavý názor však zvrátil Dominik, který vtrhl, ač nečlen, na válečnou radu a s mečem v jedné a zhanobeným obrazem v druhé ruce začal prosazovat bitvu, když argumentoval vzkazem do Panny Marie , že bitvu s Mariinou pomocí katolické vojsko vyhraje. Nakonec se válečná rada rozhodla, že provede jakýsi průzkum bojem a že se uvidí. Válečná rada byla zakončena zpěvem písně Salve Regia a za bitevní pokřik byl vybrán pokřik „Santa Maria“. Dominik Jesu á Maria požehnal vojákům a bitva začala.
Konec první části.
www.youtube.com/watch?v=CAmydVsNMqM
Diskusní téma: Dominik Jesu á Maria
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.