Dobrou zprávu já přináším Vám

19.12.2019 08:55

Dobrou zprávu já přináším Vám

Včera v tomto předvánočním čase jsem zažil něco, co by mohlo být zvěstováním příchodu lepších časů.

Při dopolední procházce se psem jsem po dlouhém čase uviděl něco, co mne naplnilo nadějí, že se možná časy mění k lepšímu.

Jdu a 18. prosince, sice za teplého takřka jarního počasí na vlhkém asfaltu silnice jsem po dlouhém čase, takřka po pěti letech, uviděl něco, v co už jsem ani nedoufal.

Přes silnici se plazila žížala!

Téma mizení žížal je u mne již zhruba desetiletí tématem, které mi jasně dává najevo, že stav životního prostředí není dobrý. Mnoho let jsem byl takřka jediným a mnohdy posmívaným předkladatelem tohoto nebezpečného procesu. Mizení žížal je součástí bludného kruhu, kdy v důsledku mizení žížal dochází k degradaci půdy, snižování její kvality a schopnosti zadržovat vodu, což vede k mizení žížal, což vede k degradaci půdy, snižování její kvality a schopnosti zadržovat vodu, což vede ….

V minulém roce jsem zaznamenal konečně sice dost opožděné, leč alarmující stejné sdělení odborníků.

Už několik let se snažím pomoci k zvýšení počtu žížal alespoň na našem pozemku. Pokud ještě bývaly žížaly po dešti na asfaltu, sbíral jsem je a v rámci své privátní mise „Zachraňte Julii!“ jsem je vracel na záhony, nebo v podzimním čase do tzv. Juliária, což byl kontejner se zeminou, listím, papírem, který jsem uložil v teple kotelny, pravidelně zavlažoval a umožňoval tak vegetovat žížalám kolektivně i přes zimu. Na jaře jsem vracel zachráněné jedince a jejich potomky na záhony. Pak nejméně pět minulých let jsem žížaly , a to ani po dešti, na asfaltu neviděl. Až včera.

I včera jsem žížalu z asfaltu sebral a v dlani donesl domů. Vyrobil jsem nové Juliárium, na záhoně vyryl ještě jednu žížalinu parťačku, aby měla společnost a už si obě hoví v kontejneru v teple kotelny. A teď se snažte, holky!

Je skoro mystické, že ve vánočním čase naděje pro mne svitla naděje i pro žížaly. A naděje pro žížaly znamená i naději pro lidstvo.

Nejsem až tak zanícený křesťan a nevěřím v geniálního dědu v bílém rouše, jak nám do knihy života zapisuje položky „má dáti“ a „dal“ a podle toho kádruje „ do nebíčka“, „do peklíčka“. Nepopírám význam křesťanství pro naši kulturu, ale myslím si, že o našem životě rozhoduje jakési jiné Univerzum, skládající se z mnoha do sebe se zapojujících procesů, jejichž jsme nepatrnou součástí. A nejen my, ale i žížaly. A mizení žížal je určité porušení provázaných procesů, které se, byť jako motýlí efekt, projeví na komfortu a existenci lidstva.

A tak to včerejší zjevení žížaly na asfaltu pro mne znamená naději i pro lidstvo.

I Vy chraňte Julie.

Jirka B.