Dneska neděle byla

12.03.2017 20:20

Dneska neděle byla

Dnes to bude takové líné povídání jako obvykle o ničem.

Dopoledne jsme byli na Barrandově v bazénu. A tak jsem se odpoledne rozhodl začít zvelebovat bazén náš na zahradě, abych ho pomalu chystal k sezóně.  Vylovil jsem napadané listí a zapnul jsem filtraci. Uvidím nakolik se podaří vodu vyčistit a kolik jí budu muset vypustit a nahradit. Proč o tom píšu? Hlavně proto, abych trochu poroštoval ohník závisti v útrobách těch, kteří jakoby „brojí“ proti zhůvěřilosti snobů – majitelů soukromých bazénů. Dost se bavím při vzpomínce na jejich reakce plné svatého nadšení k potírání té zbohatlické a svět ničící záliby. Stále mne rozesmívá vzpomínka na doporučení sednout na kolo a jet ke 140 km vzdálenému rybníku, což tenkrát v diskuzi propagoval jeden z blogerů. Už se těším, až vypukne jaro, potažmo léto.

Také plánuji dovolenou. Připravuji cestu opět do Rumunska, tentokrát na jihozápad do Banátu do českých vesnic, na Železná Vrata a pak přes severovýchodní Bulharsko na rumunské pobřeží Černého moře. Od Vama Veche, přes Techirghol až na pláž Vadu. A zpět přes Transfagaraš. V této souvislosti mne napadají dvě myšlenky. První se týká internetových informací. Jednak je to báječná možnost informací o ubytování přes Trivago a spol., jednak jsou to informace, které se dají získat přes mapové portály. Například jsem nemohl získat informace o jízdních řádech lodí na Železných Vratech. A tak jsem si otevřel satelitní snímky města Orsova, a zjistil jsem nejen, kde jsou přístaviště lodí, ale že u přístavních mol  kotví asi 15 velkých výletních lodí, takže asi bude pravdivá informace o tom, že vyplouvají co hodinu, ale našel jsem i možnost parkování v blízkosti přístavu. A to je na cestách dost cenné.

Druhá věc, která mne napadla v souvislosti s touto cestou je, kolik velkých staveb v Rumunsku zbylo po Ceauseskovi. Včetně Železných Vrat a transfagarašské silnice, například a kromě mnoha jiného. Zde si člověk musí zapřemýšlet, co bylo tak velkého vybudováno v Rumunsku po jeho éře? Prakticky nic, spíše bylo mnoho zlikvidováno. A u nás by to stálo také k objektivnímu zamyšlení. No, dobře, z Dacie se stalo, podobně jako ze Škody, jezditelné auto.

A nyní k Ukrajině. Odtržené republiky Novoruska znárodnily asi 40 ukrajinských podniků, protože vláda Ukrajiny nedokázala zajistit obchod s jejich zbožím na Ukrajině. Ukrajina tím přišla o daně, které plynuly z Donbasu do ukrajinského rozpočtu a také o zboží, což je například uhlí, které Ukrajina životně potřebuje. Pro informaci  z odtrženého Donbasu platili do kasy Ukrajiny ročně 1,2 miliardy dolarů daní a poplatků. V té souvislosti bych se rád zeptal těch, co vyprávěli o tom, jak světem podporovaná Ukrajina vykope Rusko do prdele za Ural, zda si to ještě myslí, když ukrajinská vláda není schopná si udělat pořádek doma.

Je zajímavé , když už jsme u Ukrajiny, mlčení ohledně malajsijského airbusu. Už to budou tři roky a nic. Myslím, že kdyby byla vina na straně Ruska, či povstalců, „demokratický“ svět by řval jinak.

A když už jsme u těch zřícených letadel. Slyšel jsem z poměrně zasvěcených míst, že příčina pádu letadla s Alexandrovci se dá objasnit  paralelou s obsahem povídky „Znamení zlomeného meče“ od Chestertona. Tam jde o vyřizování si vnitřních sporů, ambic a osobnostních vlastností mezi důstojníky jednoho vojenského útvaru. Prý chytrému napověz.

A to je dnes všechno.

Jirka B.