Bylo to v měsíci apríli, poslala mě máma na dříví

27.01.2020 18:48

Bylo to v měsíci apríli, poslala mě máma na dříví

Jda dnes po ránu na procházku se psem, potkal jsem souseda přes ulici a dva ploty. Stěžoval si na bolest zubu a litoval, že již nepraktikuji. A ptal se mne, čím trávím čas ?

Čas trávím ledasčím. Motám se doma a dělám, co je třeba a stejně tak (slovy naší paní Boženy Němcové) šukám okolo baráku. Takže takový ometák.

Být ale „vometákem“ není v dnešní době, kdy každá uklizečka je manažerkou povrchového svípingu a každá gramotná, která spojí pár vět do řady, spisovatelkou, dost in. Takže pokud by má odpověď měla být trendy, pak tedy hlavně pracuji v oblasti ekologické energetiky.

Náš dům je vytápěn hlavně zemním plynem. Ten je hlavním zdrojem tepla. Zároveň ale náš byt vybaven krbovými kamny a komín prochází zdmi a tečuje i další dvě bytové jednotky, kde bydlí rodiny našich dcer. Tudíž ta moje práce v oblasti ekologické energetiky spočívá v topení v krbových kamnech, které z nezanedbatelné části vyhřívají náš byt a přihřívají zdí další dva byty v domě.

Možná, že v některých čtenářích vyvolám otázku, v čem je ekologické topení v nedokonalých krbových kamnech proti spalování zemního plynu? Takže:

V krbových kamnech spaluji hlavně dřevo, z menší části papírové brikety. Obojí materiál pochází z obnovitelných zdrojů a získávám ho v podstatě v místě pálení.

Dřevo, které spaluji v krbových kamnech, pochází z domácích zdrojů a ze sběru klestí v lese. Domácí zdroje jsou větve, kmeny a šišky vyrostlé a z nějakého důvodu pořezané a sebrané na pozemku a zbytky stavebného dřeva použitého při rekonstrukci a přístavbě. Tyto zdroje doplňuji sběrem klestí v okolních lesích, kdy z procházek se psem přivážím vhodné posbírané kusy dřeva, které se jednak vejdou do kufru auta, jednak jsou vhodné pro zpracování a jejichž sběr odpovídá podmínkám vycházejících z právních předpisů.

Papírové brikety vyrábím z papíru, který „přicestoval“ do naší domácnosti většinou jako průvodní materiál jiného produktu. Jedná se hlavně o obalový materiál, kartony, balicí papír, tiskoviny, zbytkový produkt rodinné projekční kanceláře apod. Papír zpracovávám na brikety v průběhu celého roku, spaluji v sezoně.

Možná, že mnozí si pomyslí, že jsem hamižný lakomec, nebo bědný chudák, který pálí odpad, aby ušetřil peníze. Patrně nějaké peníze za plyn ušetřím, neboť jak dřevo, tak papírové brikety nestojí prakticky nic. Chce to ovšem vložit do procesu práci, jejíž produktivita není valná. Jsem ale důchodce, a tak si práci a čas obé do procesu vložené,můžu dovolit. O penězích to ale fakt není.

Hlavní důvod mé činnosti je ekologický.

Sběrem dřeva a papíru k topení a jeho zpracováním v místě jednak snižuji ekologickou zátěž, která by u dřeva nastala následnou přírodní degradací a u papíru snižuji ekologickou zátěž, která by následovala sběrem, odvozem a další likvidací, ať recyklací, tak skládkováním, nebo spálením. Zároveň šetřím světové zásoby fosilních paliv, konkrétně zemního plynu a oddaluji tak energetický kolaps z vyčerpání jejich světových zásob a dále snižuji ekologické škody vyvolané těžbou, dopravou, zpracováním a spotřebou těchto fosilních medií.

Samozřejmě, že ani mé topení pálením dřeva a papírových briket není bez ekologické zátěže, ale jistá ekologická zátěž provází takřka každou lidskou činnost. Důležitá je celková konečná bilance ekologických plusů a mínusů volitelných procesů.

Pak otázky třeba stojí tak: Je ekologičtější spálit klestí a získat v něm uloženou tepelnou energii, byť za uvolňování CO2, nebo ho nechat zetlít v lese za produkce metanu, který má 20x větší skleníkový efekt než oxid uhličitý?, nebo Mám z kartonu vyrobit papírovou briketu a v místě spálit, nebo ho odevzdat do sběru, aby byl odvezen do Číny, tam zrecyklován na tiskový bělený papír, který bude převezen zpět do Čech a tam potištěn a nalakován jako vánoční papír a na tři hodiny Štědrého dne použit k obalení dárku a poté degradován na papírový odpad daleko horší kvality s větší ekologickou zátěží?, nebo Ohrozím životní prostředí více já spálením papírové brikety, nebo výrobce sice efektního, ale zbytečně neekologického laminovaného papíru, potažmo konzument, který raději lesklý obal z lamina, než z hnědého kartonu?

Na tyto otázky si musí každý odpovědět sám a vyvodit si z nich a dalších pro sebe závěry. A aby si mohl každý vyvodit svoje validní závěry, musí se seznámit alespoň se základy fyziky, chemie, biologie a z nich odvozených věd a oborů, včetně ekologie. Ona to totiž je opravdu věda.

Proto mi vadí to aktivistické počínání politických ekologistů, včetně Gréty a jejich greténů, to znalostmi nepodložené skandování hloupých klišé. Symbioza člověka a přírody se nedá vystávkovat a vydemonstrovat. To chce znalosti, zkušenosti, schopnosti a odhodlání jednat.

Možná, že někomu přijde moje „sbírání chroští“ směšné a zbytečné. Je to jen kapka. Ale oceán je konec konců také jen množina kapek. Je potřeba myslet globálně a jednat lokálně. Jednat!

Fakt bych byl velmi rád, kdyby toto téma, které se týká nás všech, vyvolalo pod článkem diskuzi. Více hlav více ví!

A na konci se vrátím k nadpisu. „ Bylo to v měsíci apríli, poslala mě máma na dříví“ je název sprostonárodní písně. Já si na ni vzpomněl tudle, když jsem sbíral klestí v lese. Vystoupil jsem z auta na lesní cestu oblečen v monterkách, pracovní bundě a v australském hovězím klobouku, zkrátka jsem vypadal, jako můnšajnr z Tenesee Hills. Asi padesát metrů na lesní cestě šla proti mně rázně joggerka s nordic walking holemi. Když mne spatřila, zarazila se a zastavila. Když jsem si začal navlékat rukavice (pracovní), otočila se a v panice prchla.

Kdo nezná a chtěl by znát obsah písně „Bylo to v měsíci apríli“, nechť si ho vygůglí.

Já připojím jinou písničku s příběhem. Je to první cizojazyčná písnička, kterou jsem se v životě naučil. V sedmi letech jsem byl s rodiči v Tatrách a u ohně v kempu ve Staré Lesné mi tuhle písničku naučila jedna polská holčička. A já si ji pořád pamatuji.

www.youtube.com/watch?v=ao4L4o4l6tI

Jirka B.

 

Diskusní téma: Bylo to v měsíci apríli, poslala mě máma na dříví

Lhostejnost, skromnost, plachost?

Jirka B. | 29.01.2020

Vyzval jsem v článku k diskuzi na téma "Co můžeme udělat k ochraně životního prostředí?" coby jedinci, ev. k podobným tématům. Reakce čtenářstva, kdy článek byl přečten více, než čtyřsetkrát, je zatím nulová.
Zajímalo by mne, zda příčinou nediskuze je lhostejnost, kdy je pro čtenáře téma nezajímavé, skromnost, kdy se nechtějí čtenáři chlubit svými ekologickými počiny, plachost nedovolující veřejně se projevit, či něco dalšího.
Škoda. Pokud někdo má něco do diskuze a mohl by inspirovat další, je škoda smlčet to navždy.
Nevěřím, že mne čtou negramoti, kteří s telecím výrazem slintají před obrazovkou a nesmyslně se doklikávají až na tento blog.
Myslím, že ekologické problémy jsou na stupnici nebezpečnosti pro planetu a lidstvo na druhém místě hned za globální válkou. A když se lidé nehodlají zapojit do své vlastní obrany proti nebezpečí, nač je jim svoboda?

Přidat nový příspěvek