Bordel v bytě - zdravé dítě

06.05.2020 20:19

Bordel v bytě = zdravé dítě!

Plošné epidemiologické šetření kolektivní imunity ukázalo, že jen minimum Čechů má protilátky proti viru Covid – 19 získané kontaktem s virem a proděláním zjevné, či latentní infekce. Číselně to vychází na 0.4 % populace.

Takže máme validní čísla. Bohužel, to, co by jindy bylo odrazovým můstkem k vyhodnocní situace a ke stanovení další taktiky a startegie protiepidemického postupu, je v situaci střetu s virem Covid – 19 značně omezeno originálností tohoto viru, omezenou možností aplikovat na tento virus zkušenosti obecné virologie a epidemiologie a krátkostí času, po který bylo a je možné chování viru pozorovat a zkoumat.

Obecně se dá říci, že takováto nízká promořenost je ukázkou dobré práce řídícího štábu v době nástupu pandemie, na druhou stranu ovšem zpráva nepříznivá, neboť to znamená, že virus a pandemie toho má u nás více před sebou, než za sebou.

V takovém případě by bylo nutno i nadále udržovat onu strategii postupného řízeného promořování, jehož rychlost by byla určována kompromisem společenských zájmů a kapacitou zdravotnického zabezpečení populace. Asi ono dobré řešení je soustředění se na jednotlivá exacerbující(vzplanuvší) ložiska, kde by byla nasazována lokální opatření typu karantény, zvýšených hygienických opatření apod. a doufat v to, že nenastane epidemická celostátní zdravotnicky nezvladatelná exploze.

Ovšem také při tomto řízeném promořování, které by bylo dlouhodobé, kdysi jsem dosažení bezpečného stavu odhadl na základě tehdejších předpokladů na 3 a půl roku, za současného výchozího stavu by to bylo ještě delší, čekat na účinnou vakcínu a modlit se, aby virus příliš nemutoval a když, tak do méně virulentní formy.

Je ale i další spektakulární možnost, proč stav promořenosti naší populace je tak nízký a průběh onemocnění virem Covid – 19 je dán u nás, podobně, jako v sousedních státech a některých státech bývalého východního bloku, například obecně vyšší odolností, nespecifickou imunitou, či některými jinými dosud nestanovenými faktory.

Možná, že je tento stav dán například nějakou genetickou výbavou - genomem, kterou populace střední Evropy a dalších uvedených států má společnou. Je zajímavé, že u geneticky nejpříbuznějších národů probíhá pandemie podobně.

Pokud bych měl možnost, patrně bych se zaměřil na hledání souvztažnosti mezi náchylností k infekci a haplotypem (genomovou skupinou) u jedinců, kteří infikováni byli a kteří infikováni nebyli, eventuelně na příslušnost k haplotypu a zhodnocení závažnosti průběhu onemocnění. Takové epidemiologicko-geneticko-statistické hrátky. Bylo by to možná drahé, zdlouhavé, ale mohlo by to přinést nějaké užitečné, možná docela i kardinální poznatky, které by mohly být pravděpodobně i použitelné k řešní problému.

Možná ale, že určitá odolnost u uvedené skupiny je dána například již uváděnou tézí, že určitá zvýšená obranyschopnost organizmu je podpořena např. plošným povinným očkováním proti TBC. Pozitivum totality.

Možná, že zvýšená obranyschopnost výše uvedené populace proti viru Covid – 19 je jen projevem toho, že tato populace do jisté míry vyrůstala v období, kdy „hygiena byla pověra“. Tedy spíše v době, kdy přehnaná hygiena neeliminovala kontakt lidí s patogeny již od dětského věku a jedinec od narození přicházel do styku s viry, bakteriemi a dalšími choroboplodnými elementy a měl dostatek příležitosti si vytvořit dostatek protilátek proti většině patogenů přirozenou cestou. Neříká se nadarmo „ Bordel v bytě, zdravé dítě“. Nebývalo „za totáče“ zvykem, aby byla domácnost zalévána litry dezinfekcí, čistidel, bělidel, dezinsekcí, deratizací a ostatního komerčního sajrajtu, který vybije vše přirozené a nastolí uměle sterilní stav. V takovémto prostředí odolný člověk nevyroste.

Kdysi jsme se učili, že nejsilněji vyvinutou přirozenou imunitu mají děti, které vyrostli na skládkách odpadu u Káhiry v Egyptě. Prostě se masivně setkávali denně s patogeny, slabší to nepřežili a přežili ti, co si přirozeně vytvořili obecnou imunitu jako hrom. Možná, že tato přirozená imunizace a přirozená selekce je neočekávanou a překvapující příčinou toho, že pandemie nepáchá tolik předpokládané škody v nejchudších oblastech Afriky, Asie a Jižní Ameriky. Zatím, co nejzhýčkanější nejbohatší komunity kapou.

Asi čím bohatší společnost je, tím nepřirozeněji žije. I toto ponaučení bychom si měli z této pandemie odnést.

Zdraví a přeje zdraví

Jirka B.