Je to alegorie, kterou nechť si každý personifikuje, jak chce. Jisté je, že se výměnou Novotného vedení za Dubčekovo vedení hrozila destabilizace rovnováhy sil mezi Západem a Východem, na které byl založen světový mír. Bylo by iluzí se domnívat, že z globálního hlediska by byla možná jakákoli změna rozložení sil, které vzešlo z jednání na Jaltě, Postupimi atd. Proto jakákoli změna sil ve prospěch jedné strany byla pro druhou stranu nepřijatelná. Obě strany se průběžně pokoušely druhou stranu oslabit všelijakými "ideologickými diverzemi", ale v podstatě to byly marginálie. Myslím, že podmínky pro Pražské jaro chystal Západ tak někdy od Expa 58 v Bruselu. Nevyšlo to, nevyšlo, Západ respektoval marnost svého pokusu a nechal tuto "akci" vyšumět, byl by nesmysl, aby se kvůli okupaci ČSSR vojensky nechal zatáhnout do války. To, že Západ nezasáhne, věděl i SSSR, protože svrchovanost nad svými vazaly byla součástí dohody o rozdělení světa mezi USA a SSSR. Invaze do ČSSR byla v rámci světa pouhá marginální epizoda, jakých bylo při hrátkách mezi USA a SSSR spousta. Kubánská krize, americké rakety v Turecku, "národně-osvobozenecké" hnutí v Africe, Biafra, Kongo, Angola,Mozambik, Che Guevarra, koncertní turné Luise Armstronga po socialistických zemích, vzájemné sestřelování špionážních letedel, o kterých se ani nepsalo, berany, berany duc mezi ponorkami obou velmocí, finanční půjčky pro Ceauseska a Tita, sovětské vydržování si Fidela Castra a režimu na Kubě, Berlínská krize, válka ve Vietnamu atd., atd.. SSSR a VS na okupaci ČSSR sekundárně (možná záměrně primárně) ještě vydělala tím, že posunula sovětská vojska na hranice Západu i v ČSSR a zarovnal se tím klín, který sahal až na hranice SSSR(Ukrajiny), čímž se zkrátila obranná linie a vytvořila se kompletní nárazníková zóna mezi SSSR a Západní Evropou.
Pokud se Dubčeka týká, byl to ryzí v SSSR vychovaný komunista, žádné lumen, jen figurka, kterého kolotoč dějin vyvrhl do vedoucí funkce, na kterou nestačil. Jeho popularita pramenila prakticky z náhody, souběhu událostí( soudružky z ÚV pospíchaly péct vánočky na Vánoce 1967) , z jedné fotografie, na které skáče z věže do bazénu na koupališti a z naivních iluzí národa. Podobné to bylo s celým vedením KSČ a státu. Ostatně ti lidé většinou (snad kromě Kriegla a pár dalších) zradili ideály po okupaci jako první a jací byli doopravdy, o tom svědčí třeba Pendrekový zákon. Holt je na čase se smířit tím, že celý rok 1968 v ČSSR byla nereálná chymera, naivní iluze, které národ propadl. Včetně mne. Ale je o 50 let více, spousty nového se událo, spousty informací se objevilo, tak snad by se mohli lidé těch iluzí zbavit a přijmout realitu. Hlavně pro to, aby se mohli orientovat v současnosti a při cestě do budoucna.
Alegorie o roce 1968
Dvě party banditů získaly poklad a dohodly se, jak se o něj rozdělí. Sice si navzájem nedůvěřovaly, ale dohoda pro ně byla výhodná, každá banda si užívala svého podílu.A tak se sice se skřípěním zubů se držely na uzdě a vzájemně v šachu hlavněmi svých pistolí, aby si jeden, ani druhý nemohly vzít více, než se dohodly.
To ovšem nebránilo tomu, aby se nesnažily navzájem se šulit, přikrádat si a pokoušet se získat na svoji stranu někoho z protivníků.
A tak se jeden bandita začal domnívat, že by mohl zkusit hrát to na obě strany a získat z toho pro sebe výhody. A tak začal všelijak lavírovat a stal se pro vůdce a ostatní členy své bandy slabým řetězem článku.
A protože takové oslabení mohlo u protivníka vyvolat pocit, že teď je ta pravá chvíle získat poklad celý a dala se očekávat po tomto porušení rovnováhy sil krvavá přestřelka s fatálními následky na obou stranách, rozhodl se vrchní bandita, že nespolehlivého parťáka odstraní a vymění. Zvláště, když ten stál na strategicky důležitém místě. Tak ho celkem logicky najednou praštil, z bandy vyhodil a na tu strategicky výhodnou palebnou pozici dosadil banditu sobě věrného.
Rovnováha sil byla zachována, přestřelce nedošlo a obě bandy si mohly nadále užívat dobytého pokladu sice stále pod hlavněmi protivníkových zbraní, ale vlastně ve vzájemně výhodné koexistenci.
USA a SSSR si v době II.světové války rozdělily svět a staly se globálními velmocemi. Sice se snažily se navzájem šulit, ale držely se v šachu svými vojenskými silami a silami svých satelitů. V sovětské partě si jedna země ČSSR a její komunistické vedení představovala, že by mohla profitovat s hrou na obě strany a začala tzv. obrodný proces. Tím narušila fungující dohodnutou rovnováhu sil a zdestabilizovala status quo. A to mohlo vyústit v otevřený válečná konflikt, o který ani SSSR, ani USA nestály. A tak se SSSR a jeho vazalové rozhodly udělat si v bandě pořádek, vtrhly do ČSSR a vyměnily vedení za vedení loajální. A navíc dostaly svá vojska na čáru dotyku se Západem i na území ČSSR a tím zkrátily linii obrany a zpevnily nárazníkové pásmo.
O této akci předem SSSR informoval protivníka USA, aby ty věděly, že eventuální střelba není namířena proti ním. A USA to vzaly na vědomí celkem s pochopením. Bylo to pro ně jen řešení vnitřních problémů soupeře a vše bylo ve smyslu předešlé dohody.
To byl celý důvod a rámec invaze vojsk VS do ČSSR. Zajištění dohody o rozdělení světa mezi USA a SSSR, udržení dohodnutého stávajícího stavu a zajištění míru postaveného na hlavních na protivníka namířených zbraní.
To jen my naivní a soběstřední Čechoslováci jsme si mysleli, že jsme věrozvěsti lidstva a pupek světa, který se okolo něj točí.
Jirka B.
P.S. Ale stejně byla ta „zlatá šedesátá“ tím krásným a inspirativním prožitkem a žil jsem z nich celý život.No, bylo mi tehdy těch rozjitřených šestnáct let.
Diskusní téma: Alegorie o roce 1968
Re: Dubček
Jirka B. | 21.08.2018
Dubček
Petr Vašek | 21.08.2018
".. A tak se jeden bandita začal domnívat, že by mohl zkusit hrát to na obě strany a získat z toho pro sebe výhody...."
Takže Dubček byl vlastně americký agent?