50 let od přistání Apolla 11 na Měsíci - vzpomínka pamětníka

20.07.2019 22:17

50 let od přistání Apolla 11 na Měsíci - vzpomínka pamětníka

Žena mi říká občas Forreste Gumpe. To proto, že jsem se k mnohému přimotal, mnohé si pamatuji. Ale je to hlavně proto, že mi paměť slouží a vždy jsem byl zvídavý.

Proto například vím, že přední „komunisto- a rusobijec“ M. Trizuljak, který píše své blogy na idnes, pochází z rodiny, která nejen nebyla komunisty perzekuována, ba právě naopak, byla komunisty protěžována. Otec za sochání rudoarmějců dostal na přelomu čtyřicátých a padesátých let, kdy Gottwald popravoval lidi, od Gottwalda Gottwaldovu státní cenu za umění a nastartoval si tím karieru vysokoškolského pedagoga, režimního poslance a člena předsednictva komunistických uměleckých svazů. Dobré politické zázemí otce byl odrazový můstek ke studiu umění syna, který za normalizace coby mladý svazácký umělec Olomoucka vystavoval po klubech SSM a na výstavách adorujících výročí SSSR a KSČ. Proto mi jeho nynější jednoduché antikomunistické žvanění připadá nevkusné.Takoví lidé nebyli oběti komunistického režimu, takoví byli jeho tvůrci. To jen, že paměť je někdy neúprosná.

Ale paměť přináší i radostné chvilky. Dnes v době, kdy zavěšuji tento blog, tedy ve 20:17:43 UTC, dnes u nás ve 22:17:43, uběhne přesně 50 let od chvíle přistání lunárního modulu Apolla 11 na Měsíci. Lidé poprvé došlápli na jiné vesmírné těleso, než je naše Země. Byl jsem přímým pozorovatelem těchto událostí tak, jak je přenášela ČST.

Byl prázdninový večer, mně bylo 17 a již několik dní jsem sledoval let Američanů k Měsíci. Dnes večer měli přistát. Byl jsem na prázdninách v malé vesnici v jižních Čechách a seděli jsme na drahách (obecních pastvinách) s ostatní omladinou. Čas od času jsem odskakoval do strýcova domu, kde v televizi běžel pořad k tomuto přistání. Byla to ale jen debata z pražského studia se vstupy do přenosu z řídícího střediska NASA v Hustonu. Celkem nezáživné povídání, když mne hlavně zajímal přenos z přistání a záběry z povrchu Měsíce. Debata se táhla, nejdříve sdělili, že přenos z přistávání není technicky možný, pak dělali pauzy, pak oznámili, že modul přistál a že astronauti se uloží ke spánku. Už bylo těsně před půlnocí, když sdělili, že se program výpravy změnil a že astronauti vystoupí na povrch Měsíce. Poté zase byly nějaké pauzy, to už jsem na televizy koukal sám, neboť strejda i teta byli jezedáci, šli už spát, teta musela ve čtyři vstávat do kravína a strejda o chvíli později startovat traktor a vyrazit sekat otavy.

Někdy okolo jedné, nebo půl druhé se pořad opět zaktivizoval. K přenosu z pražského studia a záběrům z Houstnu se postupně připojil i přenos z Měsíce. Nejdříve nějaké záběry statické kamery umístěné na modulu. Byly to černobílé nezřetelné šmouhy, dlouhé a nudné.Možná to byly jen fotografie. Po mnoha minutách,tedy vlastně hodinách, okolo půl čtvrté našeho času bylo na obrazovce velmi nezřetelně vidět, jak se otevřely dveře modulu, Neil Armstrong vystoupil na žebřík, cosi instaloval a za pět minut čtyři seskočil na povrch Měsíce. Vše jak ve zpomaleném filmu. A pronesl památná slova.

Jaká ta slova byla, to záleží na interpretaci různých zdrojů a ochotě jim uvěřit. Mluví se o třech verzích:

1/ Spontálně řekl to, co ho v tu chvíli napadlo : „Malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo !“ Takto pateticky to světové veřejnosti prezentovala NASA a tak jsou většinou první slova na Měsíci interpretována obecně.

2/ Řekl sice slova „ Malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo !“, ale nevytryskla z něj spontálně pod dojmem svého výstupu na povrch Měsíce, ale byla pro tento účel pečlivě připravena již dva roky dopředu a Neil se je ty dva roky pečlivě učil. Tak to alespoň tvrdil jeho bratr.

3/ Neil Armstrong jako první slova, když sestoupil s žebříku lunárního modulu na povrch Měsíce, zamumlal: „Good Luck, Mr. Gorski !“. Tato tajemná slova, vyslovená poté, co došlápl na Měsíc, vysvětlil Neil Armstrong až po 26 letech 5.6.1995 na tiskovce v Tampa Bay na Floridě. 

To bylo tak: Když byl ještě kluk, trénoval s bratrem doma baseball. Bratr odpálil míč pod okno sousedovic domu. Neil sbíral míč pod sousedovým oknem, když uslyšel sousedku paní Gorskou, jak peskuje manžela: „Chceš orální sex? Tak to tedy ne! Snad, až sousedovic kluk bude běhat po Měsíci!“. Tak si na to Neil vzpomněl a popřál panu Gorskému při příležitosti „běhání po Měsíci“ : „Dobré pořízení, pane Gorski!“.

Jedna událost, tři interpretace. Autoři všech tří se dušují, že je to tak. Komu věřit? Vaše věc!

A pak vystoupil i Buzz Aldrin a začali po Měsíci běhat oba.

Bylo ráno, svítalo, já vypnul strýcův televizor zn.Mánes a šel jsem spát.

Teprve daleko později jsem se dozvěděl, že v programu Apollo byl zapojen od samého začátku můj bratránek, vnuk bratra mého dědečka, který emigroval do USA v roce 1892. V týmu programu Apollo měl funkci komunikátora, který ze střediska v Hustnu komunikoval s posádkami Apolla. Komunikoval s nešťastnou posádkou Apollo 1, která v lednu 1967 při výcviku uhořela, komunikoval s posádkou Apolla 11 při cestě tam i zpět a přistání na Měsíci, komunikoval a spolupodílel se na záchraně posádky mise mise Apollo 13 na podzim roku sedmdesátého. Nikdy jsem se s ním, na rozdíl od jeho bratra a sestry, osobně nesetkal. Znám jeho podobu jen z fotek a dokumentárních filmů o programu Apollo a jeho postava byla ztvárněna i v hraném filmu „Apollo 13“. Tenkrát mladý ajťák s brýlemi s tlustými černými obroučkami.

Asi mám fakt něco společného s tím Forrestem Gumpem.

Jirka B.