Ženy, děti a staří do záchranných člunů?

24.02.2021 19:41

Ženy, děti a staří do záchranných člunů ?

Před rokem jsme si ještě žili v blahé nevědomosti a o nějakém kovidu měli tušení, a to ještě hodně zkreslené, jen ti zasvěcení. Byli jsme příkladně zářná vyspělá svobodná demokratická společnost, okolo níž se točil vesmír a jí nemohlo nic vymístit z jejího středobodného těžiště.

Tehdy jsem v nekonkrétní předtuše průseru, na který si zaděláváme svojí bohorovností, napsal článek, ve kterém jsem čtenáře postavil před otázku, koho by v zájmu zachování lidstva zachránili při omezených možnostech z dané skupiny lidí.Tehdejší článek je k přečtení zde: https://karel-blog.webnode.cz/news/jak-byste-se-zachovali/

Moje žena, když jsem ji požádal o sdělení jejího řešení, asi stejně, jako většina čtenářů, ohodnotila můj článek jako nepravděpodobný prvoplánový fantasmagoras. I já jsem si tehdy nemyslel, že do roka a do dne bude ta fantazie realitou.

Přišla celosvětová kovidová pandemie, pozlátkové kašírování bohatství, síly a neotřesitelnosti naší nejvyspělejší Západní společnosti odprýskalo a tato společnost za poslední rok nesčetněkrát poražená stála před otázkou, koho zachránit a koho nechat kovidu napospas.

Nás se tato Sofiina volba dosud až tak netýkala, ale nyní stojíme bezprostředně před, nebo spíše popravdě uprostřed situace, kdy za nás někdo vybírá a stále častěji vybírat bude, kdo dostane šanci přežít a komu bude upřena.

Zatím se jedná o očkování vakcinou proti Covid – 19, kdy jsou vybírány skupiny a jednotlivci s nárokem na oočkování a jiní jsou upozaďováni s rizikem těžkého poškození zdraví, či ztráty života, při překročení hranice schopnosti poskytovat specializovanou zdravotní péči bude muset někdo rozhodovat o tom, komu bude život zachrańující péče poskytnuta a komu nebude.

Bude stále přibývat těch, kteří rozhodují a budou rozhodovat o Vašich životech. A zde se projevuje ta humanita, svoboda, či demokracie. Zatím je to spíše řešení, které se řídí ekonomicko-politickými kriterii, než lidkostí, či pragmatismem s ohledem na zájem společnosti.

Myslím, že se zde opět projevuje absence jakékoli koncepce, jakékoli vize jak a kam má naše společnost směrovat. Místo koncepčního pragmatického řešení se zmítáme v křečích bezradných populistických excesů balených do žvatlavých klišé, vyplývajících z nefunkčnosti společnosti jak na úrovni politického vedení, tak celospolečenského pléna. Hašteření v době, kdy nám jde o životy a existenci je důkazem neschopnosti svobodu a demokracii využívat. A kdo svobodu a demokracii nedokáže využívat, ale pouze je zneužívá, a to i v takovéto kruciální době a situaci, ten si svobodu a demokracii nezaslouží.

Myslím, že v tomto ohledu, kdo má jakou cenu pro jejich společnost, měli naši předkové jasno už od pravěku. Proto přežili.

Největší cenu měla plodná žena. Pak zásoby a domácí zvířata. Následovali muži, i když stačil tlupě jeden, či dva. Děti a staří lidé byli až na konci fronty.

Přišla-li krize, muži šli bojovat s rizikem smrti, ženy utíkaly se základem nového hospodářství a malé děti a staří lidé byli necháni napospas. Nestačili utíkat a pro společenství byli neperspektivní. Po přestálé krizi stačil nejméně jeden přeživší muž, několik žen a základ hospodářství, děti se nadělaly nové a společenství mohlo regenerovat.

Nyní prožíváme také existenční krizi. Řekněme, že řešením je očkování. Položím provokativní otázku: Je rozumné, není-li dostatek vakcíny pro všechny, prioritně očkovat geronty nad 80 let? Jaká je perspektiva jejich dalšího dožití, když přesahují střední délku života, která je v ČR 79,5 let (muži 76 a ženy 82 let) a kvalita jejich života je mnohdy diskutabilní? Nedala by se tato část společnosti chránit jiným efektivnějším způsobem ochrany, například dobrovolným omezením společenského styku kompenzovaným zvýšeným poskytováním sociálních služeb typu donášky nákupů a bezpečné zajištění nutných služeb např. návštěvy u lékaře u samostatně žijících jedinců, či lockdownu hromadných sociálních zařízeních s koncentrací těchto věkových kategorií tak, aby byla omezena možnost infekce nekontrolovaným kontaktem s vnějškem?

Tím by se získala, nebo alespoň posílila možnost prioritně očkovat produktivní část společnosti ve věku 20 – věk odchodu do důchodu, která je nejrizikovější skupinou virového rezervoáru a roznašečů viru jednak z důvodu nutnosti jejich mobility v rámci pracovní činnosti, která zabezpečuje chod společnosti včetně záchranných složek a pracovníků nezbytných služeb a jednak je u této skupiny očekávatelná největší pravděpodobnost rizikového kontaktního chování vzhledem k bohatšímu společenskému životu, který se nedaří nařízeními stejně omezit.

V druhé řadě bych protéžoval očkování kategorie žáků, učňů a studentů tak, aby byla v co největší míře obnovena bezpečná možnost standardního vyučování a přípravy na praktický život.

V třetí řadě bych očkoval kategorii důchodový věk -79 let a to v pořadí na závislosti na další zdravotní rizika tak, aby této kategorii byla dána možnost dožití současné střední délky života.

Ve čtvrtém pořadí bych očkoval předškoláky, kde lze uplatňovat omezení sociálních kontaktů na rodinu, ev. na epidemicky zabezpečené kolektivní zařízení.

Nyní priorizovanou skupinu 80+ bych očkoval za posílení výše uvedených zdravotních a sociálních

opatření až jako poslední.

Samozřejmě, že nejlepší by bylo očkování co nejrychlejší se zajištěním dostatku vakcin a funkční organizací. Ale je nutno brát v potaz realitu.

Asi toto řešení neodpovídá onomu „humánnímu“ klišé, že se z potápějící lodi první zachraňují slabí. Přesto si myslím, že pokud již není definitivně pozdě, pak je nejvyšší čas zastavit to již nefunkční chrlení příkazů, stejně, jako trucovité „just“ chování části společnosti a začít uvažovat a jednat koncepčně a racionálně.

Rád bych znal Vaše názory na uvedené. Budu je čekat v diskuzi.

V každém případě se usilujte chránit se sami. Sociální distanc, ochrana dýchacích cest a sliznic, hygiena a zdravý rozum.

Zdraví a přeje zdraví

Jirka B.