Viva la pappa col pomodoro

26.07.2019 17:55

Viva la pappa col pomodoro

Před 105ti lety dnes na svatou Annu začala I.světová válka. Tak bych chtěl připomenutí tohoto výročí spojit se splněním slibu, že zde zavěsím něco o mém kuchtění, včetně receptů. A protože mne z průběhu I.světové války zaujala hlavně „válka na Itálii“, ve které bojovalo hodně Čechů jak na hranicích Rakousko-Uhersko-Italských na řece Soči, tak u Kobaridu (Caporetto), tak později ve slavné ofenzivě na Piavě, a to jak v Rakousko-Uherské armádě , tak i na opačné straně fronty v Italských legiích, začnu receptem inspirovaným italskou kuchyní. Ale abychom nezačínali tak zvesla, jednu žánrovou píseň: www.youtube.com/watch?v=T8BDhdmPddw .

Válka přinášela nejen miliony mrtvých a zraněných vojáků na obou stranách, možná to byli vaši dědečkové a pradědečkové, na italské frontě byl italským granátem zjizven i můj prastrýc, ale i z řad civilistů. Zraněními, nemocemi, hladem. Proto první recept bude recept s civilním příběhem.

Příběh o polévce, která zachránila mnoho lidských životů před smrtí hladem. Byla levná, z domácích surovin, výživná a chutná. A nejen to, byla i součástí italské literární historie, neboť se o ní psalo v knize Luigihi Bartolliho-Vamby „Il Giornalio di Giann Burrasca“ , tedy česky „Denník Janka Bouřků“. Role Gianna Burrascy v později natočeném televizním seriálu a interpretace písně „Viva la pappa col pomodoro“ (Ať žije rajčátkové papání) odstartovala pěveckou karieru italské zpěvačky Rity Pavone.

Takže jak na toskánské „rajčatové papání“ (pappa je v češtině kaše pro mimina):

Na pánvi orestujte na olivovém (?) oleji přiměřené množství cibule, česneku a asi půl kila spařených a oloupaných (?) rajčat. Poznámka: jelikož jsem zastáncem tzv.rustikálního vaření, všude tam, kde je značka (?) netrvám na doslovném receptu. Není-li olej olivový, je jistě nějaký jiný rostlinný, či živočišný tuk, stejně tak rajčata nemusí být spařena, oloupána a zbavena jadérek, ale nakrájena a „z jedné vody šup na pánev“. Přidejte sůl, bazalku, pepř a rajský protlak dle chuti a ve vydušené rajské šťávě mírně vařte cca 15 minut.

Poté do hrnce s rozvarem dejte zhruba 20 deka bílého pečiva (veka, toustový chléb, rohlíky). Klidně již může pečivo být zarvrdlé. Podlijte půl litrem buď zeleninového vývaru, nebo vody a vařte dalších 20 minut, dokud se pečivo nerozvaří.

Vznikne taková poněkud kašovitá hmota, jako kojenecká výživa. A někdy jsou patrné i zbytky pečiva. Takové obláčky. S vnučkou proto té poévce říkáme „obláčková“.

Nechte odstát obsah hrnce další čtvrt hodiny a můžete konzumovat. Prý zakápnuté olivovým olejem a s pár lístky bazalky.

Recept, který jsem předložil, je rámcový. Můžete experimentovat s kořením, třeba přidat tymián, nebo dobromysl. Nebo místo zakápnutí talíře olivovým olejem bych já asi do talíře kydnul lžíci bílého jogurtu.

Tolik tedy pappa col pomodoro.

A tady je oslavná píseň tohoto toskánského národního pokladu v podání Rity Pavone:

www.youtube.com/watch?v=-VL5Tbcg7gE

Jo a jestli jsem dnes k 105. výročí zahájení Velké války vařil pappa col pomodoro? Nevařil. Ale vařil jsem jiné typicky italské jídlo, tedy italské zeleninové (převažovala cuketa) rizoto s kuřecím masem. Povedlo se mi italsky kašovité a přesto, že jsem neměl parmezán a nahradil jsem ho taveňákem, bylo, dle názoru strávníků, výborné. Snědlo se všechno. S typicky českým okurkovým salátem.

Tolik tedy k neblahému výročí.

Eventuelně dobrou chuť přeje

Jirka B.

P.S. V písni se zpívá, že žaludek plný pappa col pomodoro zabraňuje chaosu, převratům a revolucím. Že bychom uvařili papa col pomodoro buntujícím dobroserům?