To to letí, to to letí

28.04.2018 19:12

To to letí, to to letí

Devět dní jsem nic nenapsal. Bylo to hlavně tím, že jsem furtum furt vytížen stavbou, pak je na řadě bazén, zahrada atd., takže na psaní nezbývá čas. No a také stejně nejsou diskuzní ohlasy, takže proč se vnucovat. Takže jsem se psaním počkal, až vážené čtenářstvo intelektuálně vyhládne a ač na blogu není již devět dní nic nového, návštěvnost stoupla, tak jak čtenáři nahlížejí, zda se něco nového neobjevilo. Takže zde je dnešní nové „Pelé mele“.

Sestřence Bětě bylo 92 let. A narodilo se jí další pravnouče. Ale neblahopřál jsem ji osobně, příbuzenské vztahy nějak nepěstujeme. Že neznáte mojí sestřenku Bětu? Ale ano, trochu připomenu jedním pár let starým blogem ještě z období BBLN:

 

Sestřenka Běta mne na svatbu nepozvala,Willi nedostane mixér

Chce-li mne pan Hejna smrtelně urazit, použije k mému jménu přídomek. Nazve mne Buzickým z Buzic. Neuráží mne, ba naopak.Traduje se u nás, že jimi jsme. Že jsme potomci rodu Buziců, staré české kmenové šlechty, která v 9. a 10.století konstituovala český stát.

A potomkem rodu Buziců je podle některých pramenů i rod Windsorů, tedy rod britské královny Alžběty a dnešního ženicha prince Williama.

Tak jak to tedy je? Královský britský rod nosí přídomek „z Windsoru“. Je to však úlitba britským poddaným z doby I.světové války. Do té doby se rod pyšnil přídomkem sasko-koburgsko-gothajská dynastie, krátce popsáno „z Wettinu“. A rod Wettinů je odvozen od svého zakladatele Dětřicha z rodu Buziců. No a z rodu Buziců se odvozuje mnoho českých šlechtických rodů, mezi nimiž je i rod Buzických z Buzic. Tedy pokud má pravdu pan Hejna (a ten ji má přece vždycky), pak někdy před tisíci lety jsme vylétli s Windsory z jednoho hnízda. Tak to alespoň píše Encyklopedia Brittanica.

 Já za to ruku do ohně dát nemohu.Neexistují přímé doklady. Rod Buzických se někdy v 17. století rozrodil, tedy měl tolik členů, že na ně nevyšel podíl na majetku a tak se jednotliví potomci stali sedláky a šlechtického titulu pozbyli. A já jsem údajný potomek jednoho z takto zpauperizovaných. Po předcích jsem zdědil prokazatelně jen alkoholovou netoleranci. Jsem na tom stejně, jako Bohuslav z Buzic, kterou svoji nesnášenlivost alkoholu popsal při jedné z pitek s Petrem Vokem na bechyňském zámku do Pokutních register slovy “Vrh sem přes přívoru“.

Nicméně, kdyby to tak bylo, pak bychom byli s Alžbětou příbuzní a já bych byl Willimu nějakým prapraprastrýčkem. Kdyby mne pozvali, uvažoval jsem o dárku. Myslel jsem něco česky tradičního. Obálku s tisícovkou. Lampu. Sochu jelena v říji. Mixér. Nakonec jsem zvolil nějaký lepší mixér. Ten se hodí jak na zámku, tak v podzámčí, odkud pochází panna nevěstinka. No, nepozvali mne, nebudou mít mixér.

Schovám si ho do křtin. Třeba si tenhle blog v Buckinghamském paláci přečtou, chytnou se za nos a na křtiny mne pozvou. Tak budu mít ten mixér do kouta.

No a když ne, neubude. Tak je taky nepozvu na svatbu, až se budou dcery vdávat.

 

Windsorové mne nepozvali ani na křtiny potomků. Tak já je také ne. Moje rodina mi k posledním Vánocům dala jako dárek genealogický genetický test a ve výsledku mám napsáno, že z mého genetického klanu pocházejí i Wettinové, takže někde v dávné minulosti máme se „sestřenicí Bětou“, tedy anglickou královnou Alžbětou II, určitě společného předka. Mě to ale nestačí, až na to přijde,  nechám si zjistit, zda jsme opravdu z jednoho hnízda Buziců, tedy zda mám v genetické výbavě tzv. „královský klastr“.

Genealogická genetika je zajímavá věda. Trochu jsem povrchně bádal a sestavil jsem žebříčky genetické příbuznosti obyvatel jednotlivých evropských států. Je zajímavé, s kým jsme si geneticky nejblíže a komu jsme na hony vzdáleni. Asi o tom někdy něco napíšu. Zatím můžete dumat, kdo je nám geneticky nejbližší národ.

Jako další bod dnešního „Pelé mele“ je týden starý volební sjezd KSČM. Pro tento sjezd platilo to, co jsem napsal o tom jejich posledním volebním. K připomenutí zde https://karel-blog.webnode.cz/news/komuniste-svoji-volbou-odsoudili-sebe-i-celou-nasi-etablovanou-politickou-scenu-k-pomalemu-tleni/  .

Nicméně jsou komunisté jednou z legálních stran naší politické scény,( mimochodem je zlegalizoval Václav Havel prostřednictvím Mariana Čalfy bárterovým obchodem za prezidentskou funkci,) dodržují demokratická pravidla, proto jsem proti všelijakým snahám je z našeho politického spektra nyní vylučovat. Jsou lidé, kteří mají komunistické přesvědčení, mají na ně právo a stejně tak, když dodržují zákony tohoto státu, mají právo účastnit se politické soutěže. Snaha o jejich exkomunikaci je pokusem o nastolení nedemokratického systému, který by vylučoval část společnosti z podílení se na  politickém životě. A to už jsme tady měli. Je nepřípustná nejen nedemokratická diktatura proletariátu, ale stejně tak nedemokratická diktatura samozvaných elit.

Ostatně, byl bych rád, kdyby lidé přestali ventilovat obehraná klišé o zavrženíhodnosti komunistů a sami si formulovali, co konkrétně jim na komunistech vadí.

Mně na komunistickém režimu nevadilo, že nebyly banány a třeba porno, mně vadilo, že ten režim byl samozvaný, lhal mi, snažil se mne ohlupovat, snažil se mne donutit lhát a hrát spolu s režimem směšnou a nedůstojnou frašku. A to samé, tedy to samozvané cpaní se na vedoucí posty společnosti, ohlupování, lhaní, zaštiťování se prázdnými proklamacemi mi vadí stejně tak u stran a sil, které se verbálně zaštiťují omíláním slova „demokracie“ ve všech pádech a pořád.  Laskaví čtenáři by se měli sami zamyslet, zda je tu nějaký rozdíl, než jen v časovém posunu a v nasazené škrabošce.

Měl jsem do dnešního „Pelé mele“ ještě pár témat, ale vidím, že rozsah je obsáhlý a obsah je rozsáhlý. Budu tedy končit.

A to je dnešní „Pelé mele“ celé.

Zase příště.

Jirka B.