Slunce, voda, dobrá půda, vhodná odrůda a patřičná péče, nikoli, kolik naprdí krávy.
Slunce, voda, dobrá půda, vhodná odrůda a patřičná péče, nikoli, kolik naprdí krávy.
S podnebím se něco děje. To se nedá oddiskutovat. Ze zimy přecházíme rovnou do žhavého léta a stejně, jako kratičké jaro, je zanedbatelná i podzim a hned je tu zima. Prší a sněží méně, v létě je sucho, nebo přívalové deště, v zimě holomráz, nebo sněhová kalamita.
Nebudu řešit, zda je za změnou klimatu lidská činnost, nebo nějaký přirozený přírodní cyklus. Teatrální kampaně ponechám politikům, psychopatickým záškolákům a dalším asociálním exhiboušům.
Nedokážu předstírat, že vím, jestli za to mohou prdící krávy, nebo spíše tisíce letadel zbytečně létajících nad našimi hlavami, globalizace, kdy naše mléko putuje na druhý konec Evropy, aby ho tam zjogurtovatěli a opět ho převezli přes celou Evropu k nám, kde já dokážu vyrobit za čtyři hodiny kvalitnější jogurt a čtyřikrát levnější, než je onen exporto-importovaný, zda je nutné vytvářet „praha“(vyprahlé úhory) nejen na vyasfaltovaných megaparkovištích ve městech, či příměstských obchodně průmyslových areách, ale i na posklizňových plochách po řepce a kukuřici, které se dotovaně produkují na výrobu spalované biomasy. A mohl bych popsat tisíce a tisíce nesmyslů, které se z důvodu zviditelnění mocipánů v oblasti životního prostředí dějí.
Myslím, že změna klimatu je realitou. Nemyslím, že se tato změna dá porazit ve smyslu “ Poručíme větru, dešti!“. Myslím, že můžeme přispět k zmenšování následků lidské činnosti na klima. Ale nejdůležitější pro přežití je dokázat se takové změně klimatu přizpůsobit. Zajistit dostatek potravin a vody, dostatek energie, materiální zbezpečení nutné pro přežití, tedy oblečení, vhodné bydlení, vhodný servis, tedy např. zdravotní péči, možnosti komunikace atd.
Nejsem odborníkem na všechno. Jaký asfalt použít na povrchy vozovek, aby vydržely extremní +- teploty, to nevím. Stejně tak, jak nejlépe izolovat obydlí před horkem, či mrazem. Stejně nevím odpovědi na spousty jiných souvisejících problémů.
Ale vím, že změna klimatu může přinést i pozitiva. Jedním z nich je prodloužení vegetační doby pro rostliny.
Rostliny potřebují k svému životu energii (světlo, teplo), vodu, živiny včetně CO2. Dodá-li příroda více energie a dodáme-li my společně s přírodou vodu, zpracuje rostlina CO2 na rostlinnou hmotu a do ovzduší vypustí kyslík. Říká se tomu fotosyntéza, jak si jistě ráčíte vzpomenout ze školy. A tento chemický proces nám zajišťuje možnost nejen výživy, ale i dýchání.
Stále se píše o omezování uhlíkové stopy. Já si myslím, že by se mělo spíše ( a hlavně) uvažovat o zvyšování kyslíkové stopy.
Takže budeme-li vysazovat zeleň, která při klimatickém oteplování bude mít delší vegetační dobu, bude spotřebovávat více uhlíku a produkovat více kyslíku, což bude proces, ktarý bude bránit dalšímu oteplovámí.
Vím, že „zasadíš-li stromeček, řeknou, že jsi blbeček, řeknou, že máš o kolečko víc“, jak se zpívá v jedné písničce Vodňanského a Skoumala www.youtube.com/watch?v=YvL9WR8C9Vs , že je to marné, když se drancují amazonské pralesy. No, je to fakt, ale mysleme globálně a jednejme lokálně. Sázejme zeleň, zkoušejme teplomilné odrůdy, jímejme vodu, zakládejme mokřady.
A k těm amazonským pralesům. Ono se snadno řekne: Nedrancujte! Ale pralesy jsou také ekonomickým zdrojem. Nejen v Brazilii, ale i v Africe. Budeme-li chtít na pralesní státy apelovat, měli bychom se také zamyslet, jak jim ekonomické ztráty z nekácení v globálním zájmu produkce kyslíku kompenzovat. Jinak je to jen proklamace stejně planá, jako kdyby brazilští majitelé pralesů chtěli, abychom jednostranně ve stejném zájmu omezili průmyslové a dopravní emise.
To je ale záležitost politiků světa, začít se vážně domlouvat. A ve schopnosti, zodpovědnost a vize současných politiků příliš nevěřím. Ti vymyslí maximálně nějaký bulvární, mediálně atraktivní zákon o vybíjení prdících krav, čímž celou situaci zhorší.
Někteří si myslí, že klima napraví teatrálními demonstracemi. Já raději budu sázet rostliny, stavět vodní rezervoáry, kompostovat, hledat nové vhodné odrůdy, připravovat se na klimatické změny na mé lokální úrovni. Možná se budete divit, ale ono to i na těch tisíci metrech čtverečních okolo baráku má smysl a za dva roky soustředěné přípravy už to přináší pozitivní výsledky.
Jirka B.
Diskusní téma: Slunce, voda, dobrá půda, vhodná odrůda a patřičná péče, nikoli, kolik naprdí krávy.
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.