Nej, nej, nejlepší je láska ještě plachá, když se tak s uzarděním o všem možném tlachá

21.11.2016 18:23

Nej, nej, nejlepší je láska ještě plachá, když se tak s uzarděním o všem možném tlachá

Už je to sice dávno, přesto si vzpomínám na ta první rande skoro před půl stoletím. Na ty zajíkavé konverzace, které jsou tak hezky popsané v textu jedné písničky.

„Nej, nej, nejlepší je láska ještě plachá, když se tak s uzarděním o všem možném tlachá, on má rád motory, ona zas sport hory, určitě teď zdrbnou kantory, na to pak se nejraději vzpomíná.“.

Holt tlachalo se a snažilo se přesvědčit spolurandící(ho), že "ona je doslova jak Jana Brejchová", a že "Žán Maré se mužněji nechová" a opět, "na to pak se nejraději vzpomíná".

Proč dnes takovýto úvod? Protože zase budu jen tak tlachat o věcech, které mi přinesl den na oči, opět takové „Pelé mele“ a nenapadl mne chytlavý titulek, tudíž jsem potřeboval nahodit takovou  vějičku na publikum a překonat jí těch několik řádků viditelného úvodu.

Takže první mne zaujal jakýsi historický posun ve vidění událostí dne 17.listopadu. Sedmnáctý listopad je výročí pohřbu Jana Opletala, který zemřel na následky střelného zranění, které utrpěl při nepokojích k výročí 28.října v okupované Praze v roce 1939. Následovaly perzekuce a exekuce studentů a uzavření českých vysokých škol v Protektorátu Čechy a Morava. O pár let později byl tento den celosvětově vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva.

V roce 1989 v ten samý den proběhla pietní akce na Albertově, která se stala startérem tzv. Sametové revoluce. Mezinárodní den studentstva byl tedy u nás následně zrušen a vyhlášen Dnem boje za svobodu a demokracii. Česká republika se vlastně vzdala původní myšlenky tohoto dne a naroubovala na něj cosi nekonkrétnějšího. Takže to je jeden posun v historickém výkladu tohoto dne.

Ale to není jediný posun, který jsem zazanamenal. Zaznamenal jsem i posun v tom, kdo byl vlastně strůjcem smrti Jana Opletala a Josefa Sedláčka, na kterého se zapomíná a následných protistudentských represí.

Takže kdo byl viníkem smrti Jana Opletala a represí na českých studentech v průběhu let?

1939-1945 – čeští nepřátelé Velkoněmecké říše

1945-1949 - Němci

1950-1989 – Západní Němci

1990-2013 -  blíže neurčení nacisté, kteří už s našimi denacifikovanými německými partnery nemají nic společného

2014-2016 – prezident Miloš Zeman

Alespoň tak soudím z obsahu a zaměření referátů medií hlavního proudu v toku času.

Tolik k historickým posunům v našich moderních dějinách pohledem poplatných medií.

Také v mediích jsem zachytil opravdu veledůležitou zprávu. Stejná media uvedla informaci ze světa, že v Číně mají zlatého bažanta, který je podobný Donaldu Trumpovi. Já tam tu podobu fakt neviděl. Normální bažant a normální Trump. Zato si teď fakt nemohu  vzpomenout, komu že je podobný Barack Obama. No, zlatá bažant to ale není.

A teď ještě k navrhovanému zákonu  na ochranu cti prezidenta. Osobně si myslím, že jistá forma ochrany osobnosti by byla, vzhledem k nevychovanosti určitých jedinců, vhodná. I když například veřejná koprolalie sochaře Černého : "Zamrdaná zkurvená kupa hoven a sraček na hradě, vytlemený prasečí držky, ať už konečně chcípnou v ošklivejch a táhlejch bolestech. Zmrdi smradlavý, zkurvysyni vyjebaný, tupý debilové. I s tou bandou kreténů čuráckejch, co to navrhujou. Do nejhlubší prdele s váma, vy hovnožrouti“ není ani tak na řešení paragrafem, ale na řešení jeho diagnozy.

A operuje- li bývalý ministr spravedlnosti různými alibistickými tanečky okolo sdělení, že „Zeman je prase:“, pak je celkem jednoduché, že buď je to míněno jako urážka, nebo ten, kdo to tvrdí, je hlupák, který nerozezná prase od člověka. A takový jedinec je nekompetentní vykonávat cokoli a nemá-li základní rozlišovací schopnosti , znalosti a dovednosti, měl by být zbaven svéprávnosti.

Budu rád, když  budete na mé blogy reagovat diskuzí. Protože při současné čtenosti mírně pod stovkou individuálních přístupů denně a otevřením několika stovek stran čtenáři je takovéto němé okukování jen určitým obrazem podivného názorového voyerství, kdy se čtenář vzrušuje okukováním a na vlastní akci se nezmůže. To mi dodává pocit toho, že mé názory buď bez připomínek přijímáte, což vzhledem k identitě čtenářů vcelku nepředpokládám, nebo nemáte schopnost jim oponovat.

No, to by asi bylo dnešní „Pelé mele“ celé a pro ty, kdo byli nalákáni v očekávání nějaké romantické lechtivosti, ta písnička. Takže Pavlína Filipovská  a můj tenkrát soused  přes ulici Josef Zíma

https://www.youtube.com/watch?v=tFWkwhIOXRc