Kdo si hraje se zbraní, určitě se poraní

09.07.2019 17:16

Kdo si hraje se zbraní, určitě se poraní

Dnes jsem při přípravě oběda krájel papriky na salát a lehce jsem se fiknul do palce. Jelikož ale beru léky proti krevní srážlivosti, už je to víc, než hodina a já stále nemohu zastavit krvácení.

Tento úvod ale není stýskání si nad mým osudem, ale antré k tématu, jak celkem banální příčiny mohou mít fatální důsledky.

Včera pohřbili 14 námořníků ruského atomového batyskafu, kteří zahynuli při požáru akumulátorovny tohoto podmořského plavidla. Nebyla uvedena příčina a průběh incidentu, ani nebyl upřesněn úkol, který batyskaf plnil.

Na pohřbu však zaznělo, že námořníci zahynuly hrdinskou smrtí a obětovali své životy proto, aby uzavřením průchodů zabránili šíření požáru, který by mohl skončit globální planetární katastrofou. Nezapomeňme, že batyskaf byl oživen atomovým reaktorem. A ten nebyl hlavně patrně zásluhou 14ti lidských sebeobětí poškozen.

Jsou tu dvě roviny hodnocení. Samozřejmě, že se musíme sklonit před obětí 14ti životů. Dá se říci, že se obětovali pro lidstvo. Díky a čest jejich památce. Ne každý by to dokázal.

Druhá rovina hodnocení je rovina, kdy uvažujeme, jak a proč je to možné, že na světě může dojít ke globálnímu planetárnímu ohrožení, které je způsobeno lidskou činností. Jak je vidět, možné to je!

Nebudu asi daleko od pravdy, když budu předpokládat, že batyskaf prováděl činnost vojenského charakteru.

Jednoduchá odpověď na otázku, proč je to možné, že na světě může dojít ke globálnímu planetárnímu ohrožení, by byla, že rusáci jsou militaristé, prolhaní komouši, imperialisté. Že hašením požáru batykafu a záchranou planety před globálním ohrožením jen napravovali to, co způsobili. Četl jsem takovéto úvahy v mediích. V podstatě jednoduchá odpověď jednoduchých lidí.Ale odpověď je přece jenom složitější.

Ano, hrozí nám neustálá globální nebezpečí.Moře křížují jaderné ponorky s jadernými zbraněmi, nebe křižují bombardéry se stejným nákladem, na pevninách na sebe míří konvenční i nekonvenční rakety. Nejen ruské, ale i čínské, americké, britské, francouzské, indické, pakistánské, izraelské, a severokorejské. Brzy se k nim zařadá i zbraně iránské.

Nemyslím si, že tedy incident na zrovna ruském batyskafu vypovídá o tom, že nebezpečí jaderné katastrofy ať neúmyslné, či úmyslně vyvolané, hrozí jen, nebo hlavně z Ruska.

Je pochopitelné, že každý stát, tím spíše velmoc, si musí své zájmy prosazovat a chránit. A když to nejde jinak, pak silou.

Je rozdíl mezi aktivitami obrannými a útočnými. Nemyslím si, že současné Rusko své zájmy aktivně chrání a prosazuje a priori útočnou silou. Spíše si myslím, že nutnost udržování vojenské síly na špičkové úrovni je obranná nutnost, kterou Rusko reaguje na tlak, který je na ně vytvářen Západem.

Je to USA a Západ, který se za posledních třicet let přiblížil na hranice Ruska. A Rusko na to musí adekvátně reagovat.

USA mají tradici řešit své problémy profitně jejich transponací do válečného konfliktu. V I.světové válce se tak Spojené státy dostaly z periferie Divokého Západu mezi rovnocenné světové velmoci, po II.světové válce se staly jedním ze dvou světových hegemonů. Vždy s minimálními investicemi a minimálními ztrátami jak na lidech, tak majetku.

Nyní tuto výsadní ekonomickou i politickou roli ztrácejí. Nehodila by se jim III.světová válka?

Myslím, že taková válka by byla globálně zničující, tentokrát by se území a společnosti USA nevyhnula. Taková válka by byla fatální pro celé lidstvo.

Je potřeba nevyvolávat napětí, je potřeba vzájemné důvěry a rozumné spolupráce. Nastolování atmosféry „jak vedle sebe“, nebo „jak spolu“ je rozhodně bezpečnější cesta k lepší budoucnosti lidstva, než konfrontační vztah „ kdo s koho“.

Samozřejmě, že mezinárodní vztahy jsou hlavně záležitostí politiků a státníků. Ale i my všichni můžeme přispět např. tím, že sami nebudeme rozdmýchávat nedůvěru, či nenávist, nebo tím, že do funkcí politiků a státníků budeme prosazovat uvážlivé osoby, kterým půjde o slušnou lidskou budoucnost.

Jirka B.