Jó třešně zrály

04.06.2018 16:23

Jó třešně zrály, až dozrály a já v pátek trhal, odpeckovával, zavařoval kompoty a vařil džemy. A v sobotu to samé, jenže ze třinácti kilo jahod. A příští víkend čeká na zpracování rybíz. A to už průběžně zavařuji nakládačky. Holt ten cherry time přišel letos o čtyřicet dní dříve. Mně by to léto do foroty nevadilo, už měsíc se koupeme v bazénu, jen to sucho mne děsí, zvláště tady u nás, protože i když začne i v blízkém okolí pršet, tady pořád ani kapka. Je fakt, že zatím vodu na zalévání díky učiněným opatřením máme, ale ani zásoby nejsou bezedné. Tak musím doufat, že v brzku naprší.

Před pár lety mi jeden kamarád vyprávěl, jak vlastně všechno, co potřebuje, už má. A že přemýšlel, co mu tedy ještě chybí a zjistil, že mu ještě schází hrob. A tak si koupil hrob. I já jsem si nedávno pořídil neobvyklou libůstku. Jsme vlastníky vlastního na zahradě mokřadu.

Mokřad je menší vlhká plocha bez většího strategického významu, definovali by náš mokřad vojáci.Já bych ho popsal jako plochu asi dvaceti metrů čtverečních, která je tvořena štěrkovým povrchem částečně zarostlým vodomilnými rostlinami a částečně periodicky zaplavovaným vodou, která vytváří na cca třetině plochy jezírko s kolísající hladinou vody se sloupcem o hloubce 0 -10cm.

K vytvoření mokřadu jsem dospěl postupným vylepšováním vzhledu povrchu kořenové čističky. Původně jsem jen chtěl zpestřit její poněkud fádní štěrkový povrch a tak jsem ze břehu na štěrkovou hromadu uprostřed postavil jakési dřevěné molo. Ale molo nad suchým povrchem mi připadalo samoúčelné. A tak jsem zauvažoval, zda by nešlo zvednout hladinu a zatopit povrch okolo hromady vodou , čímž by se z hromady stal ostrůvek a z mola můstek. A vymyslel jsem a posléze jsme vyrobili takový forrichtung, kterým šla velikostí průtoku regulovat výška hladiny a pomocí čerpadla, časového spínače a vyčištěné vody napouštět do jezírka vodopádem se skalky vodu, která posléze samospádem opět přefiltrována odtéká do zásobní nádrže.

Jaký byl důvod? Jednak jsem chtěl oživit vzhled kořenové čističky, jednak jsem vždy toužil po „vlastní“ vodoteči na pozemku a jednak jsem chtěl na zahradě zlepšit přírodní prostředí pro flóru a faunu.

Mokřady jsou údajně po deštných pralesích a korálových útesech třetím nejživotnějším biotopem. V mokřadech žije násobně více živočichů a rostlin než v jejich okolí. Ve světě dochází k masivní likvidaci mokřadů s fatálními následky pro existenci pro tam žijící biologické jedince. A protože jdu proti současnému (ne)řádu světa, rozhodl jsem se jít i proti likvidaci mokřadů tím, že jsem si jeden vlastní na zahradě zřídil a místní fauně a floře věnoval.

A jak je to s tou biodiverzitou a kolonizací mého mokřadu? Flora mého mokřadu jsou uměle vysazené vodomilné rostliny, rákos, orobinec, sítina a již kvetoucí vodní lilie a kosatce. Zatím během několika dnů nelze posoudit nějakou novou druhovou kolonizaci, lze jen zaznamenat výrazné zlepšení růstu stávajících rostlin. Uvidíme časem.

Co se fauny týká, prvními kolonizátory hladiny jezírka byli komáři. Ti obsadili vodní hladinu okamžitě. Za nimi projevili stálý zájem ptáci, kteří mokřad pojali jako pítko a koupaliště. K jezírku se stáhli nejen místní známé firmy kosi, špačci, hrdličky, sýkorky z naší zahrady, ale využívají ho i ptáci z okolí. Po dlouhé době jsem zase viděl nefalšovaného vrabce. Zájem ptáků o mokřad lze posoudit vizuelně podle frekvence návštěv a druhu návštěvníků, stejně, jako akusticky intenzitou ptačího zpěvu hlavně v ranních a večerních hodinách.

Za ptáky se k jezírku stáhli predátoři v podobě našeho kocoura a pár koček z okolí. Mokřad je ale dost přehledný, takže ptáci mají rozhled, predátoři utrum a k masakrům nedochází.

Dalšími kolonisty je hmyz, včely, vosičky a čmeláci, kteří na vlhkém štěrkovém poli hasí žízeň. Obletují tu už i motýli a vážky, očekávám obojživelníky.

A v neposlední řadě mokřad láká i členy rodiny, kteří se brouzdají jezírkem včetně našeho labradora, který s ohleduplností jemu vlastní válcuje rostoucí orobince.

Mám z mokřadu radost. Jednak z toho, že se mi podařilo technicky vymyslet a realizovat záměr, který esteticky povýšil a oživil ryze praktické zařízení, jednak z toho, jak takřka okamžitě bylo možno vidět, jak ono zařízení prospělo floře a fauně, která žije na naší zahradě. A to doufám, že není všem dnům konec a že život našeho mokřadu bude k prospěchu všech dále košatět.

Člověk by se holt měl s přírodou umět férově porovnat.

A pro ty, kteří podle nadpisu očekávali Matušku, tady je: www.youtube.com/watch?v=MggET0oSB8o&start_radio=1&list=RDMggET0oSB8o

Jirka B.

 

Diskusní téma: Jó třešně zrály

Už i flóra

Jirka B. | 05.06.2018

Včera, když jsem psal článek, napsal jsem, že biodiverzita flóry se ještě nedá posoudit. A hle! V podvečer jsem sekal trávu a hned vedle mokřadu jsem našel první jedlou houbu sezóny babku,vulgo hřib žlutomasý. Není to tedy přímo obyvatel mokřadu, ale vodní hospodářství, jehož je mokřad součástí, přispívá k trvalejšímu zavlažování "remízku" v sousedství mokřadu, což způsobilo, že houba vyrostla i při dosti kritickém suchu, které tu panuje. Teoreticky jsem v tento efekt doufal a podle všeho to funguje. Bingo!

Přidat nový příspěvek