Jak souvisí Albertov se studenty 17.listopadu 1939 a studenti s Albertovem 17.listopadu 1989

22.11.2015 19:21

Jak souvisí Albertov se studenty 17.listopadu 1939 a studenti s Albertovem 17.listopadu 1989?

„Albertov“ je  blíže nedefinovaná oblast v Praze 2, jejíž osu tvoří ulice Albertov, ze které vybíhají postranní ulice jakéhosi slepého amfiteatru, který je vyplněn budovami Lékařské a Přírodovědné fakulty UK a Fakulty strojní  a dopravní ČVUT a menzy UK.

Vjezd do této oblasti je z ulice Na Slupi a pěší příchod po starých albertovských schodech od ulice Apolinářské, po nových albertovských schodech z ulice ke Karlovu a pěší stezkou ulicí Horskou z Karlova.

S událostmi dne 17.11.1939 nesouvisí Albertov bezprostředně nijak. Razie německého vojska na kolejích, zatýkání studentů se většinou odbývali jinde, hlavně na Hlávkově koleji na Vinohradech a poprava studentských funkcionářů  proběhla na Ruzyni. Dne 17.11.1939 bylo daleko více jiných míst, které by si zasloužily být symbolem represí proti českým vysokoškolákům, než je Albertov.

Volnější souvislost s událostmi listopadu 1939 má Albertov se dnem 15.11.1939, kdy se na “Albertově“ řadil studentský pohřební průvod s rakví Jana Opletala, který převážel rakev z Ústavu soudního lékařství v ulici Studničkově na nádraží, odkud byla rakev s ostatky J.Opletala odvezena k pohřbu v Náklu na Moravě. Průvod s rakví Prahou proběhl klidně, důstojně a bez incidentů. Nepokoje 15.11.1939, které byly bezprostředně příčinou uzavření českých vysokých škol a perzekuce a exekuce českých studentů, vypukly mimo tento průvod a po jeho skončení.

S událostmi 28.10.1939 nesouvisí Albertov nijak.

Souhrnem tedy žádná přímá a významná souvislost mezi 17.11.1939 a „Albertovem“ není.

S událostmi 17.11.1989 „Albertov“ souvisí tak, že sem svolala jakási studentská neformální organizace „Stuha“ spolu s reformními komunisty „Obroda“  a jistými funkcionáři Socialistického svazu mláděže jakousi manifestaci k 50.výročí 17.11.1939 a Mezinárodnímu dni studentstva, jehož programem byl jednak vzpomínkový akt a jednak pochod k hrobu K.H.Máchy na Vyšehradě. Událost, nevím, zda ji nazvat manifestací, či demonstrací, byla svolávána i tehdejšími režimními sdělovacími prostředky pod heslem “Vezměte s sebou květinu!“.

Události, která v té době měla jakousi protirežimní gloriolu se účastnilo možná okolo deseti tisíc lidí, nikoli jen studentů, ale lidí všech věkových kategorií. I já jsem se účastnil první části z Albertova na Vyšehrad, jako mimopražský jsem pak musel po oficiálním ukončení akce pospíchat coby již takřka čtyřicetiletý otec od rodiny na autobus, abych se dostal domů.

Tehdy jsem si, stejně, jako většina, myslel, že jde o spontánní protirežimní akci. Ale už v průběhu průvodu, po jeho opuštění a s postupujícím časem stále více jsem si uvědomoval, že celá akce byla dle indicií  připraveným dílem jedné skupiny komunistů proti druhé a byla organizována patrně STB za účelem výměny moci dvou skupin komunistické garnitury. A my měli být jen užitečnými idioty.

To, že se kolo dějin nakonec otočilo o několik obrátek jinam, to bylo spíše dílem náhody, komunistické neschopnosti a všeobecné nespokojenosti celé společnosti.

Pokud bych tedy měl hledat spojitost těch událostí s „Albertovem“, tak jen jako technicky vhodného prostoru k soustředění určité masy lidí, kterou komunističtí manipulátoři pro svoji akci potřebovali.

Pokud jde o studenty, pak část jich zřejmě vědomě či nevědomě na přípravě mezikomunistického převratu organizací manifestace spolupracovala a část studentstva byla pro mladistvý radikalizmus využita těmito organizátory převratu  k provedení jejich záměru.

Rozhodně však nelze tehdejší shromáždění na Albertově považovat za akci ryze studentskou a akci spontánně organizovanou k svržení totality. Že tyto události nakonec svržení komunistické totality přinesly, to už je jiná záležitost s jinými příčinami.

Takže alespoň pro mne vytváření jakéhosi čistého magického obrazce „Studenti, 17.11., Albertov a boj za svobodu a demokracii a jeho vítězství“ je jen umělé spojování přímo  nesouvisejícího a stavění jen dalšího dojímavého umělohmotného totemu na mýtech, kliše a nevědomosti.

Jirka B.