Džon do vany
Džon do vany. Už se mi datum zlomilo, už jsem starý lázeňský mazák, který si tu, řečeno vojenskou terminologií, ten zbytek pobytu odsedí holou prdelí na rozpálené plotně. Už jsem si trochu zvykl, s postupující lázeňskou sezonou se také obměnilo obsazení pacientů, jaksi omladilo, takže už to není úplně depresivní starobinec, chorobinec a chudobinec..
Dokonce jsem se ve zdejší komunitě stal jakousi veličinou. Je to způsobeno tím, že všechny hezky zdravím, usmívám se na ně, vyhýtbám se hovorům na téma politiky, zdraví a nemoci a jsem lidem nápomocný radou a skutkem.
Opravdu není běžné pozdravit kolemjdoucí na chodbě hotelu, neujet dobíhajícím s výtahovou kabinou, dát přednost ve dveřích a nenabírat si u "švédského stolu" osm nožiček párků, když už se tvoří fronta na snídani již čtvrt hodiny před otevíračkou.Dokonce jsem slyšel o "servilitě Putinových nohsledů", když upadl na ledě po hokeji a jeho spoluhráči mu pomohli na nohy. Prostě dotyčný (mimochodem za minulého režimu zaměstnanec čsl. firmy v kapitalistické cizině a panský kočí generálního ředitele, nyní zuřivý antikomunista) považuje za servilitu normální pomoc člověku v nouzi. A protože pomoc v nouzi je pro mnohé lidi nepochopitelná, byl jsem to já, kdo vytahoval zapadlého vozíčkáře, který sjel s obrubníku do záhonu a nemohl vyjet. Než jsem k němu došel, minuly ho desítky lidí a jeho zbytečné usilování jen sledovaly jako příjemné zpestření jinak nudného lázeňského pobytu. A nikdo mi s vyprošťovačkou nepomohl.
A protože se chovám spolenosti přívětivě, dostal jsem zde například i nabídku na zaměstnání v ordinaci, udělal jsem si známost s obsluhou v cukrárně, což mi zajišťuje místo u stolu i v návalu, zdravotnický i hotelový personál mi vychází vstříc a mám i jiné drobné výhody. Ale i přízeň davů má své stinné stránky. Mnozí se na mne obracejí se zbytečnými prosbami o radu, či pomoc, místo toho, aby se postarali sami, nebo se obrátili na kompetentní místa.
Jinak pobyt v lázních mi připomíná život špičkového cyklisty. Jednou za dva dny šlapu ne ergometru a v mezičase mne masírují, dávají plynové injekce, plynové koupele, inhalace, relaxační cvičení, bublinkové a uhličité koupele zadních běhů i celého těla. A mezi tím snídaně, obědy a večeře, vizity a vycházky. A pak opět kolo a tak pořád od kola ke kolu a tak dokola.
Ty koupele jsou nuda. Jak obsahem, tedy bubli,bubli,bubli, tak formou, tedy úplně do naha. Nově přišlí bažanti si cudně při prvních koupelích balí pipíky do prostěradel, mazáci si svoji nahotu už naučili hrdě nostit. Zkrátka mazák to už je takový opráskaný Džon do vany. I já už jsem opráskaný Džon do vany.
Mimochodem, lázně velmi hrubě porušují genderovou korektnost, když pacienty v koupelích i jinde dělí striktně na muže a ženy a žádné třetí až dvaasedmdesáté pohlaví neuznávají. Zaplať Pán Bůh.
Jo dneska jsou v kavárně našeho hotelu tanečky. Neúčastním se jich. Trochu mi připadají jako sociální služba. Jen jsem zvědavý, zda zítra ráno budou ležet přede dveřmi některých pokojů pugety květin a jestli zase bude tu a tam zase poblitý koberec.
Z lázní zdraví a přeje zdraví
Jirka B.
A na závěr jedna árie z Džona do vany
https://www.youtube.com/watch?v=x9WUL8wvTiM
Diskusní téma: Džon do vany
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.