Dvořákova stezka

24.10.2015 22:39

Dvořákova stezka je pohodlná cesta mezi Kralupy a Nelahozevsí. Na levém břehu Vltavy jsou tu unikátní skalní útvary. Nejlépe jsou vidět právě na konci zimy, dokud mají stromy a křoví ještě holé větve.


Máte raději teplo než zimu? Když se usazovaly horniny, které vidíme na Dvořákově stezce, byl český masiv na své dlouhé cestě od jihu k severu blízko rovníku. Tehdy, před více než 300 miliony let, u nás byly tropy, ale v Austrálii, jižní Americe, jižní Africe a Indii se podařilo nalézt doklady tehdejšího zalednění. Srážkou dvou kontinentů – jižní Gondwany a severní Eurameriky vznikl superkontinent Pangea. Vyvrásnilo se rozsáhlé pohoří, které se táhlo od Irska až do střední Evropy. V té době vznikla také většina našich komplexů hlubinných vyvřelin – plutonů a došlo k metamorfóze velkých horninových komplexů.

Ve svrchním karbonu vznikly mezi horskými pásmy (proto se jim také říká mezihorské) pánve. Mezi jejich zbytky patří i pánve v okolí Plzně a Kladna. Vytvářela se zde jezera a mokřady. Z okolí bylo naplavováno velké množství sedimentů. Nahromaděná rostlinná hmota poskytla materiál na uhelné sloje, které byly do nedávna těženy. Pokusy o těžbu uhlí přímo u Dvořákovy stezky byly neúspěšné.

Horniny, se kterými se na Dvořákově stezce setkáme, jsou pískovce, slepence a arkózy. Materiál do pánve byl splaven řekou z okolního území. Na několika místech se v jemnějších sedimentech podařilo nalézt i zbytky tehdejších rostlin. Nad horninami karbonského stáří jsou ještě mnohem mladší křídové horniny, ve kterých jsou místy i zkameněliny.

Skály na Dvořákově stezce vznikly na nárazovém břehu Vltavy při jejím zahlubování. Je na nich krásně vidět voštinové zvětrávání (aeroxysty). Méně odolné partie vyvětrávají selktivně působením vody, ledu a větru. Velikost voštin je obvykle jen několik dm, v některých případech však vznikají i pseudokrasové dutiny několik metrů hluboké.

Regulace Vltavy zabránila erozi. Ta je však nutná pro obnovu zdejších skal. Vlastně je tak urychlen jejich postupný zánik.

1.jpg
Začátek zvětrávání - na skále se vytváří drobné prohlubeniny
.
2.jpg
Výška vody při jednotlivých povodních
.
3.jpg
Postupným zvětšováním prohlubní vznikají převisy a dutiny
.
4.jpg
Mohou vzniknout i útvary připomínající krápníky
.
5.jpg
Jedna z několikametrových pseudokrasových jeskyní
.
6.jpg
Co vznikne záleží na složení horniny a době zvětrávání
.
7.jpg
Všechny dutiny jsou volně přístupné
.
8.jpg
Kluci tady mají skvělé prolézačky
.
9.jpg
Postupně se rozpadne celá skála
.
10.jpg
Tady je vše pohromadě - jako v učebnici geologie
 
11.jpg
Všechny dutiny jsou malé, maximálně několikametrové
.
12.jpg
Nic není věčné, i zdejší skály se postupně rozpadají
.
13.jpg
Sypký materiál pod skalami zadržují kořeny stromů
.
14.jpg
Až se stromy zazalenají, některé skály zmizí
.
15.jpg
Je dobře vidět, jak někdejší řeka přinášela materiál
.
16.jpg
Také zde oceníme krásu skal jen do chvíle, než zmizí za clonou listí.
.

Mapa
Souřadnice pro GPS
: N49 52.494 E14 31.989                  
Doprava: Autobus, vlak Kralupy nad Vltavou nebo Nelahozeves
Přístup: Červená turistická značka Kralupy nad Vltavou - Nelahozeves
Cyklotrasy: Kralupy nad Vltavou - Nelahozeves
Délka trasy: 4,2 km
Čas na prohlídku: 2 hodiny
Zaměření: Příroda
Zajímavosti v okolí: Nelahozeves - zámek, Kralupy nad Vltavou - muzeum (historie, archeologie), Okoř - zřícenina hradu, PP Otvovická skála - stepní společenstva, Veltrusy - barokní zámek, Zeměchy - sprašová rokle, Zákolany - hradiště Budeč


Poznámky:

Dvořákova stezka mezi Kralupy a Nelahozevsí je přístupná i pro tělesně postižené - trasa je v podstatě bezbariérová. Na další místa v jejím okolí se podíváme jindy.

Zámek v Nelahozevsi je otevřen celoročně.


 

 

Články

V této rubrice nejsou žádné články.